dnes je 28.6.2022

Input:

Nález 23/2004 SbNU, sv. 32, K právu na ochranu osobnosti; K přiznání náhrady nemajetkové újmy v penězích

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 32, nález č. 23

III. ÚS 281/03

K právu na ochranu osobnosti
K přiznání náhrady nemajetkové újmy v penězích

V řízení o ochraně osobnosti je třeba postupovat tak, aby byl naplněn požadavek přiměřenosti soudem přiznaného zadostiučinění (§ 13 odst. 1 a 2 občanského zákoníku). Pokud forma morální satisfakce (omluvný dopis) již nemůže být totožná, příp. srovnatelná s formou, v jaké k zásahu do osobnostních práv dotčené osoby došlo (článek v periodiku), příp. míjí-li se s ohledem na velký časový odstup daný (nepeněžní) způsob satisfakce účinkem, pak zpravidla nezbývá, než vzniklou nerovnováhu kompenzovat zadostiučiněním finančním.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 18. února 2004 sp. zn. III. ÚS 281/03 ve věci ústavní stížnosti A. A. proti rozsudku Nejvyššího soudu z 28. 1. 2003 sp. zn. 28 Cdo 241/2002, jímž bylo zamítnuto stěžovatelčino dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 12. 9. 2001 sp. zn. 8 Co 564/2001, kterým byla zamítnuta stěžovatelčina žaloba o zaplacení částky 45 000 Kč jakožto náhrady nemajetkové újmy v penězích.

Výrok

Rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 1. 2003 č. j. 28 Cdo 241/2002-403 a Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 9. 2001 č. j. 8 Co 564/2001-370 se zrušují.

Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou včas [§ 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“)] a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§ 30 odst. 1, § 34, § 72 odst. 1 písm. a) a odst. 4 zákona], napadla stěžovatelka rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2003 č. j. 28 Cdo 241/2002-403, jakož i jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 9. 2001 č. j. 8 Co 564/2001-370, přičemž tvrdila, že uvedená rozhodnutí porušují čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“).

Jak Ústavní soud zjistil z příslušného soudního spisu, který si pro účely posouzení ústavní stížnosti vyžádal, stěžovatelka se žalobou ze dne 29. 1. 1991 podanou ve věci ochrany osobnosti u Okresního soudu v Ostravě proti žalovaným V. H., R. K. a Z. K. (v řízení o ústavní stížnosti vedlejším účastníkům) domáhala toho, aby jmenovaní uveřejnili omluvu v Moravskoslezském večerníku za jejich dopis publikovaný v tomto periodiku, jenž obsahoval nepravdivá tvrzení, a poskytli jí společně a nerozdílně finanční satisfakci ve výši 30 000 Kč. Okresní soud o její žalobě rozhodl dne 16. 11. 1998 rozsudkem č. j. 35 C 246/91-272 a doplňujícím rozsudkem ze dne 6. 5. 1999 č. j. 35 C 246/91-311 tak, že žalovaným uložil povinnost zaslat stěžovatelce ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku omluvný dopis tohoto znění: „V dopise, který jsme zaslali Moravskoslezskému večerníku, z něhož část byla dne 22. 11. 1990 otištěna v článku »Polemika kolem DPMO«, jsme uvedli, že pí A. A. jsme měli možnost bezprostředně poznat jako člověka necharakterního, se špatnou pracovní morálkou a špatnými lidskými vlastnostmi, že proto také byla před časem z našeho kolektivu vyloučena, že jsme ji poznali jako osobu, která musí snad za

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...