Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v § 277 OSŘ, že srážky ze mzdy se provedou vždy z čisté mzdy, která se stanoví tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Přestože zákonná úprava nenabízí možnost provést srážku z hrubé mzdy, jsou situace, kdy je logické a správné provést srážku z čisté mzdy. Jde o případy přeplatku náhrady mzdy za přečerpanou dovolenou nebo opravu přeplatku hrubé mzdy. Problém nejlépe vysvětlíme na následujícím příkladu.
Příklad č. 1
Zaměstnanci bylo omylem v hrubé mzdě vypláceno po delší dobu více, než mělo být. Přeplatek v čisté mzdě měsíčně činil cca 10 000 Kč. Pokud bychom měli uzavřenou dohodu o srážkách ze mzdy, lze srážet, pokud dohoda o srážkách ze mzdy získala pořadí? Je nutné přihlížet k nezabavitelné částce?
Řešení
Při vzniku přeplatku mzdy je nutné se zaměstnancem vždy uzavřít dohodu o srážce ze mzdy podle § 2045 až § 2047 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "NOZ"). Bez písemné dohody nelze zaměstnanci v žádném případě nic srazit. Nutno doplnit, že u srážek prováděných na základě dohody získává srážka pořadí dnem, kdy byla dohoda uzavřena, a to v souladu s § 149 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP").
Zákonem č. 460/2016 Sb. došlo s účinností od 28. 2. 2017 ke sjednocení provádění všech srážek ze mzdy, tedy jak srážek na základě dohody o srážkách ze mzdy, tak exekučních srážek. Z toho vyplývá, že i při srážkách na základě dohody o srážce ze mzdy je nutné postupovat v souladu s postupem stanoveným občanským soudním řádem a nelze srazit více, i kdyby s tím zaměstnanec souhlasil.
Srážky na základě dohody o srážkách ze mzdy se posuzují jako nepřednostní pohledávky. Výjimkou jsou dohody o srážce ze mzdy z titulu úhrady výživného, které jsou srážkami přednostními. V případě nepřednostní srážky musí být zaměstnanci vyplacena nezabavitelná částka, kterou tvoří nezabavitelná částka na dlužníka (v r. 2019 ve výši 6 428,67 Kč) a nezabavitelná částka na každou další osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné (v r. 2019 ve výši 1 607,17 Kč). Dále se zaměstnanci vyplatí třetí třetina a druhá třetina. Pro nepřednostní pohledávku se zabaví první třetina, a nestačí-li tato částka k pokrytí pohledávky, zabaví se i částka, která je zabavitelná bez omezení. Takto se postupuje v případě, pokud dlužník nemá žádné přednostní pohledávky nebo jiné nepřednostní pohledávky s dřívějším pořadím.
Problém u shora zmíněného přeplatku však spočívá v tom, že zúčtovaná mzda (přeplatek) byla provedena v rámci hrubé mzdy, z níž byla odvedena daň i pojistné, zatímco v případě srážení příslušné částky se má vycházet z čisté mzdy, kde daň i pojistné nemají své místo. Protože z přeplatku mzdy bylo odvedeno pojistné a daň, bylo by nutné při provádění srážky z čisté mzdy vrátit zaměstnanci pojistné a daň. Současně by bylo nutné vrátit pojistné i zaměstnavateli.
Při respektování účetních souvztažností je důležité upozornit na to, že při zúčtování přeplatku mzdy byl zatížen analytický účet 521 (hrubá mzda zaměstnanců), který je nutné při opravě přeplatku odtížit. Pokud by se provedla srážka z čisté mzdy, nelze přeplatek správně zúčtovat a dochází k porušování účetních souvztažností a ke zkreslování veličin, které jsou odvozovány z účtu 521. Jde například o statistický ukazatel, kterým je průměrná mzda za určité časové období. Další důvod, proč není správné provádět srážku z čisté mzdy, je skutečnost, že již nikdy nedojde k vyrovnání daně. I v rámci ročního zúčtování daně, kdy se provádí roční zúčtování zálohy daně a roční zúčtování daňového bonusu, se operuje výhradně se zdanitelným příjmem (s hrubou mzdou) a pojistným zaplaceným zaměstnavatelem za zaměstnance, a z tohoto důvodu nemůže nikdy dojít k vyrovnání sražené zálohy daně, je-li srážka přeplatku mzdy prováděna z čisté mzdy.
S ohledem na tuto skutečnost je nutné provést srážku v hrubém, čímž dojde ke snížení zdanitelného příjmu a tím dojde i k vyrovnání zálohy daně. Též dojde ke snížení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení a vyrovná se pojistné jak vůči zaměstnanci, tak i zaměstnavateli. Současně přeplatek mzdy sníží zatížení účtu 521, kam vratka mzdy bezpochyby patří. S ohledem na častý výskyt těchto pochybení nabízejí všechny uživatelské software na zpracování mzdové agendy samostatnou mzdovou složku, která se pro tyto účely použije.
Při výše popsaném postupu je však nutné respektovat skutečnost, že zaměstnanci musí být zachována nezabavitelná částka, druhá a třetí třetina dle občanského soudního řádu. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou na nižších splátkách, než dovoluje OSŘ, bude možné podle takové dohody postupovat.
Ještě je nutné upozornit na to, že v případě již probíhajících exekučních srážek, kdy je zaměstnanci zabavena přípustná výše v souladu s OSŘ, nelze srážku na základě uzavřené dohody začít srážet, i kdyby s tím zaměstnanec souhlasil. Ta zůstává v pořadí a vyčká do doby, kdy budou předchozí exekuční srážky či jiné srážky s dřívějším pořadím uhrazeny. Po úhradě všech předchozích srážek se mzda uvolní a bude možné přistoupit k provedení srážky, která čekala v pořadí.
Analogicky by se postupovalo v případě vzniklého přeplatku z titulu přečerpané dovolené, na kterou zaměstnanec ztratil nárok či mu nárok nevznikl. Podle § 147 odst. 1 písm. e) ZP by se ale jednalo o srážku bez souhlasu. Pořadí takové srážky je upraveno ustanovením § 149 odst. 2 ZP: "U srážek ze mzdy prováděných podle § 147 odst. 1 písm. c) , d) a e) ZP se řídí pořadí dnem, kdy bylo započato s prováděním srážek." Rozumějme tomu tak, že danou srážku lze začít provádět, nemá-li dlužník exekuční srážky nebo srážky na základě dohody s dřívějším pořadím, než vzniklý přeplatek z titulu přečerpané dovolené.
Příklad č. 2 (období od 1. 1. 2019 do 31. 5. 2019)
Zaměstnanec má hrubou mzdu 45 000 Kč, učinil Prohlášení poplatníka, je ženatý a má dvě děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění manželka. Při zúčtování mzdy mu však bylo vyplaceno chybně v hrubém o 15 000 Kč více, tedy celkem 60 000 Kč. Při přepočtu v čisté mzdě byl rozdíl 10 335 Kč ( 43 410 – 33 075). Zaměstnanec nemá žádné exekuční srážky, ani jiné srážky na základě dohody. Se zaměstnavatelem podepsal dohodu o srážce ze mzdy podle občanského zákoníku a v rozsahu, který připouští občanský soudní řád.
Řešení
Legenda:
1. Výpočet nezabavitelné částky:
6 428,67 + ( 3 x 1 607,17) = 11 250,18 Kč, zaokr. 11 251 Kč.
2. Mzda zabavitelná bez omezení se rovná čisté mzdě snížené o nezabavitelnou částku a částku ve výši 9 643 Kč (21 824 – 9 643 = 12 181 Kč).
3. V případě správného výpočtu při hrubé mzdě 45 000 Kč by bylo možné zaměstnanci srazit pro nepřednostní pohledávku částku z čisté mzdy až (tzv. přípustná výše) 15 395 Kč a čistá mzda by činila jen 17 680 Kč.
Pokud bude provedena srážka v hrubém ve výši 15 000 Kč (hrubá mzda se sníží na 30 000 Kč), nedojde k porušení postupu stanoveného občanským soudním řádem, neboť zaměstnanci bude při hrubé mzdě 30 000 Kč vyplaceno v čistém 22 740 Kč, což je více, než připouští OSŘ. Dle OSŘ by bylo možné srazit nejvýše takovou částku, aby bylo zaměstnanci v čistém vyplaceno 17 680 Kč. Je-li dlužníkovi vyplaceno více z důvodu, že pro úhradu pohledávky postačí nižší částka (to je náš případ) nebo z důvodu, že se věřitel spokojí s nižšími srážkami, nedochází k porušení právní úpravy (viz § 287 OSŘ).
Dochází-li k vyrovnání přeplatku mzdy v rámci jednoho čtvrtletí, bude i průměrný hodinový výdělek zjištěný z tohoto čtvrtletí v pořádku. V případě, kdy v jednom čtvrtletí došlo k přeplatku mzdy a srážky ze mzdy se provádějí v dalším čtvrtletí (v dalších čtvrtletích), je nutné ještě opravit průměrný hodinový výdělek (průměrné hodinové výdělky).
ODPOVĚDNOST MZDOVÉ ÚČETNÍ
Na každého zaměstnance i zaměstnavatele se vztahuje ustanovení § 2991 NOZ a násl. Občanský zákoník stanoví, že bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný bez spravedlivého důvodu, tedy např. plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Zákon stanoví, že ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí obohacení vydat. Spravedlivý důvod však chybí například pro poskytování cestovních náhrad, jestliže zaměstnanec nebyl na služební cestě, důvod pro poskytování mzdy nelze nalézt, jestliže zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti, a tudíž mu nevznikl nárok na mzdu atd. Analogicky se…
