Prevence je účinnější a levnější než drahá léčba a dlouhodobá pracovní neschopnost. Přispět k ní mohou i zaměstnavatelé.
Dne 1. 6. 2025 nabyl účinnosti zákon č. 120/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. V tomto článku se zaměříme na změny, které nastaly v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen "ZSZS").
ZMĚNY V ZÁKONĚ O SPECIFICKÝCH ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH
V zákoně č. 373/2011 Sb. došlo celkem ke třem změnám. První se týká lékařského posudku. Nová právní úprava reagovala na úpravu dosavadních výpovědních důvodů obsažených v § 52 písm. d) a e) ZP a na související důsledky v poskytování odstupného a jednorázové náhrady při skončení pracovního poměru. Druhou změnou je zrušení povinnosti vysílat uchazeče o zaměstnání pracující v kategorii první na vstupní pracovnělékařské prohlídky. Zaměstnavatel je může nařídit dle své volné úvahy. Třetí novinkou zákona jsou také tzv. programy podpory zdraví.
PROGRAMY PODPORY ZDRAVÍ
Programy podpory zdraví se zavádí s ohledem na zvyšující se výskyt civilizačních chorob a především v zájmu toho, aby s prodlužující se délkou věku dožití se lidé dožívali pozdějšího věku ve zdraví a v průběhu svého aktivního života pečovali o své zdraví. Proto byl do právní úpravy zaveden (§ 55a zákona č. 373/2011 Sb.) nový institut – programy podpory zdraví, které by měly přispívat vyššímu využívání zdravotní prevence.
Zakotvení programů podpory zdraví vycházelo z několika skutečností. Například u zaměstnaných v České republice vzrostla pracovní neschopnost v porovnání s posledním předcovidovým rokem o 40 %. Zdravotní stav tohoto segmentu populace je pořád podprůměrný ve srovnání s dalšími státy Evropské unie, což značí zvýšené ukazatele preventabilních onemocnění kvůli nárůstu vlivu civilizačních onemocnění. V neposlední řadě bylo zjištěno, že třetina ekonomicky aktivních obyvatel nedochází na preventivní prohlídky. Zdravotní programy, resp. soubor konkrétních opatření v nich obsažených, proto mají za cíl přispět ke zlepšení zdravotní kondice zaměstnanců, včas odhalit závažnější onemocnění. Vedle pracovnělékařských služeb zaměřených na zdravotní prevenci souvisejících s výkonem práce, tak mohou být tyto programy vhodným nástrojem k podpoře využívání obecné preventivní zdravotní péče.
Zákon zdůrazňuje, že programem podpory zdraví se rozumí soubor opatření, která může zaměstnavatel vytvářet a nabízet zaměstnancům s cílem umožnit vyšší využití nástrojů zdravotní prevence. Součástí programu podpory zdraví nejsou opatření, která je zaměstnavatel povinen zavádět podle části páté zákoníku práce. Zavedený program podpory zdraví zaměstnavatel nejméně jednou ročně vyhodnocuje.
Programy podpory zdraví budou dobrovolné pro zaměstnavatele, stejně tak budou dobrovolné i pro zaměstnance. Budou zaměřeny zejména na rozšíření prevence zaměřené na minimalizaci pracovních onemocnění a civilizačních chorob a podporu primární, sekundární a terciální prevence. Rámec programů podpory zdraví bude vycházet z prováděcího právního předpisu, a tím je vyhláška č. 243/2025 Sb., o programech podpory zdraví.
Vyhláška č. 243/2025 Sb. byla publikována ve Sbírce zákonů dne 17. 7. 2025 a hned den následující, tj. 18. 7. 2025, nabyla účinnosti.
K VYHLÁŠCE Č. 243/2025 SB.
