č. 4077/2020 Sb. NSS; Opatření obecné povahy: změna územního plánu; dotčenost subjektivních práv vlastníka
č. 4077/2020 Sb. NSS
Opatření obecné povahy: změna územního plánu; dotčenost subjektivních práv vlastníka
k § 2 soudního řádu správního
Subjektivní práva navrhovatele vlastníka dotčeného pozemku nejsou dotčena (§ 2 s. ř. s.), jestliže navrhuje zrušit změnu platného územního plánu ve formě opatření obecné povahy v situaci, kdy odpůrce napadenou regulaci přebral z původního územního plánu, jenž je změnou upravován a navrhovatel před správními soudy tento původní územní plán nenapadl. V takovém případě by se totiž zrušením změny územního plánu na navrhovatelově právním postavení nic nezměnilo.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2020, čj. 6 As 141/2019-64)
Prejudikatura: č. 1865/2009 Sb. NSS.
Věc: J. V. proti městu Roztoky o zrušení opatření obecné povahy, o kasační stížnosti navrhovatele.
Navrhovatel je vlastníkem pozemků p. č. X a X (dále též „dotčené pozemky“) v katastrálním území Ž. (dále je vždy míněno toto katastrální území) a v jejich blízkosti stojícího rodinného domu č. p. X. U Krajského soudu v Praze (dále též „krajský soud“) napadl opatření obecné povahy Změnu č. 4 Územního plánu sídelního útvaru Roztoky, schválnou usnesením zastupitelstva města Roztoky ze dne 27. září 2017 (dále též „změna územního plánu“) − které vymezilo veřejně prospěšnou stavbu místní komunikace se smíšeným provozem. Tato komunikace s možností vyvlastnění a předkupního práva má vést po dotčených pozemcích a jejím účelem je dopravně propojit ulici Š. s ulicí L.
Krajský soud jeho návrh zamítl rozsudkem ze dne 28. března 2019, čj. 51 A 20/2018-93. Dospěl k závěru, že odpůrce při vydání napadeného opatření obecné povahy neporušil zákon ani neomezil nepřiměřeně navrhovatelovo vlastnické právo k dotčeným pozemkům. Konkrétně naznal, že odpůrce řádně a přezkoumatelně vypořádal navrhovatelovy námitky vznesené v rámci přípravy změny územního plánu a že se nikterak nedostal do rozporu s existencí stávajících staveb na navrhovatelových pozemcích (rodinného domu, zdi, oplocení a zpevněných ploch). Pokud jde o proporcionalitu zásahu do navrhovatelových práv, krajský soud uzavřel, že neshledal žádný zjevný exces.
Proti rozsudku krajského soudu podal navrhovatel (stěžovatel) kasační stížnost. Rozhodnutí o námitkách bylo podle stěžovatele neurčité, neboť zastupitelstvo odpůrce pouze odkázalo na odůvodnění návrhu územního plánu, které ovšem směšuje argumentaci stěžovatele s jejím vypořádáním ze strany pořizovatele, jímž je nadto Městský úřad Roztoky, nikoliv odpůrce.
Pokud jde o střet změny územního plánu se stávajícími stavbami, stěžovatel souhlasil s výchozí tezí krajského soudu, že limity využití území představované dříve vydanými pravomocnými správními akty (zde územním rozhodnutím, stavebním povolením a kolaudačním souhlasem na rodinný dům a související stavby stěžovatele) nebrání odpůrci v tom, aby novým územním plánem vymezil odlišné způsoby využití jimi dotčených ploch. Mělo by se tak ale podle něj dít pouze v případě, že původní limit přestal naplňovat svůj účel a stal se obsoletním nebo došlo k tak významným změnám v území, které při stanovení původního limitu nebylo možno ani při…
