dnes je 1.11.2025

Input:

Stanovisko k výkladu některých ustanovení zákona č. 253/2008 Sb. v souvislosti s otázkou zjišťování skutečného majitele a postup při zjištění nesrovnalosti

29.10.2025, Zdroj: Finanční analytický úřadDoba čtení: 4 minuty

Finanční analytický úřad vydává obecné stanovisko k výkladu příslušných ustanovení "AML zákona".

Finanční analytický úřad (dále jen „FAÚ“) vydává obecné stanovisko k výkladu příslušných ustanovení zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“) k otázce postupu při zjištění nesrovnalosti v rámci procesu kontroly klienta dle § 9 AML zákona, a to v reakci na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1368/2024-56 ze dne 25. 8. 20251.

FAÚ, ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti, odůvodňuje právní názor, že pro povinné osoby ve smyslu § 2 AML zákona se nic nemění ve vztahu k plnění zákonné povinnosti dle § 15a AML zákona - Postup při zjištění nesrovnalosti.

FAÚ k dané věci uvádí, že v rozhodnutí se Nejvyšší soud vyjadřuje primárně k nemožnosti aplikovat sankci za nesplnění evidenční povinnosti a k vynucování jejího splnění (viz body 44, 45). Nejvyšší soud spatřuje rozpor s čl. 7 a 8 Listiny základních práva EU. Rozpor má spočívat právě ve vynucování plnění evidenční povinnosti vůči evidenci skutečných majitelů.

Předmětné články obecně upravují respektování soukromého a rodinného života a ochranu osobních údajů. Plněním povinnosti podle § 15a AML zákona spočívající v oznamování nesrovnaností ze strany povinných osob však do soukromí skutečných majitelů nijak zasáhnout nelze. Postup oznamování nesrovnalostí nesouvisí pouze s evidencí, ale sleduje i účel AML zákona zakotvený v jeho § 1 a je úzce svázán s procesem kontroly klienta ve vztahu ke zjišťování skutečného majitele.

S ohledem na uvedené se domníváme, že povinnost dle § 15a AML zákona nadále platí, stejně jako že se pro účely plnění povinností dle AML zákona nadále uplatní definice nesrovnalosti podle § 2 písm. l) zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů. Ostatně ani Nevyšší soud ve svém rozhodnutí povinnost podle § 15a AML zákona nijak nezpochybňuje.

1 Dostupné v plném textu zde:

Zdroj: Nejvyšší soud 

Česká právní úprava evidence skutečných majitelů odporuje unijnímu právu

Nejvyšší soud (NS) potvrdil, že český zákon o evidenci skutečných majitelů (ZESM) odporuje unijnímu právu, a to v části, v níž otevírá široké veřejnosti přístup do evidence. V důsledku toho stát nesmí nutit právnické osoby ani svěřenské fondy (dále též jen „evidující osoby“), aby své skutečné majitele do této evidence zapisovaly. 

Zákon o evidenci skutečných majitelů implementuje část tzv. AML směrnice EU, jež zavádí řadu nástrojů v boji proti praní peněz a financování terorismu. Smyslem této evidence je umožnit především státním orgánům a tzv. povinným osobám (bankám, pojišťovnám, advokátům, notářům atd.) pouhým nahlédnutím do evidence

Nahrávám...
Nahrávám...