dnes je 17.5.2024
Input:

Vyměřovací základ zaměstnance ve zdravotním pojištění

4.1.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

4.3
Vyměřovací základ zaměstnance ve zdravotním pojištění

Ing. Antonín Daněk

Pojem Vysvětlení Poznámka, tip, doporučení
Vyměřovací základ Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují příjmy dani nepodléhající nebo od daně osvobozené a dále plnění vyjmenovaná jako výjimky podle § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.
Kdo se nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance V právních podmínkách roku 2018 se ve zdravotním pojištění za zaměstnance nepovažuje:

  1. Osoba, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny.
  2. Žák nebo student, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku.
  3. Osoba činná na základě dohody o provedení práce (popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) s příjmem do 10.000 Kč včetně.
  4. Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu 2.500 Kč.
  5. Osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti (popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele), která nedosáhla v kalendářním měsíci započitatelného příjmu 2.500 Kč.
  6. Dobrovolný pracovník pečovatelské služby, který nedosáhl v kalendářním měsíci započitatelného příjmu 2.500 Kč.
  7. Členové okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členové okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky.
Je-li pojištěnec uveden mezi taxativně vyjmenovanými osobami, které se pro účely zdravotního pojištění nepovažují za zaměstnance – blíže viz § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. (body 1 až 7), zaměstnavatel neplatí v takových případech pojistné a ani neplní další povinnosti ve zdravotním pojištění.
Osoba nemá z titulu těchto příjmů řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah.
Odpočet od dosaženého příjmu Podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. lze za konkrétně stanovených podmínek uplatnit nárok na odpočet od dosaženého příjmu, kdy je při praktické aplikaci platné právní úpravy zapotřebí respektovat v roce 2018 následující podmínky:

  • nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,

  • u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod,

  • odpočet je možné dle příkladu nárokovat i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc.

Měsíční částka odpočtu ve výši 7.177 Kč, platná od 1. 1. 2018, je současně vyměřovacím základem pro platbu pojistného státem za „státní pojištěnce”. 		Odpočet lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, to znamená, že se toto zvýhodnění nevztahuje na žádné jiné zaměstnance, registrované u zdravotní pojišťovny jako osoby, za které platí pojistné stát, a ani na osoby samostatně výdělečně činné.
Plnění zúčtovaná po skončení zaměstnání Podle § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. (ZPVZP) platí, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně. To znamená, že z příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání se pojistné buď odvede (jde-li o příjmy podle § 3 odst. 1 ZPVZP), nebo neodvede (pokud se jedná o příjmy podle § 3 odst. 2 ZPVZP). Povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nezakládá například plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.
Neplatné rozvázání pracovního poměru Pokud dal zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď, nebo pokud s ním neplatně zrušil pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a zaměstnanec písemně bez zbytečného odkladu zaměstnavateli oznámí, že s tímto rozhodnutím zaměstnavatele nesouhlasí a trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu.
Tato náhrada mzdy přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru. Neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je řešeno v ustanovení § 69 ZP. 		Veškerý doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, rozpočítaný do jednotlivých měsíců, hradí v plné výši 13,5 % zaměstnavatel, neboť se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele.
Jestliže soud po přezkoumání celého případu rozhodl o nepřetržitém trvání pracovního poměru, je tato osoba se zpětnou platností považována za zaměstnance po příslušné období. Kromě odvodu pojistného ze zúčtované náhrady mzdy musí zaměstnavatel zajistit dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje.
Současně podává zaměstnavatel za příslušné měsíce opravné Přehledy. Dopočet do zákonného minima za jednotlivé měsíce se netýká osob, na které se nevztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát).

Komentář:

Vyměřovací základ

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je založeno především na těchto principech:

  • zákon definuje placení pojistného z příjmů ze závislé činnosti ve smyslu § 6 ZDP,

  • pojistné se neplatí z příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob nebo jsou od této daně osvobozeny, (§ 3 odst. 4, § 4, § 4a, zejména pak § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 ZDP),

  • účast zaměstnance na zdravotním pojištění již není vázána na jeho účast na nemocenském pojištění – výjimky jsou uvedeny v ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. (například osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti a další), kdy se tato vazba odvozuje od výše zúčtovaného příjmu,

  • z pohledu zdravotního pojištění se jako na zaměstnance (s příjmy ze závislé činnosti) pohlíží rovněž na osoby, kterým je zúčtována odměna z titulu činnosti v orgánu právnické osoby,

  • zaměstnáním je ve zdravotním pojištění i vyplacení odměn v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí nebo v nejrůznějších spolcích či sdruženích podle § 6 odst. 10 písm. b) ZDP.

Osoby považované za zaměstnance

Co se týká společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, pak platí, že pokud tito bez pracovněprávního vztahu vykonávají pro společnost práci a jsou za ni společností odměňováni s příjmy zdaňovanými podle § 6 ZDP, považují se ve zdravotním pojištění za zaměstnance. Zaměstnavatel tyto osoby přihlašuje (a následně odhlašuje) u zdravotní pojišťovny a odvádí pojistné podle zákona, to znamená případně i s přihlédnutím k povinnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. V takovém případě nehraje roli žádná rozhodná částka a pojistné se odvádí z jakékoli výše zúčtovaného příjmu.

Zaměstnanec s nárokem na odpočet

Zaměstnávání osob, u kterých existuje nárok na odpočet, má svá četná specifika, kdy zaměstnavatel musí při zaměstnávání takové osoby respektovat například následující skutečnosti:

  • vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je (při uplatnění odpočtu) dosažený hrubý příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu 12.200 Kč,

  • plnění oznamovací povinnosti vůči zdravotní pojišťovně [neboli oznamování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb.] zabezpečuje za tuto zaměstnanou osobu zaměstnavatel, jsou-li mu tyto skutečnosti známy. Na zaměstnance přechází tato povinnost tehdy, pokud zaměstnavateli příslušnou skutečnost neoznámil nebo pokud zjistí, že změnu, kterou zaměstnavateli oznámil, zaměstnavatel zdravotní pojišťovně nesdělil.

V souvislosti s placením pojistného je rozhodující okolností výpočet a odvod pojistného ze skutečné výše příjmu. V případě více souběžných zaměstnání lze odpočet uplatnit u každého zaměstnavatele, splňujícího stanovené podmínky.

Neplatné rozvázání pracovního poměru

Pokud zaměstnanec obdrží výpověď a s tímto postojem zaměstnavatele nesouhlasí, obrátí se na…

Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
              Nahrávám...