Dle právní úpravy účinné od roku 2016.
1. Zpevněnou plochou pozemku se podle ustanovení § 6 odst. 5 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), rozumí pozemek nebo jeho část v m2 evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří, jehož povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky, bazénem nebo nádrží, pokud nejsou zdanitelnou stavbou.
2. Stavbou zpevňující povrch pozemku je stavba ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „stavební zákon“), podle něhož se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.
Stavebním dílem nemůže být pouhé nahromadění, případně rozložení stavebního materiálu na určitém místě. Ke vzniku stavebního díla musí být použity stavební nebo montážní technologie – tedy soubor určitých znalostí, dovedností nebo postupů, nutných k jeho vzniku; o stavebním díle není možné hovořit, pokud k jeho vzniku žádné takové schopnosti nebo znalosti třeba nebyly.
Stavba musí při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po celou dobu své životnosti vyhovovat základním požadavkům na stavby, což je především mechanická odolnost a stabilita stavby (§ 8 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby).
Za zpevněnou plochu pozemku ve smyslu ustanovení § 6 odst. 5 zákona o dani z nemovitých věcí proto nelze považovat plochu zpevněnou snadno rozebíratelným povrchem bez nutnosti použití speciálních technologií (např. dlažba nebo panely uložené bez podloží nebo v podloží z písku, štěrku, škváry apod.), nebo zpevnění povrchu pozemku pouhým rozprostřením materiálu (škváry, drtě) na povrchu pozemku včetně jeho případného zhutnění. O zpevněnou plochu pozemku se nejedná také v případě, že byly na pozemku provedeny pouze terénní úpravy podle § 3 odst. 1 stavebního zákona. Terénní úpravou se pro účely stavebního zákona mimo jiné rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry. Pouhé vrstvení jednotlivých druhů materiálu nebo proces pouhé typové přeměny částí zemského povrchu (terénní úprava), není zhotovením stavby.
3. Plochou vlečky se rozumí pouze část odpovídající železničnímu kolejovému svršku. Výměra této zpevněné plochy pro zjištění základu daně z pozemků se zjistí ze stavební délky kolejí v metrech násobené průměrnou délkou pražců, tj. 2,5 m. V případě kolejového rozvětvení vlečky se základ daně zjistí jako součet stavebních délek kolejí násobený průměrnou délkou pražců, tj. nikoli z celkové plochy kolejiště.
Zbývající část pozemku včetně kolejového spodku, je předmětem daně jako druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí, tj. pozemek ostatní plochy – „G“ nebo zastavěné plochy a nádvoří – „E“.
V případě, že koleje vlečky spočívají na stavbách (mosty, přejezdy, tunely), případně procházejí budovami nebo jsou v nich zakončeny, plocha kolejového svršku, který je na těchto stavbách nebo v těchto stavbách umístěn, není předmětem daně z pozemků.
4. Bazénem se pro tento účel rozumí stavba podle stavebního zákona, která je charakteristická zpevněným dnem a svislými nebo sešikmenými stěnami po svém obvodu. Její základní schopností je zadržet tekutiny nebo sypké materiály.
5. Nádržemi se pro tento účel rozumí stavby podle stavebního zákona konstrukčně podobné bazénům, tj. zejména retenční nádrže, nádrže pro zachycování toxických kapalin (např. úkapové nádrže u zásobníků s nebezpečnými látkami pro případ jejich úniku) nádrže na užitkovou vodu nebo chladicí bazény v elektrárnách, a také požární nádrže umístěné zpravidla v uzavřených areálech, které nejsou majetkem obce a neslouží potřebám dobrovolných či profesionálních veřejných hasičských sborů. Nepatří sem uzavřené opláštěné zásobníky, které jsou zpravidla zdanitelnými stavbami a netvoří proto zpevněné plochy pozemků.
6. Zpevněná plocha je specifickým ztvárněním, zpracováním i užíváním pozemku, podléhajícím speciální sazbě daně diferencované podle dvou skupin podnikatelských činností.
Pro stanovení daně je rozhodující výměra plochy pozemku zpevněné stavbou v m2. Jedná-li se o stavbu nově provedenou, musí být dokončena natolik, aby byla schopna užívání. Pokud zbývající část pozemku není zpevněna stavbou, zdaňuje se tato část pozemku sazbou odpovídající druhu pozemku, evidovanému v katastru nemovitostí, tj. jako pozemek ostatní plochy – „G“ nebo zastavěné plochy a nádvoří – „E“.