Program podpory zdraví je zaměstnavatelem vybraný soubor cílených multidisciplinárních opatření založených na vybraných cílených opatřeních a měřitelných výstupech. Programy podpory zdraví jsou dobrovolné pro zaměstnavatele, stejně tak jsou dobrovolné i pro zaměstnance, a jsou nabízeny všem zaměstnancům. Zaměstnanec není povinen se podrobit či se účastnit opatření realizovaných v rámci programů podpory zdraví.
Zaměstnavatel může zvolit i takový přístup, že nabídne odlišné programy podpory zdraví v rámci skupin zaměstnanců, které mají obdobné individuální potřeby, nebo jeden rok nastaví programy podpory zdraví pro část zaměstnanců s individuálními potřebami a další rok zvolí jiný program podpory zdraví, který zohlední zase individuální potřeby jiné části zaměstnanců. Jednotlivé programy podpory zdraví se tedy mohou lišit ve svém rozsahu a odvíjet se od individuálních potřeb zaměstnanců, a to v závislosti na pracovních činnostech a pracovních podmínkách a jejich vlivu na zdravotní stav zaměstnanců, věku a pohlaví zaměstnanců, vývoji pracovní neschopnosti, vlivu civilizačních nebo environmentálních rizik, případně kombinaci dalších faktorů zvyšujících zdravotní rizika, která byla zohledněna při zavedení programu podpory zdraví. Programy podpory zdraví také mohou reflektovat činnosti pro zjištění sociálních, ekonomických a environmentálních regionálně podmíněných specifik mající vliv na rozvoj individuálního i veřejného zdraví, které jsou mimo jiné zaznamenané ve zdravotních politikách krajů nebo v ročenkách.
V mezích zákonného zmocnění vyhláška č. 243/2025 Sb. stanoví:
-
nástroje prevence, které jsou využívány v případě zavedení programů podpory zdraví,
-
okruh osob spolupracujících při zajišťování programu podpory zdraví,
-
způsob vyhodnocování programů podpory zdraví.
NÁSTROJE ZDRAVOTNÍ PREVENCE
Jak vyplývá z § 2 odst. 1 vyhlášky č. 243/2025 Sb. lze chápat nástroje zdravotní prevence programu podpory zdraví určené pro zaměstnavatele jako opatření zaměřené na ochranu a podporu zdraví zaměstnanců. Vycházejí z poznatků o rizikových faktorech pracovního podmínek a vlivu pracovní činnosti na zdraví zaměstnanců a vlivu civilizačních chorob. Institut programu podpory zdraví tím pádem umožňuje poskytovat preventivní zdravotnická opatření zaměřená jak na pracovní, tak i na civilizační faktory ovlivňující zdraví.
V § 2 odst. 2 vyhlášky č. 243/2025 Sb. se pak vyjmenovává, že nástrojem zdravotní prevence je podpora:
-
preventivní péče,
-
duševního zdraví a psychické odolnosti,
-
snižování vlivu závislostí,
-
rozvoje zdravotní gramotnosti,
-
správné výživy a
-
zlepšování kondice pohybového aparátu.
Nástroje zdravotní prevence jsou tedy zaměřeny na konkrétní oblasti podpory. Jedná se zejména o využití preventivní péče v podobě např. preventivních prohlídek či vyšetření, očkování, dentální hygieny či vyšetření znamének atd. Podpora duševního zdraví, psychické odolnosti a snižování vlivu stresu na zdraví v souvislosti s nastavením efektivní pravidelné psychohygieny nebo snižování vlivu závislostí je v dnešní době plné psychosociálních rizik více než potřebná. Dalším nástrojem zdravotní prevence může být podpora rozvoje zdravotní gramotnosti, podpora správné výživy k prevenci obezity či cukrovky nebo zlepšování kondice pohybového aparátu k udržení zdravého aktivního životního stylu.
OKRUH OSOB SPOLUPRACUJÍCÍCH PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ PROGRAMU PODPORY ZDRAVÍ
Ustanovení § 3 vyhlášky č. 243/2025 Sb. je rozděleno do dvou odstavců. V odstavci prvním je stanoven okruh osob…
