2025.24.1
OSVČ v paušálním režimu nebo s paušálními výdaji - existují tyto možnosti daňové optimalizace?
Ing. Jan Ambrož
Titulek článku je jednoznačný, ale nalézt správnou odpověď na uvedenou otázku tak snadné není, resp. platí "ANO", nutné je však vzít v úvahu velmi mnoho kritérií a soustředíme se také na slůvko "nebo", vysvětlíme si rozdíl mezi těmito variantami optimalizace daňové povinnosti.
Úvodní test
Poplatníci daně z příjmů, osoby samostatně výdělečně činné, tj. "podnikatelé", řeší nejdříve, jestli je či není pro ně výhodné výdaje jako takové prokazovat daňovou evidencí, nebo účetnictvím. Pro náš výklad si zadání zjednodušíme: předpokládáme, že důslednou kontrolou je potvrzeno, že vynaložené výdaje, daňově účinné, nejsou (nebudou) dostatečné.
Optimalizace
Je výhodnější v kalendářním roce 2026 být poplatníkem v paušálním režimu podle § 2a ("Paušální daň"), nebo uplatňovat procentní výdaje ("Paušální výdaje") podle § 7 ZDP, zákona o daních z příjmů (dále uvádíme jen označení paragrafů, všechny odkazy se týkají tohoto zákona)?
(Ne)výhody a rozdíly obou variant
Vysvětlíme si je postupně, položíme si sedm doplňujících otázek: 1. JAKÉ jsou PRINCIPY platné pro obě varianty? 2. KDO má právo VOLBY? 3. KDY je třeba se rozhodnout? 4. JAKÁ jsou KRITÉRIA (omezení) při stanovení (dílčího) základu daně? 5. VÝŠE daňové povinnosti? 6. Existují PROCESNÍ (evidenční aj.) povinnosti? 7. Nabízí se související významné TIPY?
Nahoru1. PRINCIPY A ROZDÍLY
Velmi stručně si připomeneme teorii, neboť jde o známé modely optimalizace.
Paušální daň představuje jednoduchý systém, protože poplatník hradí pravidelné měsíční zálohy na "celkovou daň", kterou se rozumí daň z příjmů fyzických osob, sociální a zdravotní pojištění. Poplatník nemá žádnou povinnost zpracovávat a odevzdávat daňové přiznání a přehledy – na rozdíl od Paušálních výdajů. Musí ale obezřetně postupovat při stanovení daňového pásma, jejich rozpětí je značné, rozhodující je nejen výše příjmů, u prvního a druhého pásma také jejich struktura.
V systému Paušálních výdajů se přiřadí k jednotlivým druhům příjmů procentní částka výdajů pro zjištění dílčího daňového základu. Poplatník má k dispozici různé hodnoty, od 30 % až do 80 % podle charakteru svých aktivit. Odvody pojistného se odvozují z výsledku § 7, ale existují i specifická pravidla pro minimální zálohy.
Výhoda je částečně na straně Paušální daně.
Nahoru2. KDO MÁ PRÁVO VOLBY?
Paušální daň se týká poplatníků, kteří mají příjmy z podnikání podle § 7, nelze ji v žádném případě kombinovat s jinými dílčími daňovými základy. Kritéria jsou poměrně komplikovaná, například k 1. lednu 2026 nesmí mít poplatník příjmy ze závislé činnosti, nemůže být plátcem DPH (nebo mít registrační povinnost; to se netýká identifikovaných osob). Testuje se předchozí kalendářní rok, je stanoven limit pro zdanitelné příjmy z podnikání ve výši 2 000 000 Kč (nezahrnují se příjmy zdaněné srážkovou daní).
Naopak Paušální výdaje v § 7 uplatňuje poplatník zcela nezávisle na dalších dílčích daňových základech ("DDZ"), ať už se jedná o příjmy ze závislé činnost (§ 6), kapitálové příjmy (§ 8), z nájemného (§ 9) a ostatní příjmy (§ 10).
To znamená, že právo volby je omezeno, ale pouze pro variantu Paušální daně. Pro podnikatele, kteří zvolí Paušální výdaje, je velké plus potvrzené v následující tabulce, v jednom kalendářním roce lze kombinovat způsoby stanovení dílčích daňových základů.
Nabízí se jednoznačný závěr: výhoda je u Paušálních výdajů.
Na druhé straně, není-li problémem splnit výše zmíněná (a další) kritéria pro vstup do Paušální daně, určitě tuto variantu vezměte v úvahu. Musíme zdůraznit, že případné porušení těchto parametrů v průběhu kalendářního roku 2026 s sebou nepřináší žádné sankce!
