dnes je 5.12.2022

Input:

Nález 135/2001 SbNU, sv. 23, K právní úpravě daně z obratu; K trestnému činu zkrácení daně

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 23, nález č. 135

I. ÚS 603/99

K právní úpravě daně z obratu
K trestnému činu zkrácení daně

Právní úprava hospodářských vztahů podle hospodářského zákoníku se vztahovala i na vztahy fyzických osob vznikající při jejich podnikatelské činnosti, jestliže k tomu byly oprávněny přímo podle hospodářského zákoníku nebo na základě zvláštního zákona (viz § 1 hospodářského zákoníku). Omezení podle § 3 téhož zákona pouze vylučuje vůči osobám podnikajícím podle zákona o soukromém podnikání použití některých ustanovení hospodářského zákoníku, konkrétně ustanovení o taxativně vyjmenovaných povinnostech organizací zrušit, změnit či uzavřít smlouvy bez jejich souhlasu, a také další ustanovení, která neodpovídají povaze těchto subjektů. Mezi ně však nemohou zásadně patřit ustanovení § 165 a násl. tehdy platného hospodářského zákoníku upravující smlouvy o dodávce výrobků, neboť nejsou v rozporu se smluvní volností soukromého podnikatele při uzavírání jeho obchodů; ustanovení, jež se nevztahují na soukromě podnikající osoby, se vyznačují právě zejména zásahem do jejich smluvní volnosti, jak je patrno i z taxativního výčtu povinností, které se na tyto subjekty rovněž nevztahují (viz výše).

Podle § 3 odst. 1 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění pozdějších předpisů, podléhá dani obrat z prodeje zboží vlastní výroby nebo vlastního nákupu či zboží z dovozu, přičemž povinnost k jejímu odvedení není obecně dána tím, že v hospodářské smlouvě musí být uvedeno, zda předmětem dodávky je zboží bez daně nebo s daní, a to podle dohodnutého daňového režimu. Nelze souhlasit s tvrzením, že pokud ve smlouvě není uvedeno, že se jedná o cenu s daní, pak se zboží vždy nakupuje za cenu bez daně; podle § 190 odst. 1 hospodářského zákoníku, ve znění platném v době uzavření hospodářské smlouvy, je tomu právě naopak, neboť ve smlouvě bylo nutno uvést, zda má být fakturováno s daní z obratu. V opačném případě se tedy má za to, že se obchoduje za ceny bez daně. Zboží nakoupené bez daně se pak považuje podle § 3 odst. 1 zákona č. 73/1952 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za zboží vlastního nákupu a jako takové podléhá dani z obratu.

Naplnění subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu zkrácení daně je nutno posuzovat s ohledem na odpovědnost trestní, kterou nelze zcela ztotožňovat s odpovědností daňovou. Osoba pachatele nemusí být ani totožná s daňovým subjektem. Nezbytnou skutečností, která trestný čin zkrácení daně podmiňuje, pak je to, že v souvislosti s činností pachatele, převážně podnikatelskou, jeho daňová povinnost vůbec vznikla.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 12. září 2001 sp. zn. I. ÚS 603/99 ve věci ústavní stížnosti F. J. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze 4. 3. 1999 sp. zn. 2 T 24/92 a proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci z 1. 7. 1999 sp. zn. 1 To 54/99, jimiž byl stěžovatel uznán vinným, že společně s M. P. spáchal trestný čin zkrácení daně podle § 148 odst. 1 a 2 písm. c) trestního zákona účinného do 31. 12. 1991, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 roků, k peněžitému trestu s náhradním trestem odnětí svobody v trvání 5

Nahrávám...
Nahrávám...