Dohoda o poskytování náhrad při přijetí do zaměstnání v pracovním poměru

Zaměstnavatel .......................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO), zastoupený ...............................................

a

budoucí zaměstnanec ................................... (jméno a příjmení), narozen dne ..................... číslo OP ....................... trvale bytem .........................

uzavírají tuto

dohodu o poskytování náhrad při přijetí do zaměstnání v pracovním poměru.

1. Zaměstnavatel a budoucí zaměstnanec sjednali dne ........ pracovní smlouvu na výkon druhu práce ........... s nástupem do práce dne ........... . Tohoto dne vznikne mezi zaměstnavatelem a budoucím zaměstnancem pracovní poměr.
2. Zaměstnavatel a budoucí zaměstnanec se dohodli na tom, že zaměstnavatel bude zaměstnanci poskytovat cestovní náhrady až do výše upravené § 165 ZP, a to nejdéle do doby než zaměstnanec nebo člen jeho rodiny a jiná fyzická osoba, kteří s ním žijí ve společné domácnosti, získají v ............ (v obci místa výkonu práce) přiměřený byt. Cestovní náhrady v dohodnutém rozsahu budou poskytovány nejdéle .......... (podle § 177 ZP nejdéle 4 roky) od vzniku pracovního poměru.
3. Zaměstnavatel budoucímu zaměstnanci bude ode dne vzniku pracovního poměru poskytovat tyto náhrady:
   1. jízdní výdaje v tomto rozsahu: ...................
   2. jízdní výdaje k návštěvě člena rodiny v této četnosti a do této výše: ......................
   3. výdaje za ubytování: ................... (do výše, příp. rozsahu, příp. dohodnuté podmínky, např. nájem bytu nebo pokoje v ubytovně)
   4. stravné poskytované ve výši podle § 163 ZP a navazujících prováděcích předpisů za každý kalendářní den výkonu práce
   5. případně další náhrady, např. náklady za parkování vozu, telefonické poplatky apod. (podle § 164 ZP).
4. Tato dohoda nabývá účinnosti v den vzniku pracovního poměru. Jestliže budoucí zaměstnanec nenastoupí ve sjednaný den vzniku pracovního poměru do práce podle sjednané pracovní smlouvy ze dne ........., tato dohoda se od počátku ruší.
5. Dohodu je možné rozvázat dohodou zaměstnavatele a budoucího zaměstnance ke sjednanému dni anebo jednostranně výpovědí jedné ze smluvních stran z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s .......... denní výpovědní dobou, která začíná běžet dnem, kdy byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Dohoda a výpověď musí být učiněny písemně.
6. Tato dohoda je uzavřena ve dvou vyhotoveních, z nichž po jednom obdrží zaměstnavatel a budoucí zaměstnanec.
7. Budoucí zaměstnanec i zaměstnavatel na souhlas s uzavřením dohody za podmínek uvedených shora připojují svůj podpis.

V ................................. dne ....................................

.............................................. ..............................................

budoucí zaměstnanec zaměstnavatel

(podpis oprávněného zaměstnance)

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

• § 4 ZP

• § 4a ZP

• § 109 odst. 3 ZP

• § 152 ZP

• § 156 ZP

• § 165 ZP

• § 177 ZP

• § 347 odst. 5 ZP

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění

• § 1 odst. 2 NOZ

• § 582 NOZ

• § 1724 až § 1766 NOZ

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

• § 6 odst. 7 písm. a) ZDP

• § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP

Komentář:

Zaměstnavatel je povinen zaměstnancům vykonávajícím pro něj práci v pracovním poměru poskytovat cestovní náhrady za podmínek a v rozsahu stanoveném zákoníkem práce v § 151 až 189 ZP. Vůči zaměstnancům konajícím práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr má tuto povinnost pouze za podmínky, že se s nimi na poskytování cestovních náhrad dohodne. Pokud se s nimi dohodne, platí pro poskytování cestovních náhrad stejná úprava jako u zaměstnanců v pracovním poměru.

Cestovními výdaji, za které zaměstnavatel zaměstnanci poskytuje cestovní náhrady, se rozumí výdaje, které vzniknou zaměstnanci při pracovní cestě, při cestě mimo pravidelné pracoviště, při mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, při přeložení, při dočasném přidělení, při přijetí do zaměstnání v pracovním poměru a při výkonu práce v zahraničí. Zaměstnavatel je povinen podle § 156 ZP poskytovat zaměstnancům náhradu jízdních výdajů, jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny, výdajů za ubytování, stravovacích výdajů v české nebo v cizí měně při zahraniční pracovní cestě (zahraniční stravné) a náhradu nutných vedlejších výdajů.

Cestovní náhrady, které vzniknou zaměstnanci při přijetí do zaměstnání nebo vznikají v souvislosti s tímto přijetím a výkonem práce v pracovním poměru zpravidla v jiném místě, než je bydliště zaměstnance zmiňované v § 152 písm. f) ZP, zaměstnavatel sice může, ale nemusí poskytovat. Zákoník práce na rozdíl od ostatních cestovních náhrad poskytovaných při pracovní cestě nebo cestě mimo pravidelné pracoviště zaměstnavateli neukládá povinnost tyto náhrady hradit.

Povinnost poskytovat cestovní náhrady při přijetí do zaměstnání nemá zaměstnavatel podnikatelského typu, ale ani zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3 ZP (stát, jeho organizační složky, příspěvkové organizace), ačkoliv v případě tohoto zaměstnavatele jsou v § 177 ZP upraveny podmínky, za kterých lze náhrady při přijetí do zaměstnání v pracovním poměru poskytovat. Ale ani v případě tohoto zaměstnavatele se nejedná o právní povinnost poskytovat tyto náhrady. Úprava a rozsah jejich poskytování či výše je v § 177 ZP upravena výhradně proto, že se jedná o zaměstnavatele, jejichž náhrady na platy, a tím i cestovní náhrady, jsou financovány ze stanovených rozpočtů, a je proto potřebné stanovit pravidla pro jejich poskytování. Úprava § 177 ZP, jímž se stanoví výše, rozsah a doba poskytování náhrad při přijetí do…