Autorské honoráře

Autorské honoráře

Ing. Zuzana Rylová, PhD.

Popis operace:

Autorský honorář je odměna autorům, tedy fyzickým osobám, které vytvořily dílo ve smyslu autorského zákona. Dílem jsou nejen díla umělecká, architektonická, díla užitého umění, ale také se za dílo považuje počítačový program, je-li autorovým vlastním duševním výtvorem. Předmětem autorského práva je i dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně jazykových překladů.

Autorské právo zahrnuje:

• výlučná práva osobnostní (zák. č. 121/2000 Sb. – § 11): právo zveřejnění díla, právo osobovat si autorství, právo na nedotknutelnost díla (včetně práva svolení ke změně díla) a

• výlučná práva majetková (zák. č. 121/2000 Sb. – § 12): právo dílo užít (tj. právo na rozmnožování díla, rozšiřování, pronájem, půjčování nebo vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla, sdělování díla veřejnosti), právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého, právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu, právo na odměnu v souvislosti s pronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla.

Osobnostních práv se autor nemůže vzdát ani je převést a zanikají smrtí autora. Majetkových práv se autor také nemůže vzdát ani převést na jiného (nelze je postihnout ani výkonem rozhodnutí vyjma pohledávek z nich), ale jsou předmětem dědictví a trvají až na jisté výjimky po dobu autorova života a dále 70 let po jeho smrti.

Autorské honoráře podléhají zdanění daní z příjmů fyzických osob, s jedinou výjimkou, a to jsou  příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku a ve formě autorské rozmnoženiny, a sice v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským [§ 4 odst. 1 písm. z) ZDP].

Příjmy z autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému obvykle řadíme mezi příjmy ze samostatné činnosti [§ 7 odst. 2 písm. a) ZDP]. Výjimkou jsou tzv.  zaměstnanecká díla (zák. č. 121/2000 Sb. – § 58). Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem. V těchto případech je odměna autora považována za jeho příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP. Autorova osobnostní práva i v případě zaměstnaneckých děl zůstávají nedotčena.

Majetková práva mohou být předmětem dědictví a přecházet na dědice (zák. č. 121/2000 Sb. – § 26 odst. 4), takže poskytne-li dědic za úplatu např. právo na užití zděděných autorských práv, nebude se jednat o příjmy z jeho samostatné činnosti podle § 7 ZDP (tyto se týkají pouze příjmů samotných autorů), ale bude se jednat o tzv. ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. d) ZDP.

Pokud autorské honoráře nelze posoudit jako příjem ze závislé činnosti, posuzují se jako příjmy podle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP. Podle tohoto ustanovení se zdaňují příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému. Tyto příjmy, s výjimkou příjmů uvedených v § 7 odst. 6 ZDP a podléhajících srážkové dani, je nutné vypořádat v přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Přijaté honoráře lze snížit o související výdaje. Pokud příjemce autorských honorářů splní podmínky pro paušální daň, ale nevyužije ji, má možnost výběru mezi dvěma způsoby prokazování výdajů:

• Výdaje v prokázané výši. Pokud se autor rozhodne pro uplatnění skutečných výdajů (nákladů), musí vést účetnictví nebo daňovou evidenci a každý uplatněný výdaj je povinen prokázat věrohodným dokladem. Při tomto druhu činnosti se dá předpokládat, že poplatník (autor) uplatní výdaje např. za pronájem kanceláře, nákup a provoz počítače, kancelářské potřeby, pracovní cesty, školení, semináře, poplatky za telefon apod.

• Výdaje procentem z příjmů. Při zdaňování autorských honorářů je možné uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 40%. Tento způsob uplatňování výdajů využívá převážná většina autorů, zejména pokud u nich není autorská činnost hlavním zdrojem příjmů. Poplatníkovi odpadá povinnost účtovat nebo vést daňovou evidenci a také mnohdy nelehké prokazování a odůvodňování uplatněných výdajů správci daně. V paušálních výdajích jsou již zahrnuty všechny předpokládané výdaje, které autor v souvislosti s dosažením příjmů vynaložil. Pokud budou uplatněny výdaje procentem z příjmů, nemůže autor snížit základ daně o žádné další výdaje.

Honoráře od téhož plátce do částky 10 000 Kč měsíčně

Pokud úhrn příjmů za autorské honoráře do novin, časopisů, rozhlasu a televize od jednoho plátce v kalendářním měsíci nepřesáhne 10 000 Kč – jsou tyto příjmy (nesnížené o žádné výdaje) samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně ve výši 15 %. Srážku je povinen provést plátce (vydavatel) při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka (autora). Plátce je dále povinen sraženou daň odvést svému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen srážku provést. Odpovědnost za sražení a odvedení daně z těchto autorských honorářů je výhradně na plátci, nikoli na příjemci. Pokud tedy vydavatel srážku daně neprovede, bude ji správce daně vymáhat na něm – nikoli na autorovi.

