dnes je 20.5.2024

Input:

č. 633/2005 Sb. NSS; Daňové řízení: rozsah přezkumu rozhodnutí o dani stanovené podle pomůcek

č. 633/2005 Sb. NSS
Daňové řízení: rozsah přezkumu rozhodnutí o dani stanovené podle pomůcek
k § 31 odst. 5 a 7, § 46 odst. 3 a § 50 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“)
Při stanovení daně za použití pomůcek zkoumá odvolací orgán nejen to, zda daňový subjekt nesplnil některou ze svých zákonných povinností a nedostatek či absence důkazů neumožňuje již stanovit daň dokazováním (§31 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), ale též to, zda byla daň tímto způsobem stanovena dostatečně spolehlivě (§31 odst. 7 tohoto zákona). Odvolací orgán zamítne odvolání pro neodůvodněnost jen tehdy, byly-li obě tyto podmínky splněny současně; jinak napadené rozhodnutí změní nebo zruší (§50 odst. 5 citovaného zákona). Odvolací orgán však již nemůže zasahovat do volné úvahy správce daně prvého stupně vztahující se k volbě pomůcek.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2005, čj. 1 Afs 74/2004-64)
Prejudikatura: srov. č. 290/2004 Sb. NSS.
Věc: Josef T. v P. proti Finančnímu ředitelství v Plzni o daň z příjmů fyzických osob, o kasační stížnosti žalovaného.

Finanční úřad v Klatovech svým rozhodnutím ze dne 12. 11. 1999 žalobci dodatečně stanovil základ daně a daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 1994 na částku 1 342 548 Kč. Žalovaný změnil dodatečný platební výměr svým rozhodnutím ze dne 12. 10. 2000.
Toto rozhodnutí napadl žalobce žalobou u Krajského soudu v Plzni, který je dne 8. 1. 2003 zrušil. Soud zejména považoval za nespornou tu skutečnost, že žalobce je daňovým subjektem, jehož zdrojem příjmů byla podnikatelská činnost v zemědělské rostlinné a živočišné výrobě, a zdaňovacím obdobím, za které byla daň doměřena, je rok 1994. Jádrem sporu je přitom otázka, zda správce daně mohl přistoupit ke stanovení daně podle pomůcek, nebo zda měl daň stanovit základním způsobem, tedy dokazováním. Soud označil rozhodnutí žalovaného jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Výroku rozhodnutí, jímž byl změněn dodatečný platební výměr, odpovídá ta část odůvodnění rozhodnutí žalovaného, ve které je uvedeno, že žalobce své příjmy a výdaje z podnikatelské činnosti dělil na spolupracujícího syna, přičemž tato skutečnost byla zjištěna v průběhu odvolacího řízení. Tomu však správce daně dodatečně stanovil základ daně nad hranici určenou v § 12 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon č. 586/1992 Sb.“). Z uvedeného důvodu musel být žalobci dodatečně stanovený základ zvýšen o částku, která přesahovala limit ve výši 180 000 Kč. Shledá-li ovšem odvolací orgán podle § 50 odst. 5 daňového řádu, že podmínky pro vyměření daně podle pomůcek byly dodrženy, musí odvolání pro neodůvodněnost zamítnout. Odvolacímu orgánu citované ustanovení brání, aby dodatečný platební výměr sám změnil.
Žalovaný (stěžovatel) se kasační stížností domáhal zrušení shora uvedeného rozsudku krajského soudu. Stěžovatel v průběhu odvolacího řízení postupoval dle § 50 odst. 5 daňového řádu, neboť bylo zřejmé, že daňová povinnost byla žalobci stanovena podle pomůcek. V takovém případě zkoumá odvolací orgán pouze, zda správce daně dodržel
Nahrávám...
Nahrávám...