č. 2569/2012 Sb. NSS, Daň z příjmů: daňová uznatelnost nákladů; smlouvy o zamezení dvojího zdanění
č. 2569/2012 Sb. NSS
Daň z příjmů: daňová uznatelnost nákladů; smlouvy o zamezení dvojího zdanění
k § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2007
ke Smlouvě mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů a zisků z majetku (č. 89/1992 Sb.; v textu jen „smlouva o zamezení dvojího zdanění“)
Pokud uzavřel žalobce se sídlem v ČR smlouvu o poskytnutí úvěru s osobou spojenou, která má sídlo ve Velké Británii, a předmětem žaloby je řešení otázky, zda žalobcem zaplacené úroky jsou jako daňové náklady uznatelné či nikoli, nelze na danou problematiku aplikovat smlouvu o zamezení dvojího zdanění, neboť tato smlouva výslovně upravuje zdanění samotné a v čl. 11 řeší výlučně otázku zdanění úroků. Proto soud dospěl k závěru, že je nutno postupovat dle českého právního řádu.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 6. 2011, čj. 11 Ca 175/2009-52)
Věc: Společnost s ručením omezeným British American Tobacco (Czech Republic) proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu o daň z příjmů právnických osob.
Dne 26. 6. 2001 uzavřel žalobce smlouvu se společností B. A. T. International Finance p. l. c. Globe House, 4 Temple Place, London, Velká Británie (dále jen BATIF), na základě které mohl čerpat úvěr. V roce 2007 žalobce v souvislosti s uzavřenou smlouvou zaúčtoval na účet 562000 úroky v celkové výši 83 989 545,68 Kč (konečný zůstatek tohoto účtu je 83 960 240,12 Kč, kdy rozdíl mezi uvedenými částkami představuje dle žalobce vyúčtování dohadné položky z předchozích let).
Dne 24. 6. 2008 podal žalobce řádné daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2007. Daňová povinnost byla stanovena ve výši 41 313 600 Kč. Žalobce zahrnul do částky uvedené na řádku 40 daňového přiznání částku nedaňového nákladu podle § 25 odst. 1 písm. w) zákona o daních z příjmů. V rámci řádku 40 daňového přiznání vyloučil z celkové částky úroků částku ve výši 23 517 073 Kč jako daňově neuznatelný náklad. To vyplývá i z přílohy k podanému daňovému přiznání za rok 2007.
Dne 27. 8. 2008 podal žalobce dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2007 a zároveň požádal správce daně o sdělení výsledku vyměřovacího řízení. Z dodatečného daňového přiznání vyplynula žalobci daňová povinnost na dani z příjmů právnických osob za rok 2007 ve výši 46 073 520 Kč. Důvodem pro podání dodatečného daňového přiznání byla dle žalobce především skutečnost, že v řádném daňovém přiznání byly neoprávněně posouzeny náklady na vytvořenou dohadnou položku jako daňově uznatelné, a dalším důvodem byla korekce výše nákladů, které byly posouzeny jako daňově neuznatelné (řádek 40 daňového přiznání), a zohlednění nákladů, které jsou účtovány až ve zdaňovacím období roku 2008, ale vztahují se ke zdaňovacímu období roku 2007 (řádek 160 daňového přiznání). Na řádku 40 uvedl žalobce výdaje neuznávané za výdaje (náklady) ve výši 99 263 942 Kč.
Dne 18. 9. 2008 vydal správce daně Finanční úřad pro Prahu 3 dodatečný platební výměr na daň z příjmů právnických osob…