Sražením daně zvláštní sazbou bude autor vyrovnán se zdaněním tohoto příjmu a již jej nebude zahrnovat do daňového přiznání. Odměny autorů do 10 000 Kč měsíčně od jednoho plátce (zdaněné srážkovou daní) nepodléhají odvodům zákonného pojistného.

Honoráře nad 10 000 Kč měsíčně od jednoho plátce

Plátcem daně z příjmů nad 10 000 Kč měsíčně od jednoho plátce je jejich příjemce (autor). Jedná se o příjem z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, který autor obdrží v hrubé výši a je povinen jej zahrnout do daňového přiznání. Tyto příjmy podléhají také zdravotnímu pojištění, a pokud je autorská činnost považována sice za činnost vedlejší, ale příjmy převýší rozhodnou částku, pak podléhá také odvodům pojistného na sociální zabezpečení. Rozhodná částka je proměnlivá a činí 2,4 násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se účast na důchodovém pojištění posuzuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Pokud je tedy dílčí základ daně ze samostatné činnosti nižší než rozhodná částka, z vedlejší činnosti se pojistné na sociální zabezpečení neplatí (např. rozhodná částka v roce 2023 činila 96 777 Kč a v roce 2024 činí 105 520 Kč).

Pracovněprávní vztah

Příjmy za zaměstnanecké dílo, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu, se považují za příjem ze závislé činnosti (§ 6 ZDP). Obdobně to platí i pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících ze vztahu mezi právnickou osobou a autorem, který je členem jejího statutárního nebo jiného voleného nebo jmenovaného orgánu; tato právnická osoba se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Způsob zdanění se nikterak neliší od zdanění jiných příjmů ze závislé činnosti a rovněž podléhá zdravotnímu a sociálnímu pojištění.

Zděděná autorská práva

Příjmy ze zděděných autorských práv a práv příbuzných právu autorskému jsou považovány za tzv. ostatní příjem [§ 10 odst. 1 písm. d) ZDP]. V případě, že tyto příjmy za zdaňovací období nepřesáhnou částku 50 000 Kč, je tento příjem od daně osvobozený [§ 10 odst. 3 písm. a) ZDP],

Autorské honoráře vyplácené daňovému nerezidentovi

Příjmy nerezidenta, které na území ČR podléhají zdanění, jsou vymezeny v ust. § 22 ZDP. V tomto výčtu zdanitelných příjmů jsou zahrnuty také náhrady za poskytnutí práva na využití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému [§ 22 odst. 1 písm. g) ZDPbod 2]. Tyto příjmy podléhají zdanění zvláštní sazbou daně ve výši 15 % [§ 36 odst. 1 písm. a) ZDPbod 1]. Plátce je povinen provést srážku při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch autora, nejpozději však v den, kdy o dluhu účtuje v souladu s účetními předpisy. Pokud je se státem, ze kterého autor pochází, uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, bude honorář podléhat sazbě daně stanovené smlouvou. Uvedený druh příjmu je v mezinárodních smlouvách řešen buď v článku nazvaném Licenční poplatky, pokud se jedná o právo na užití díla, nebo v článku Umělci a sportovci, pokud se jedná o dílo z činnosti osobně vykonávané na území ČR, např. koncert. S ohledem na to, že mezinárodní smlouvy mají aplikační přednost před zákonem, může být příjem zdaněn v ČR nižší sazbou daně nebo může být vyňat v ČR ze zdanění, pokud tak stanoví příslušná smlouva. V případě výhodnějšího zdaňování podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění by plátce měl mít jistotu, že příjemce autorských honorářů je rezidentem smluvního státu, na kterého se výhody ze smlouvy vztahují. Tuto skutečnost lze nejlépe prokázat dokladem o daňovém domicilu, který vystaví příslušný zahraniční správce daně

Sraženou daň je nutné odvést místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém vznikla povinnost provést srážku. Plátce také musí v případě zahraničních subjektů o srážce informovat správce daně na tiskopise zvaném Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí podle § 38da ZDP, a to ve stejné lhůtě, ve které je povinen sraženou daň odvést.

Pojistné na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění z příjmů z autorských honorářů

Autorské honoráře obdržené za příspěvky do tisku, rozhlasu, internetové portály nebo do televize, které od jednoho plátce nepřevýší 10 000 Kč, podléhají srážkové dani. K těmto příjmům nelze uplatnit výdaje a nepodléhají zdravotnímu ani sociálnímu pojištění.

Autorské honoráře nad 10 000 Kč měsíčně musí zdanit příjemce prostřednictvím daňového přiznání a lze uplatnit související výdaje (skutečné nebo procentem z příjmů). Tyto příjmy také vstupují do vyměřovacích základů pro odvod sociálního a zdravotního pojištění.

Souvztažnosti: