2025.22.2
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti se stává OSVČ v průběhu kalendářního roku
Ing. Ivan Macháček
Řada zaměstnanců v souvislosti se současným růstem rodinných výdajů zvažuje možnost rozšíření své výdělečné činnosti o zahájení podnikání v různých profesích a oborech, a to buď souběžně s pokračováním pracovního poměru u zaměstnavatele (příjmy ze závislé činnosti) anebo v návaznosti na ukončení pracovního poměru a zahájení podnikání jako výkon hlavní výdělečné činnosti (příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP). V článku se zaměříme na některé otázky související s postupem poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který se v průběhu kalendářního roku stává OSVČ a má v průběhu roku 2025 jak příjmy ze závislé činnosti, tak příjmy ze zahájeného podnikání.
NahoruZahájení podnikání a stanovení vstupní ceny při zařazení majetku do obchodního majetku pro účely jeho odpisování
Podnikatelská činnost OSVČ souvisí se zařazením majetku určeného k podnikání do obchodního majetku, který je vymezen v § 4 odst. 4 ZDP. Pro účely daňového odpisování majetku zařazeného do obchodního majetku je podstatné správné stanovení vstupní ceny. Způsob stanovení vstupní ceny hmotného majetku se liší podle toho, jakým způsobem byl hmotný majetek pořízen a je podrobně stanoven v § 29 ZDP.
Součástí vstupní ceny je i technické zhodnocení provedené po uvedení věci do stavu způsobilého obvyklého užívání (s výjimkou technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce a na majetku vyloučeném z odpisování), nejpozději však v prvním roce odpisování. Součástí vstupní ceny jednotky není ocenění té části jednotky, která je pozemkem.
Je-li hmotný majetek pořízen úplatně, je jeho vstupní cenou pořizovací cena. Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen, zvýšená o náklady související s pořízením hmotného majetku. Pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob platí pro stanovení vstupní ceny úplatně pořízeného hmotného majetku následující specifická úprava vyplývající z § 29 odst. 1 písm. a) ZDP:
-
u movitého majetku, který poplatník daně z příjmů fyzických osob pořídil úplatně v době kratší než 1 rok před vložením do obchodního majetku nebo kratší než 1 rok před zahájením nájmu, je vstupní cenou pořizovací cena;
-
u movitého majetku, který poplatník daně z příjmů fyzických osob pořídil úplatně v době delší než 1 rok před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 1 rok před zahájením nájmu, je vstupní cenou reprodukční pořizovací cena majetku, s výjimkou majetku nabytého formou finančního leasingu;
-
u nemovitého majetku, který poplatník daně z příjmů fyzických osob pořídil úplatně v době kratší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením nájmu, je vstupní cenou pořizovací cena majetku, přičemž se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na opravy a technické zhodnocení tohoto majetku;
-
u nemovitého majetku, který poplatník daně z příjmů fyzických osob pořídil úplatně v době delší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením nájmu, je vstupní cenou reprodukční pořizovací cena majetku.
V případě pořízení nebo vyrobení hmotného majetku ve vlastní režii, jsou vstupní cenou tohoto majetku dle § 29 odst. 1 písm. b) ZDP vlastní náklady. Takto se postupuje i u poplatníků, kteří nevedou účetnictví. U nemovitých věcí pořízených nebo vyrobených ve vlastní režii poplatníkem daně z příjmů fyzických osob platí následující specifická úprava:
-
u nemovitých věcí, které poplatník daně z příjmů fyzických osob pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době kratší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením nájmu, jsou vstupní cenou vlastní náklady, přičemž se tyto vlastní náklady zvyšují o náklady prokazatelně vynaložené na opravy a technické zhodnocení tohoto majetku;
-
u nemovitých věcí, které poplatník daně z příjmů fyzických osob pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době delší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením nájmu, je vstupní cenou reprodukční pořizovací cena.
Při nabytí hmotného majetku bezúplatně je vstupní cenou dle § 29 odst. 1 písm. e) ZDP:
-
cena určená podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí, s výjimkou majetku odpisovaného právním nástupcem poplatníka [§ 30 odst. 10 písm. a) ZDP], pokud u poplatníka daně z příjmů fyzických osob neuplyne od nabytí doba delší než 5 let, zvýšená u nemovitých věcí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení;
-
reprodukční pořizovací cena, je-li doba od nabytí delší než 5 let.
V případech, kdy nelze použít pro stanovení vstupní ceny hmotného majetku ani pořizovací cenu, ani vlastní náklady, je nutno použít pro stanovení vstupní ceny tzv. reprodukční cenu ve smyslu § 29 odst. 1 písm. d) ZDP. Tato se určí podle zákona o oceňování majetku. U poplatníka s příjmy z nájmu podle § 9 ZDP je nutno reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení nájmu.
NahoruZaměstnanec se zahájením podnikání a daňové přiznání k dani z příjmů
Řádné daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí 12 měsíců, tedy i daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, se podává podle § 136 odst. 1 DŘ nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tato lhůta pro podání daňového přiznání se dle § 136 odst. 2 DŘ prodlužuje na:
- 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky (za rok 2025 maximálně do 2.5.2026), nebo
- 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce (za rok 2025 do 1.7.2026). Ve smyslu § 29 odst. 2 DŘ se poradcem rozumí jak daňový poradce, tak advokát.
Daňovým přiznáním k dani z příjmů fyzických osob se zabývá ustanovení § 38g ZDP. Základní podmínka vyplývá z § 38g odst. 1 ZDP, kde se uvádí, že daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly výši 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Pokud poplatník vykazuje daňovou ztrátu, je povinen podat daňové přiznání i v případě, kdy jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč. Příjmy zde rozumíme skutečně dosažené příjmy, a nikoliv příjmy snížené o výdaje.
