Ing. Michal Šindelář, Ph.D.
Jenom velmi těžko bychom hledali účetní jednotku, která není nucena zobrazovat ve svém účetnictví různé formy záloh. Záloha plní – z pohledu subjektu, který zálohu přijímá – především dvě hlavní funkce:
Pro potřeby účetnictví můžeme zálohu charakterizovat jako platbu související s dodávkou, která dosud nebyla uskutečněna, splněna. Proto jde vždy o platbu předem, čímž se myslí před splněním dodávky, resp. před jejím vyúčtováním. Zálohy proto nemůžeme zaměňovat především s různými formami splátek nebo také např. s dílčími plněními (částečnou fakturací).
Zálohy můžeme a musíme členit podle různých kritérií, která jsou na sobě vzájemně závislá v tom smyslu, že právě aplikované kritérium vyžaduje či připouští použití dalšího. Vše pochopitelně s jedním hlavním smyslem – dobrat se té správné účetní kategorie, náležitě o ní účtovat a náležitě ji vykazovat. Nejprve je zde uvedeno rozdělení záloh podle jednotlivých kritérií a poté naznačíme schéma obsahující všechny způsoby dělení včetně jejich vzájemných vazeb.
Podobnou formu jako zálohy mají i jiné položky vykazované v rozvaze. Především se jedná položku "Náklady příštích období" (v podstatě se jedná o poskytnuté zálohy) a položku "Výnosy příštích období" (v podstatě se jedná o přijaté zálohy).
NahoruZálohy přijaté a poskytnuté
Zálohovou platbu účetní jednotka buďto poskytuje, nebo ji naopak přijímá. Přijaté zálohy inkasuje firma v postavení dodavatele od svých odběratelů na uskutečnění dohodnuté zakázky. Přijatá záloha má charakter závazku vůči tomu, kdo ji poskytl. Protože dosud nedošlo k vyúčtování zakázky (k jejímu splnění), nemůže být účtováno o vzniku pohledávky.
O poskytnutých zálohách hovoříme naopak u subjektu, který je v postavení odběratele, pokud na určitou dohodnutou zakázku hradí svému dodavateli zálohovou platbu předem. Poskytnuté zálohy mají charakter pohledávky vůči tomu, komu jsou hrazeny. Protože dodavatel zatím nesplnil dodávku, nemůže odběrateli vzniknout příslušný závazek souvztažně např. se vznikem nákladu nebo s pořizováním majetku.
NahoruZálohy provozní a zálohy na pořízení dlouhodobého majetku
Smyslem tohoto dělení je rozlišit spíše druhově zálohy poskytované na pořízení dlouhodobého majetku od záloh, které firma poskytuje při své běžné, pravidelně se opakující činnosti. Záměr investovat je totiž potřeba při vykazování zohlednit již v okamžiku hrazení záloh.
NahoruZálohy krátkodobé a dlouhodobé
Hledisko krátkodobosti a dlouhodobosti se v účetnictví prolíná mnoha kategoriemi. Také v případě záloh je nutné zohlednit, do jaké doby budou zúčtovány (vyúčtovány). Pohledávky a závazky splatné do jednoho roku od okamžiku sestavení účetní závěrky se vykazují jako krátkodobé, a naopak pohledávky a závazky s delší splatností se vykazují jako dlouhodobé.
NahoruDoplňkové dělení záloh
V rámci jednotlivých skupin záloh lze identifikovat (především z hlediska vykazování) některé specifické druhy. Typickým příkladem jsou poskytnuté zálohy na zásoby, u kterých účetní předpisy požadují jejich vykazování v rámci zásob, tedy nikoliv v rámci pohledávek. S dalším rozdělením se lze setkat např. u poskytnutých záloh na dlouhodobý majetek, kde je otázkou, na jaký druh dlouhodobého majetku byla záloha vynaložena.
Schéma rozdělení záloh a příklady…
