V souvislosti s tzv. flexibilní novelou (flexinovelou) zákoníku práce zůstávají poněkud stranou pozornosti změny ve výpočtu a používání průměrného výdělku. Ty přitom představují důležitou novinku, která bude dopadat jak na zaměstnavatele, tak na zaměstnance. Cílem tohoto článku je proto přehledné představení navrhovaných změn a důvodů, které k zavedení změn zákonodárce vedly, a dopadů těchto změn na zaměstnance a zaměstnavatele v praxi.
OBECNĚ K PRŮMĚRNÉMU VÝDĚLKU
Průměrný výdělek je údaj zjišťovaný v rámci pracovněprávních vztahů, který vyjadřuje průměrný příjem zaměstnance za práci vykonanou za určitý čas (hodina, měsíc) v určitém rozhodném období. Průměrný výdělek slouží zejména pro stanovení minimálních příplatků za práci, náhrady mzdy, platu či odměny z dohody (dále v tomto článku používáme souhrnně pojem "mzda" pro mzdu, plat i odměnu z dohody) při překážkách v práci, při čerpání dovolené nebo za svátek. Nejde ale jen o tyto případy. Od průměrného výdělku se odvozují i další platby, jako je např. odstupné nebo plnění z konkurenční doložky. Nemusí jít dokonce nutně ani o platby od zaměstnavatele, neboť od průměrného výdělku se odvozuje i výše podpory v nezaměstnanosti.
Vzhledem ke zkušenostem autorů, podle nichž zaměstnavatelům (a tím spíše i zaměstnancům) není často zřejmé, jak se průměrný výdělek počítá, je před popisem legislativních změn vhodné si nejprve ve stručnosti připomenout, jak se průměrný výdělek počítá. Pro zjišťování průměrného výdělku jsou klíčové tři parametry:
-
hrubá mzda,
-
odpracovaná doba,
-
rozhodné období.
Hrubou mzdou je mzda zúčtovaná zaměstnanci k výplatě v rozhodném období. Mzdou je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Mzdou proto nejsou např. cestovní náhrady, odstupné, odměna za pracovní pohotovost, ale ani náhrada mzdy za dovolenou nebo za překážky v práci apod.
Odpracovanou dobou je doba, za kterou přísluší zaměstnanci mzda. Kromě výkonu práce na pracovišti jde dále typicky o dobu strávenou na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů, pokud spadá do směny, nebo doby zaučení a zaškolení ve smyslu ustanovení § 228 až § 230 ZP. Odpracovanou dobou naopak není doba překážek v práci nebo doba čerpání dovolené.
Rozhodným obdobím je zásadně předchozí kalendářní čtvrtletí a průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni kalendářního měsíce po rozhodném období (tj. k 1. 1., 1. 4., 1. 7. a 1. 10.) s výjimkou např. konta pracovní doby nebo v některých případech při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.
Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek, není-li výslovně právními předpisy stanoveno, že má být použit průměrný měsíční výdělek (např. u odstupného). Průměrný hodinový výdělek se zjistí jako podíl hrubé mzdy a odpracované doby v rozhodném období. Průměrný měsíční výdělek se pak zjišťuje z průměrného hodinového výdělku následujícím způsobem:
průměrný měsíční výdělek = průměrný hodinový výdělek × týdenní pracovní doba × 4,348
ZMĚNA TÝDENNÍ PRACOVNÍ DOBY BĚHEM ROZHODNÉHO OBDOBÍ A PRŮMĚRNÝ MĚSÍČNÍ VÝDĚLEK
První změnou, kterou flexinovela přináší, je vyjasnění pravidel v případě změny týdenní pracovní doby při výpočtu průměrného měsíčního výdělku.
Pávní úprava platná do 31. 5. 2025 v tomto ohledu byla nedostatečná a sporadická, když neřešila postup při změně týdenní pracovní doby v průběhu rozhodného období nebo po jeho skončení. Ze zákoníku práce nebylo jednoznačné, zda má být použita týdenní pracovní doba platná v rozhodném období nebo např. týdenní pracovní doba platná v době provádění výpočtu průměrného výdělku.
Jistá interpretační vodítka přinesla rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, podle které "pod pojmem týdenní pracovní doby ve smyslu ustanovení § 356 odst. 2 ZP věta druhá je nutné rozumět dobu, kterou byl zaměstnavatel povinen zaměstnanci rozvrhovat v rozhodném období." Uvedený závěr Nejvyššího soudu pro zaměstnavatele znamenal nutnost počítat při změně týdenní pracovní doby její vážený průměr, aniž by však Nejvyšší soud v tomto či jiném rozhodnutí blíže uvedl, jak tento průměr spočítat.
Shora popsané výkladové problémy odstraňuje nové znění ustanovení § 356 odst. 2 ZP. Jak upozorňuje i důvodová zpráva k flexinovele, v praxi mohlo docházet k nespravedlivým situacím, kdy výše náhrady mzdy nebo jiných plnění vypočítaných z průměrného výdělku neodpovídala poměru výdělku a odpracované doby v rozhodném období, v důsledku čehož mohla být znevýhodněna jedna ze stran pracovního poměru. Účelem změny ustanovení § 356 odst. 2 ZP je proto stanovení přesného způsobu výpočtu průměrného měsíčního výdělku při změně týdenní pracovní doby tak, aby nedocházelo k rozdílné aplikaci tohoto ustanovení a poškozování jedné ze smluvních stran z důvodu chybné aplikace na základě odlišných výkladů.
Po účinnosti flexinovely, tedy od 1. 6. 2025, je zaměstnavatel povinen postupovat v případě změny týdenní pracovní doby v průběhu rozhodného období tak, že vypočte týdenní pracovní dobu zaměstnance jako podíl úhrnu součinů uplatněných týdenních pracovních dob v hodinách a počtu kalendářních dní, po které byly uplatněny, a celkového počtu kalendářních dní v rozhodném období. Uvedený výpočet si dovolujeme ilustrovat na následujícím příkladu.
Příklad č. 1
Zaměstnanci dne 30. dubna skončil pracovní poměr a vznikl mu nárok na odstupné. Rozhodným obdobím je první kalendářní čtvrtletí. Průměrný hrubý hodinový výdělek činí 344,83 Kč. Pro výpočet výše odstupného potřebuje zaměstnavatel zjistit průměrný hrubý měsíční výdělek (ustanovení § 67 odst. 4 ZP. Zaměstnanec si se zaměstnavatelem v průběhu rozhodného období sjednal kratší týdenní pracovní dobu ve smyslu ustanovení § 80 ZP, a to na 20 hodin týdně od 1. února. Do té doby pracoval na stanovenou týdenní pracovní…