Příklad 1
Poplatník po konzultaci se svým daňovým poradcem považuje za rozumné zvolit si pro rok 2026 Paušální daň, letos využívá daňovou evidenci. Může mu v průběhu příštího roku vzniknout povinnost registrovat se jako plátce k dani z přidané hodnoty, je zřejmé, že za toto zdaňovací období nesplní podmínky pro tento model optimalizace.
"ALE" nic zásadního se nestane. Dílčí daňový základ za kalendářní rok 2026 určí podle svého uvážení: výdaje prokázané nebo paušální!
Nahoru3. KDY JE TŘEBA SE ROZHODNOUT?
Odpověď na tuto otázku je klíčová, v mnoha případech totiž dochází k nepochopení, zejména v neprospěch Paušální daně. Pro ni platí, jde-li o nového poplatníka v paušálním režimu, termín je 10. leden pro příslušný kalendářní rok. Nejedná se o žádost, ale tzv. oznámení, které v principu nepodává (znovu) ten poplatník, který v systému pokračuje (také by si měl každoročně ověřit, jaká varianta je pro něj výhodnější).
V komfortní pozici je podnikatel váhající mezi výdaji prokázanými a paušálními, neboť řešíme-li rok 2026, opravdu posledním dnem pro rozhodnutí je jeho zákonná lhůta pro podání daňového přiznání za toto období. Jde o známé termíny 2. května nebo 1. července 2027 (!), podává-li daňové přiznání na základě plné moci daňový poradce.
Výhoda je jednoznačně u Paušálních výdajů.
Nahoru4. JAKÁ JSOU KRITÉRIA (OMEZENÍ) PŘI STANOVENÍ DÍLČÍHO DAŇOVÉHO ZÁKLADU?
Nejdříve si vysvětlíme jemný detail, řešíme v praxi dílčí daňový základ (§ 7) a "celkový" základ daně.
Odpověď na výše uvedenou otázku je velmi jednoduchá, stačí si připomenout, že se u Paušální daně jedná o "celkovou" daň, můžeme ji nazvat "konečnou" (ale existuje i příjemná výjimka, viz část pátá). Zde nerozlišujeme, zda jde o dílčí nebo celkový základ daně.
Není možné u tohoto modelu uplatnit žádné daňové úlevy (!), nezdanitelné části základu daně (§ 15), odčitatelné položky (§ 34 a násl.) nebo slevy na dani (§ 35ba a násl.). Samozřejmě by bylo nerozumné zvolit Paušální daň, kdyby měla propadnout dříve vyměřená daňová ztráta!
Pro Paušální výdaje takové omezení neplatí, resp. musí se jen dodržet zákonem stanovené podmínky.
Pro obě varianty platí omezení, že nelze využít přerušení odpisování podle § 26 odst. 8, o daňové odpisy se za příslušné zdaňovací období nenávratně přichází.
Plus je na straně poplatníka s Paušálními výdaji!
"ALE", jak tomu v daních bývá, existuje u Paušální daně alternativní možnost pro nezdanitelné části základu daně a slevy, viz sedmá část.
Nahoru5. VÝŠE DAŇOVÉ POVINNOSTI?
Konečné rozhodnutí by mělo poplatníkovi přinést daňovou výhodu, nižší částku daňové povinnosti. Porovnání obou variant je složitější, neboť u Paušální daně známe konkrétní hodnotu, a to jednu jedinou "celkovou“ a "konečnou" podle daňového pásma. U paušálních výdajů musíme připočítat sociální a zdravotní pojištění.
Daňová kalkulačka?
Poplatník se nemůže spoléhat na nabízené jednoduché kalkulačky, protože vždy je nutné vzít v úvahu mnoho souvisejících parametrů. Snad jedině u poplatníka svobodného, bez nároku na jakékoliv daňové úlevy, lze brát zjištěné údaje vážně, "dopočítá" se u Paušální daně jen propadlá sleva na poplatníka ve výši 30 840 Kč.
Komplikované výpočty pro příští rok doporučujeme provést co nejjednodušeji, jedná se opravdu o orientační odhady, co (ne)bude.... Navrhovaný postup:
- Určíme si odhadem, jaká bude částka zdanitelných příjmů v § 7 a jejich strukturu (*). Připomínáme zadání, úvodní test, (ne)řešíme uznané daňové výdaje.
- Využijete nabízené interaktivní formuláře pro výpočet daně z příjmů a obou pojistných – zjistíte pravděpodobnou daňovou povinnost pro variantu Paušálních výdajů.
- Podle druhů příjmů (*), kterou potřebujeme pro stanovení správného daňového pásma, si relativně snadno vypočítáte Paušální daň.
V úvahu jistě vezmete u obou variant "nové" částky…
