Pojem | Výše základu daně | Poznámka, tip, doporučení |
Zaměstnanec v pracovním poměru | Základ daně je tvořen hrubým příjmem zaměstnance zvýšeným o povinné pojistné (sociální a veřejné zdravotní) placené zaměstnavatelem ve výši 34 %. | Při stanovení základu daně je potřebné vycházet ze všech zdanitelných příjmů (peněžních i nepeněžních). Současně je však nutné sledovat, zda konkrétní druh příjmů podléhá zákonnému pojistnému. Pokud konkrétní příjem povinnému pojistnému nepodléhá, nebude tento konkrétní příjem o pojistné zvýšen. § 6 odst. 12 ZDP |
Dohoda o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč za kalendářní měsíc | Odměna plynoucí z dohody o provedení práce, která nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nepodléhá odvodům zákonného pojistného. Z toho důvodu tvoří základ daně hrubý příjem nezvýšený o pojistné. | Od roku 2014 je odměna z dohody o provedení práce nepřesahující 10 000 Kč měsíčně u poplatníka s nepodepsaným prohlášením zdaňovaná srážkovou daní podle ust. § 36 ZDP. |
Dohoda o provedení práce s odměnou nad 10 000 Kč za kalendářní měsíc | Základ daně je tvořen hrubou odměnou zvýšenou o povinné pojistné placené zaměstnavatelem ve výši 34 %. | S účinností od 1. 1. 2012 podléhá odměna z dohod o provedení práce nad 10 000 Kč zákonnému pojistnému a z toho důvodu je nutné nově počítat daň ze zvýšeného daňového základu. § 6 odst. 12 ZDP § 75, § 76 ZP |
Maximální vyměřovací základ | Maximální vyměřovací základ pro rok 2017 činí: S účinností od 1. 1. 2013 byl pro účely zdravotního pojištění zrušen maximální vyměřovací základ. | Po dosažení maximálního vyměřovacího základu pro účely sociálního pojištění se pojistné do konce roku neodvádí. Od 1. 1. následujícího roku je nutné pojistné znovu platit a současně navyšovat příjem zaměstnance, a to opět až do případného dosažení maximálního vyměřovacího základu. |
Základ daně jednatelů a společníků společnosti s ručením omezeným s odměnou alespoň 2 500 Kč | Základ daně je tvořen odměnou za výkon funkce zvýšenou o zákonné pojistné placené společností ve výši 34 %. | Od roku 2012 se rozšířil okruh nemocensky pojištěných osob mimo jiné také o společníky a jednatele společností s ručením omezeným. Vzhledem ke skutečnosti, že je i v roce 2017 aplikován tzv. princip superhrubé mzdy, zvýší se i odvody na dani z příjmů ze závislé činnosti. |
Základ daně členů statutárních orgánů právnických osob s odměnou alespoň 2 500 Kč | Základ daně je tvořen odměnou za výkon funkce zvýšenou o zákonné pojistné placené společností ve výši 34 %. | Stejně jako u jednatelů a společníků tvoří i u členů statutárních orgánů právnických osob základ daně součet zdanitelných příjmů a pojistného zaplaceného zaměstnavatelem. |
Základ daně daňových rezidentů, kteří pobírají příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí v případech, kdy je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění | Daňoví rezidenti ČR zde podléhají zdanění ze svých celosvětových příjmů. Příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí musí být pro účely zdanění v ČR zvýšeny o povinné pojistné, které by bylo ze stejných příjmů hrazeno v ČR. Skutečnost, v jaké výši a kde bylo pojistné placeno, není pro stanovení základu daně rozhodující. | Příjmy ze zahraničí musí poplatník zahrnout spolu s ostatními příjmy do daňového přiznání. Dvojímu zdanění bude zamezeno metodou stanovenou příslušnou mezinárodní smlouvou (obvykle metodou vynětí nebo metodou zápočtu prostého). § 6 odst. 13 ZDP |
Základ daně daňových rezidentů, kteří pobírají příjmy ze závislé činnosti ze zahraničního nesmluvního státu | Pokud poplatník pobírá příjem ze závislé činnosti ze zahraničí v případech, kdy není uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, nemůže v daňovém přiznání uplatnit žádnou metodu zamezující dvojímu zdanění. | Příjem proto bude zdaněn v zahraničí a podruhé v ČR. Jedinou úlevou je skutečnost, že si poplatník může snížit daňový základ o daň zaplacenou v zahraničí. |
Daňoví nerezidenti, kteří pobírají zdanitelné příjmy za výkon závislé činnosti na území ČR | Z tuzemského daňového zákona i z mezinárodních smluv vyplývá obecné pravidlo, že se příjem ze závislé činnosti bude zdaňovat na území státu, kde je tato činnost skutečně vykonávána. I z toho pravidla však mezinárodní smlouvy stanoví výjimky, při jejichž splnění nebude příjem ze závislé činnosti zdaněn ve státě zdroje. | Na území ČR mnohdy pracují cizinci, kteří jsou posouzeni jako daňoví nerezidenti, kteří neodvádějí pojistné v ČR, ale v zahraničí. Aby nedocházelo k nerovnostem oproti zdaňování rezidentů, bude pro účely stanovení základu daně příjem zvýšen o pojistné, které by bylo placeno v ČR, nikoli o částku skutečně zaplaceného pojistného v zahraničí. § 6 odst. 14 ZDP S účinností od 1. 1. 2013 je v případě příjmů rezidenta států označovaných jako „daňové ráje” zvýšena daň u příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně z 15 % na 35 %. § 6 odst. 13 ZDP |