dnes je 20.5.2024

Input:

č. 542/2005 Sb. NSS; Celní řízení: dokazování

č. 542/2005 Sb. NSS
Celní řízení: dokazování
k § 31 odst. 8 a 9 písm. c) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“)
Pokud celní orgán jako správce daně v souladu s § 31 odst. 8 písm. c) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, prokáže existenci skutečností vyvracejících věrohodnost, průkaznost či správnost účetnictví, evidencí či záznamů vedených celním (daňovým) subjektem, je důkazní břemeno na celním subjektu, jehož povinností podle § 31 odst. 9 citovaného zákona je navrhnout či označit důkazy, které mají potvrdit skutečnosti jím uvedené v přiznání, hlášení a vyúčtování nebo k jejichž průkazu byl celním orgánem v průběhu celního řízení vyzván. Pokud celní subjekt toto důkazní břemeno neunese, celní orgán podle okolností uloží povinnost zaplatit clo v jiné výši, než odpovídá údajům uvedeným celním subjektem při propuštění dovezeného zboží do volného oběhu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2005, čj. 4 As 1/2003-71)
Věc: Jaroslav N. v L. proti Celnímu ředitelství v Ústí nad Labem o clo a daň z přidané hodnoty, o kasační stížnosti žalobce.

Celní úřad Most vyměřil žalobci dodatečnými platebními výměry ze dne 25. 2. 2002 podle § 46 odst. 7 daňového řádu cla a daně z přidané hodnoty za dovozy zboží uskutečněné v roce 1998. Žalobcova odvolání proti těmto dodatečným platebním výměrům zamítl žalovaný rozhodnutími ze dne 9. 5. 2002.
V žalobách proti rozhodnutím žalovaného žalobce namítl, že cla a daně z přidané hodnoty mu byly dodatečně vyměřeny na základě závěrů o místních hodnotách kupní ceny jím dovezeného vína značky M. obsažených ve fakturách pro celní řízení v České republice oproti údajům uvedeným na zahraničním celním úřadě jeho španělským obchodním partnerem, společností B. Z obsahu celních spisů a dohod uzavřených s tímto subjektem je však zřejmé, že žalobce se jako kupující zavázal za odebrané zboží zaplatit hodnoty uvedené právě na těchto fakturách, v nichž na základě vzájemných dohod nebyla započtena úplata za exkluzivní prodej značky, která nebyla součástí kupní ceny. Toto ujednání bylo výslovně zahrnuto i v dodatcích ke zmiňovaným dohodám. Za dodávané zboží platil žalobce vždy pouze částky uvedené v těchto fakturách a jiné faktury neměl k dispozici; prodejce se přitom nikdy nedožadoval vyššího plnění, než byly platby provedené na základě zmiňovaných faktur. Z tohoto důvodu žalobce překvapilo, že zahraniční obchodní partner předložil španělským celním úřadům jiné faktury s odlišnou kupní cenou. Při zjišťování skutečné hodnoty dovezeného zboží tak nebylo možné vycházet pouze z vyjádření španělského prodejce na zahraničním celním úřadě. Žalovaný tímto postupem proto podle názoru žalobce porušil své zákonné povinnosti spočívající v řádném a důsledném zjištění skutkového stavu a provedení důkazů k prokázání tvrzení, která byla základem jím vydaných rozhodnutí.
Krajský soud v Ústí nad Labem spojil všechny podané žaloby ke společnému řízení a rozsudkem ze dne 29. 1. 2003 je zamítl. V odůvodnění uvedl, že v projednávaných věcech celní orgán stanovil základ pro vyměření cel a daní z přidané hodnoty u dovezeného zboží při jeho propuštění do volného oběhu na základě
Nahrávám...
Nahrávám...