Speciální sazba daně z pozemků pro zpevněné plochy pozemků se použije pouze tehdy, jsou-li užívány k podnikání nebo v souvislosti s ním. Podle ustanovení § 6 odst. 2 písm. a) zákona se u zpevněných ploch pozemků užívaných k podnikání nebo v souvislosti s ním, použije sazba daně
1,00 Kč, slouží-li pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství (předmět daně „X“),
5,00 Kč, slouží-li pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní druhy podnikání (předmět daně „Y“).
Zpevněnou plochou pozemku užívanou v souvislosti s podnikáním se rozumí zpevněná plocha pozemku, na níž není podnikání přímo provozováno, ale nelze ji využívat jinak než ve vztahu k této činnosti. Pojem „v souvislosti s podnikáním“ je nutno vykládat tak, že mezi podnikáním a využitím zpevněných pozemků musí existovat úzký vztah, kterým rozumíme aktivitu podnikatele, který disponuje s věcí ve svém vlastnictví (využití zpevněné plochy pozemku je v příčinné souvislosti s podnikáním). Jedná se např. o neveřejná parkoviště, která jsou využívána pouze pro vozidla firmy, případně jejích zaměstnanců či klientů.
Neslouží-li zpevněná plocha pozemku k podnikání nebo v souvislosti s ním, použije se pro celý pozemek sazba daně podle ustanovení § 6 odst. 2 písm. c) nebo d) zákona podle druhu pozemku, evidovaného v katastru nemovitostí (předmět daně „G“ nebo „E“).
7. Podle ustanovení § 6 odst. 6 zákona, slouží-li zpevněná plocha pozemku k různým druhům podnikání a nelze-li vymezit odpovídající výměry zpevněné plochy pozemku sloužící jednotlivým druhům podnikání, použije se sazba daně uvedená v odstavci 2 písm. a) bodu 2 téhož ustanovení ve výši 5,00 Kč za 1 m2.
Jestliže zpevněná plocha pozemku slouží více druhům podnikání, jimž přísluší různé sazby daně, přičemž je možno vymezit plochy užívané pro jednotlivé druhy podnikání, uvedou se v daňovém přiznání tyto zpevněné plochysamostatně ve výměrách odpovídajících jednotlivým sazbám daně.
8. Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. g) zákona jsou od daně osvobozeny pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou sloužící
- škole nebo školskému zařízení zapsanému ve školském rejstříku,
- poskytování péče o děti do 3 let věku na základě oprávnění provozovat živnostenské podnikání,
- muzeu nebo galerii, které spravují sbírky zapsané do centrální evidence sbírek muzejní povahy vedené Ministerstvem kultury,
- knihovně vedené v evidenci knihoven,
- veřejnému archivu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu,
- zdravotnickému zařízení uvedenému v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo v rozhodnutí o registraci,
- zařízení sociálních služeb,
- fundaci nebo ústavu k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti.
Záměrem tohoto ustanovení je nezatížit nemovité věci sloužící výslovně uvedeným veřejným účelům daní z nemovitých věcí, avšak z osvobození vyloučit nemovité věci pronajímané, propachtované či využívané k podnikání mimo uvedené obory. Pokud jsou zpevněné plochy těchto pozemků využívány pouze v souvislosti s provozem citovaných zařízení, nepovažují se za zpevněné plochy pozemků užívané pro podnikání. Stejně je nutno přistupovat také k pozemkům ve vlastnictví veřejných vysokých škol, osvobozeným od daně podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. r) zákona, pokud jsou využívány k činnosti, která je součástí akreditovaných studijních programů.
9. Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. o) zákona jsou od daně osvobozeny pozemky zastavěné stavbou podle stavebního zákona, která je dálnicí, silnicí, místní komunikací, veřejnou účelovou komunikací, stavbou drah a na dráze, leteckou, vodních cest a přístavů, pokud jsou v souladu s kolaudačním rozhodnutím nebo kolaudačním souhlasem speciálního stavebního úřadu užívány k veřejné dopravě, a to v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb, a jiné pozemky určené pro veřejnou dopravu. U těchto pozemků se neuplatňuje speciální sazba pro zpevněné…
