dnes je 27.1.2023

Input:

Nález 147/2000 SbNU, sv. 20, K povaze rozhodnutí o nařízení daňové exekuce

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 20, nález č. 147

III. ÚS 358/99

K povaze rozhodnutí o nařízení daňové exekuce

Daňová exekuce nařízená na majetek daňového dlužníka je vážným zásahem do subjektivních práv tohoto účastníka správního řízení, proto musí takovéto rozhodnutí být vždy přezkoumatelné příslušným obecným soudem v režimu správního soudnictví podle části páté občanského soudního řádu, pokud tento účastník řízení své postavení daňového dlužníka v daňovém řízení zpochybňuje a uvádí konkrétní skutečnosti, o něž své důvody opírá. Odmítnutím soudního přezkumu takovéhoto rozhodnutí správního orgánu s odvoláním na jeho procesní povahu by účastník správního řízení zůstal bez soudní ochrany, čímž by došlo k porušení jeho ústavně zaručeného základního práva podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 12. října 2000 sp. zn. III. ÚS 358/99 ve znění opravného usnesení ze dne 19. prosince 2000 ve věci ústavní stížnosti společnosti K. Brno, a. s., proti usnesení Krajského soudu v Brně z 10. 5. 1999 sp. zn. 29 Ca 404/98 týkajícímu se daňové exekuce.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. května 1999 sp. zn. 29 Ca 404/98 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Stěžovatelka návrhem, podaným ve lhůtě stanovené zákonem [§ 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“)] a co do formálních náležitostí splňujícím zákonné podmínky [§ 30 odst. 1, § 34, § 72 odst. 1 písm. a) a odst. 4 zákona], se domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 5. 1999 (č. j. 29 Ca 404/98-14) s tvrzením, že jím bylo porušeno její základní právo na soudní ochranu [čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“)], neboť soud zastavením řízení [§ 250d odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)] odmítl přezkoumat správní rozhodnutí.

Podle vyjádření předsedy senátu Krajského soudu v Brně, z něhož napadené rozhodnutí vzešlo, rozhodnutí správce daně tím, že vymáhá daňový nedoplatek formou exekučního rozhodnutí, není rozhodnutím o právech a povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, ale rozhodnutím procesní povahy, a jako takové je proto rozhodnutím nepodléhajícím soudnímu přezkumu.

Obdobně vedlejší účastník, Finanční úřad Brno I, odkázal na argumentaci v zásadě totožnou se závěry obecného soudu a i on tvrdil, že výkon rozhodnutí je řízením procesním, v němž se nerozhoduje o právech povinného, vyplývajících z hmotného práva, ale pouze se upravuje proces vymáhání splnění povinnosti (daňového nedoplatku), pro kterou je povinný povinen strpět zásahy do svého majetku (zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů).

Ústavní stížnost je důvodná.

S odkazem na soudní inkompetenci je rozhodnutí obecného soudu podloženo závěrem, že rozhodnutí správního orgánu vydané podle § 73 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je rozhodnutím procesní povahy, a proto jako takové se soudnímu přezkumu vymyká [§ 248 odst. 2 písm. e) o. s. ř.], neboť, jak již dříve řečeno, představuje toliko realizaci nuceného výkonu práva a nezasahuje do

Nahrávám...
Nahrávám...