Směnky k inkasu a eskontované cenné papíry

6.4.1.2

Směnky k inkasu a eskontované cenné papíry

Ing. Jindřiška Barvová

 NahoruÚvod

Směnka je krátkodobý obchodovatelný cenný papír, který poskytuje majiteli směnky právo vyžadovat zaplacení dané směnečné částky v daném čase a zavazuje dlužníka zaplatit. Směnečná částka zahrnuje i dohodnutý úrokový bonus.

Směnka jako cenný papír tedy vyjadřuje dlužnický závazek, je instrumentem obchodního úvěru. Směnka může vzniknout z různých důvodů, které není nutné uvádět. Naopak, uznávají se nároky pouze na směnce uvedené. Směnky musí být předloženy k proplacení, protože bez jejich předložení bude plnění odmítnuto.

Z hlediska využitelnosti v jednotlivých situacích podle podstaty směnečné operace lze směnky členit na finanční, obchodní a exportní.

Finanční směnka je ve své podstatě výrazem určité finanční transakce, při níž dlužník získává proti vystavené směnce od věřitele finanční prostředky (finanční půjčku). Směnka jako protihodnota poskytnutých finančních prostředků se v běžné praxi objevuje mnohem častěji než směnka obchodní.

Obchodní směnka je výrazem určité obchodní transakce, při které je v tuzemsku dodáno zboží nebo poskytnuta služba, přičemž obchodní směnka v tomto případě kryje obchodní úvěr.

Exportní směnka se týká zahraničních dlužníků.

Směnky členíme i podle toho, v čí prospěch je směnka vystavena. Jedná se o směnku vystavenou

1. na konkrétní osobu – směnka vystavená na řad,

2. bez uvedení konkrétní osoby – směnka vystavená na doručitele,

3. směnka vystavená na jméno s uvedením konkrétní osoby.

Podle směnečného a šekového zákona se dělí směnky z hlediska náležitostí na dva základní druhy, a to na směnky vlastní a směnky cizí.

 NahoruSměnka vlastní

Vlastní směnka představuje dvoustranný závazkový vztah, kde je na jedné straně výstavce směnky (dlužník směnečné částky) a na druhé straně směnečný věřitel (remitent) – osoba oprávněná k přijetí směnečné částky v době a místě splatnosti směnky.

 NahoruSměnka cizí

Směnka cizí je v podstatě příkazem výstavce směnky (vedlejšího dlužníka) třetí osobě (směnečníkovi – hlavnímu dlužníkovi), aby věřiteli (majiteli směnky) vyplatil určitou částku v určité době na určitém místě.

V praxi se může stát, že výstavce směnky a směnečník je jedna a tatáž osoba. Výstavce směnky tedy přikazuje sám sobě zaplatit remitentovi směnečnou částku. Jedná se tzv. zastřenou vlastní směnku.

Formou směnky cizí je směnka cizí na vlastní řad. Při této transakci vystupují dvě osoby – výstavce a směnečník; výstavce je zároveň remitentem. Věřitel iniciuje vystavení směnky,…