Příklad 1
Zaměstnanec je od 1. ledna 2025 ve starobním důchodu a pobírá starobní důchod za rok 2025 v souhrnné výši za kalendářní rok 282 000 Kč. Od ledna 2025 již u zaměstnavatele nepracuje, ale je nadále aktivní a zpracovává různé články do časopisů, dále obchoduje na pražské burze cenných papírů a pronajímá od června 2025 garsonku, kterou vlastní. Za rok 2025 z těchto aktivit dosáhne následující příjmy:
-
příjem z autorských honorářů za články ve výši 75 500 Kč, které v příslušném měsíci nepřevyšují částku 10 000 Kč od jednoho vydavatele,
-
příjem z prodeje akcií na pražské burze ve výši 99 950 Kč se ziskem 17 500 Kč, které vlastnil 2 roky,
-
příjem z nájmu 1 pokojového bytu od června 2025 ve výši 49 900 Kč.
Fyzická osoba nemusí za rok 2025 podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a veškeré příjmy (kromě autorských honorářů) získané v roce 2025 zůstanou nezdaněny, a to z těchto důvodů:
- starobní důchod ve výši 282 000 Kč za rok je dle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP od daně z příjmů osvobozen,
- příjem z autorských honorářů podléhá zdanění srážkovou daní, kterou odvádí plátce daně (vydavatel) ve smyslu znění § 7 odst. 6 ZDP,
- příjem z úplatného převodu cenných papírů je od daně z příjmů osvobozen dle § 4 odst. 1 písm. t) ZDP (příjem z prodeje akcií nepřesáhl ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč),
- ke zdanění za rok 2025 tak přichází v úvahu příjem z nájmu bytu zdaňovaný dle § 9 ZDP, ale vzhledem k tomu, že tento roční příjem nepřesáhl hranice 50 000 Kč, nemusí fyzická osoba dle § 38g odst. 1 ZDP podávat za rok 2025 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Pro zaměstnance s příjmy ze závislé činnosti jsou důležitá další specifická ustanovení obsažená v jednotlivých odstavcích ustanovení § 38g ZDP, ze kterých vyplývá, v jakých situacích poplatník s příjmy ze závislé činnosti musí podat za rok 2025 daňové přiznání, a v jakých situacích tuto povinnost nemá a může využít institutu ročního zúčtování záloh u svého zaměstnavatele.
Pokud půjde o zaměstnance s příjmy ze závislé činnosti, který v průběhu kalendářního roku zahájí podnikání jako OSVČ, je pro něho z hlediska povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob nebo možnosti uplatnit u zaměstnavatele provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění znění § 38g odst. 2 věta první a druhá. Zde se uvádí, že daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně, nemá jiné příjmy podle § 7 až § 10 ZDP příjmy vyšší než 20 000 Kč.
Příklad 2
Zaměstnanec je zaměstnán ve stavební firmě. U zaměstnavatele učinil na rok 2025 prohlášení k dani. V listopadu 2025 zahájil podnikání na základě živnostenského oprávnění k výkonu řemeslné živnosti (pokrývačství, tesařství). S ohledem na vlastní rozjezd tohoto podnikání dosáhne za rok 2025 celkové příjmy zdaňované dle § 7 ZDP ve výši pouze 19 900 Kč.
Vzhledem k tomu, že zaměstnanec má v roce 2025 pouze příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele, u kterého učinil prohlášení k dani, a nedosáhl jiných příjmů podle § 7 až § 10 ZDP vyšší než 20 000 Kč, nemusí podávat ve smyslu znění § 38g odst. 2 ZDP daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2025 a může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Dosažený příjem dle § 7 ZDP ve výší 19 900 Kč nebude za rok 2025 zdaněn.
Pokud by však výše příjmů ze zahájeného podnikání v průběhu roku 2025 u zaměstnance přesáhla hranici 20 000 Kč, je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025, ve kterém uvede jak příjmy ze závislé činnosti včetně jejich zdanění na základě potvrzení zaměstnavatele dle § 38j odst. 3 ZDP (doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani a daňového zvýhodnění), tak dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP.
Příklad 3
Zaměstnanec má příjmy ze závislé činnosti a u zaměstnavatele učinil na rok 2025 prohlášení k dani. Od druhého pololetí 2025 má příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP – jedná se o příjmy za články do odborných časopisů publikovaných ve dvou vydavatelstvích. Výše honorářů od každého z vydavatelství nepřesahuje za příslušný kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a proto je zdaňována dle § 7 odst. 6 ZDP srážkovou daní ve výši 15 % přímo plátcem daně.
Vzhledem k tomu, že zaměstnanec má v roce 2025 kromě příjmů ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele, u kterého učinil prohlášení k dani, pouze příjmy, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně ve smyslu znění § 7 odst. 6 ZDP, nemusí podávat ve smyslu znění § 38g odst. 2 ZDP daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2025 a může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.
NahoruOSVČ a pojistné na sociální a zdravotní pojištění
NahoruOSVČ a sociální pojištění
Ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jsou účastny důchodového pojištění osoby samostatně výdělečně činné [§ 5 odst. 1 písm. e) zákona], pokud vykonávají samostatnou výdělečnou činnost na území ČR a splňují stanovené podmínky. Za samostatnou výdělečnou činnost vykonávanou na území ČR se považuje i samostatná výdělečná činnost prováděná mimo území ČR, jestliže je vykonávána na základě oprávnění k výkonu takové činnosti vyplývajícího z právních předpisů ČR. Dále se v § 9 odst. 2 tohoto zákona uvádí, že za osobu…
