dnes je 8.11.2024

Input:

Nález 165/2001 SbNU, sv.24, K povaze výzvy celního úřadu k zaplacení celního dluhu ručitelem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 24, nález č. 165

III. ÚS 446/2000

K povaze výzvy celního úřadu k zaplacení celního dluhu ručitelem

Výzvu celního orgánu adresovanou ručiteli, učiněnou podle § 73 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, nelze považovat za „pouhé“ rozhodnutí procesní povahy, neboť již svou povahou zasahuje do hmotněprávního postavení ručitele tím, že mu ukládá povinnost (zaplatit splatný nedoplatek celního dluhu za dlužníka), a proto má povahu rozhodnutí materiální povahy.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 1. listopadu 2001 sp. zn. III. ÚS 446/2000 ve věci ústavní stížnosti OWS S., s. r. o., proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 31. 5. 2000 sp. zn. 30 Ca 86/2000, jímž bylo zastaveno řízení o stěžovatelčině správní žalobě proti rozhodnutí Celního ředitelství v Plzni z 20. 1. 2000 č. j. 11004/1-2069/7/99, kterým bylo zamítnuto stěžovatelčino odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu Folmava z 30. 8. 1999 č. j. 7434/99, kterým byla stěžovatelka jako ručitelka vyzvána k zaplacení splatného nedoplatku celního dluhu.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. května 2000 sp. zn. 30 Ca 86/2000 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou včas [§ 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“)] a co do formálních podmínek ve shodě se zákonem [§ 30 odst. 1, § 34, § 72 odst. 1 písm. a) a odst. 4 zákona], napadla stěžovatelka pravomocné usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 5. 2000 (30 Ca 86/2000-8), jímž bylo zastaveno řízení o její správní žalobě proti rozhodnutí Celního ředitelství v Plzni ze dne 20. 1. 2000 (11004/1-2069/7/99); tímto rozhodnutím bylo zamítnuto stěžovatelčino odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu Folmava ze dne 30. 8. 1999 (7434/99), kterým byla stěžovatelka jako ručitelka vyzvána k zaplacení splatného nedoplatku celního dluhu za dlužníka P. K. ve výši 317 313 Kč; stěžovatelka tvrdila, že jmenovaný obecný soud porušil její ústavně zaručené právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 90 Ústavy České republiky), a to tím, že výzvu Celního úřadu Folmava posoudil jako rozhodnutí procesní povahy vyloučené ze soudního přezkumu, ačkoli takové správní rozhodnutí nemůže být vyloučeno ze soudního přezkumu již proto, že „rozhodnutím k zaplacení splatného nedoplatku za dlužníka doručeným ručiteli je zasaženo jeho hmotněprávní postavení ručitele“. Nadto stěžovatelka tvrdila, že záruční listinu podepsala v omylu vyvolaném osobou J. K. vystupujícího v celním řízení za dlužníka P.

Nahrávám...
Nahrávám...