Nález 126/2003 SbNU, sv. 31, K náležitostem daňového rozhodnutí
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 31, nález č. 126
IV. ÚS 772/02
K náležitostem daňového rozhodnutí
Výrok rozhodnutí je ústředním bodem celého rozhodnutí, kterým se přiznává účastníkovi řízení určité právo nebo se mu stanoví určitá povinnost, popř. závazně deklaruje, že určité právo nebo povinnost je či není. V některých případech zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, co musí být obsaženo ve výroku, v jiných rozhodnutích obsah výroku vyplývá z jejich charakteru (§ 32 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Právě z uvedeného důvodu je nutné, aby výrok rozhodnutí, kterým je stanovena daňová povinnost (nově doměřována), byl zcela konkrétní, jednoznačný a srozumitelný (čímž je vymezen i případný okruh argumentů uplatnitelných v odvolání).
Nález
Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 3. listopadu 2003 sp. zn. IV. ÚS 772/02 ve znění opravného usnesení ze dne 26. ledna 2004 ve věci ústavní stížnosti K. K. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z 26. 9. 2002 sp. zn. 30 Ca 173/2001, 30 Ca 174/2001, jímž byla zamítnuta stěžovatelova žaloba proti rozhodnutím Finančního ředitelství v Hradci Králové z 23. 4. 2001 č. j. 5484/130/2000-ŠK a č. j. 5485/130/2000-ŠK, jimiž bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti rozhodnutím Finančního úřadu v Ústí nad Orlicí z 28. 3. 2000 č. j. 25740/00/273910/5280 a č. j. 26261/00/273910/5280 o dodatečném vyměření daně z přidané hodnoty.
Výrok
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 30 Ca 173/2001-24, 30 Ca 174/2001-23 ze dne 26. 9. 2002, rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové č. j. 5484/130/2000-ŠK a č. j. 5485/130/2000-ŠK, obě ze dne 23. 4. 2001, a rozhodnutí Finančního úřadu v Ústí nad Orlicí č. j. 25740/00/273910/5280 a č. j. 26261/00/273910/5280, obě ze dne 28. 3. 2000, se zrušují.
Odůvodnění
Stěžovatel se, s odvoláním na porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se domáhal přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové č. j. 5484/130/2000-ŠK a č. j. 5485/130/2000-ŠK, obě ze dne 23. 4. 2001, jimiž bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti rozhodnutím Finančního úřadu v Ústí nad Orlicí ze dne 28. 3. 2000 č. j. 25740/00/273910/5280 a č. j. 26261/00/273910/5280 o dodatečném vyměření daně z přidané hodnoty za zdaňovací období březen až srpen 1995 v celkové výši 369 024 Kč a za zdaňovací období leden, únor, duben až červenec, září, říjen a prosinec 1996 v celkové částce ve výši 1 193 917 Kč.
V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že ze strany správce daně nebyly při dodatečném stanovení daně dodrženy zákonné podmínky a dodatečné platební výměry jsou neplatnými a nezákonnými rozhodnutími, neboť nemají základní náležitosti rozhodnutí. V odvolacím řízení nemůže být o neplatných rozhodnutích rozhodováno, ale musí být ověřena neplatnost těchto rozhodnutí. Rozhodnutí odvolacího orgánu jsou proto také neplatná a nezákonná. Odvolací orgán rovněž postupoval v rozporu s ustanovením § 50 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o…
