Jednou z nejpodstatnějších změn, kterou přináší novela zákoníku práce účinná od 1. června 2025, je koncepční přepracování pravidel výpovědi z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti. Dosavadní dva výpovědní důvody jsou spojeny do jednoho a změní se také úprava kompenzace, na kterou má právo zaměstnanec, jenž pozbyl zdravotní způsobilost v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
DŮSLEDKY ZTRÁTY ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI
Lékařský posudek, podle něhož zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu práce, představuje vždy podstatný zásah do průběhu pracovního poměru. Zaměstnavatel musí bezodkladně zastavit přidělování dosavadní práce a současně hledat další řešení. Má-li k dispozici jinou práci, pro kterou by byl zaměstnanec kvalifikovaný a současně byl k jejímu výkonu zdravotně způsobilý, může mu zaměstnavatel nabídnout dohodu o změně druhu práce. V ideálním případě se strany dohodnou na tom, jakou jinou práci bude zaměstnanec vykonávat, a pracovní poměr může trvat dál.
Pokud by zaměstnanec s výkonem jiné nabízené práce nesouhlasil, rozhodně nedoporučujeme, aby zaměstnavatel zaměstnanci výkon této jiné práce jednostranně nařizoval. Podle § 41 odst. 3 ZP je sice zaměstnavatel za určitých okolností oprávněn převést zaměstnance na jinou práci, i když zaměstnanec s jejím výkonem nesouhlasí. Toto pravidlo bylo ale právě na základě konkrétního případu, ve kterém došlo k pokusu převést zaměstnance na jinou práci proti jeho vůli, na základě návrhu Nejvyššího soudu posuzováno Ústavním soudem a může dojít k jeho zrušení pro rozpor ústavně zaručenou svobodou volby povolání.
VÝPOVĚĎ PRO ZTRÁTU ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI
Jestliže se strany nedohodnou na převedení na jinou práci, nezbude než přistoupit k rozvázání pracovního poměru. Strany mohou pracovní poměr rozvázat dohodou, ovšem pokud zaměstnanec na návrh dohody nepřistoupí, bude muset zaměstnavatel pracovní poměr rozvázat jednostranně. Za tím účelem mu právní úprava účinná do 31. 5. 2025 nabízela volbu ze dvou výpovědních důvodů. Rozdíl mezi nimi spočíval v příčině dlouhodobé ztráty zdravotní způsobilosti.
Výpovědní důvod podle § 52 písm. d) ZP uplatnil zaměstnavatel v případě, kdy ztráta zdravotní způsobilosti přímo souvisela s vykonávanou prací. Nejčastěji šlo o ztrátu zdravotní způsobilosti v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. V případě, kdy zaměstnancův zdravotní stav dlouhodobě nedovoloval další výkon práce, ovšem došlo k tomu v důsledku obecné choroby či úrazu, který nesouvisel s výkonem práce, uplatní zaměstnavatel výpovědní důvod podle § 52 písm. e) ZP.
Dostal-li zaměstnanec výpověď pro ztrátu zdravotní způsobilosti zapříčiněné pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, vzniká mu právo na odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. Zaměstnanci toto plnění kompenzuje obtížnou sociální situaci, do níž se dostal v souvislosti s tím, že má v důsledku práce jednak dlouhodobě poškozené zdraví a jednak o zaměstnání přichází.
S výpovědním důvodem podle § 52 písm. e) ZP žádné odstupné spojené není.
NEDOSTATKY DOSAVADNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVY
Pravidla rozvázání pracovního poměru pro ztrátu zdravotní způsobilosti jsou značně spletitá a flexinovela bohužel neřeší všechny problémy. I nadále se budou zaměstnavatelé potýkat s tím, že lékařský posudek o zdravotní způsobilosti má charakter pouhého odborného dobrozdání. V případě soudního sporu proto nebude dostatečné, že zaměstnavatel postupovat na základě lékařského posudku. Rozhodující bude faktický zdravotní stav zaměstnance. Zákonodárce se neodhodlal ani k lepšímu řešení pro výpovědní dobu, která běží po doručení výpovědi pro ztrátu zdravotní způsobilosti. Pokud v této době zaměstnavatel nepřiděluje zaměstnanci práci, jedná se podle dříve učiněných závěrů judikatury o překážku v práci na straně zaměstnance, za kterou mu nepřísluší náhrada mzdy ani platu. Ze sociálního hlediska jde o velmi problematickou konstrukci, v jejímž důsledku zůstává zaměstnanec delší dobu fakticky bez příjmu.
Změny přijaté flexinovelou by ovšem měly přispět k odstranění dvou významných rizikových aspektů:
- možnost záměny výpovědních důvodů a s tím spojené neplatnosti výpovědi,
- neochota zaměstnavatelů uplatňovat výpovědní důvod, se kterým je spojeno vysoké odstupné.
Dochází k případům, kdy zaměstnavatel v době, kdy se zaměstnancem potřebuje rozvázání pracovního poměru vyřešit, nemá jistotu ohledně toho, v důsledku čeho ztráta zdravotní způsobilosti nastala. Typicky třeba za okolností, kdy zaměstnanec tvrdí, že onemocněl nemocí z povolání, ale tato skutečnost dosud nebyla potvrzena. Zaměstnavatelé za těchto okolností někdy uplatní výpovědní důvod podle písm. e), který je pro ně výhodnější. Následně ale může dojít k potvrzení toho, že ztráta zdravotní způsobilosti byla skutečně způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. To může mít v nejhorším případně za následek až spor o neplatnost výpovědi, ve kterém zaměstnavatel v důsledku zvolení nesprávného výpovědního důvodu prohraje.
Samotná existence dvou příbuzných výpovědních důvodů je z hlediska možného soudního sporu potenciálně riziková.
Odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku způsobuje druhý z výše uvedených problémů. Dochází k tomu, že se zaměstnavatelé různými způsoby pokoušejí jeho placení vyhnout.…
