2025.1800.2
Rozsudky SDEU v 1. polovině roku 2025
Ing. Martin Sádovský
V první polovině roku 2025 vydal Soudní dvůr Evropské unie (dále jen "SDEU" nebo "soud") celkem 9 rozsudků týkajících se výkladu právních ustanovení směrnice Rady č. 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen "směrnice o DPH").
Nicméně důležitou změnou s dopadem do následujících let v oblasti judikatury SDEU je změna agendy předběžných otázek v rámci reformy soudní struktury Evropské unie. Z důvodu nárůstu soudní agendy má reforma za cíl, aby se Soudní dvůr mohl věnovat zejména ústavněprávní oblasti či oblasti základních práv jakožto nejvyšší soud Unie. Reforma umožní změnou evropských právních předpisů zapojení Tribunálu do rozhodování o předběžných otázkách. Tribunál může nově od 1. října 2024 rozhodovat o předběžných otázkách v oblasti společného systému DPH, spotřební daně, celního kodexu, sazebního zařazení zboží, náhrad a pomoci cestujícím v případě odepření nástupu do dopravního prostředku nebo zpoždění či zrušení dopravní služby a systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Tribunál bude také moci postoupit Soudnímu dvoru věc, pro kterou je sice příslušný, ale která vyžaduje zásadní rozhodnutí, jež může ovlivnit jednotu či soulad práva Unie. Soudní dvůr stále bude moci rozhodovat i o oblastech příslušných nově Tribunálu, ale musí obsahovat další oblast zasahující zejména do jednoty či souladu práva Unie. Předběžné otázky budou stále předkládány Soudnímu dvoru, který bude rozhodovat, zda spor náleží k projednání jemu nebo jej předá Tribunálu. Jeho rozhodnutí však musí vždy náležitě odůvodnit.
V 1. polovině roku 2025 padly rozsudky např. v oblasti osvobození od daně při dovozu zboží mezi fyzickými osobami, v oblasti prodeje zemědělského pozemku pro bytovou výstavbu, možnost zrušení registrace k DPH bez zjevné analýzy chování daňového subjektu nebo u osvobození zpětného dovozu zboží, kterým v daném případě byly soutěžní koně. K rozsudkům ve věci C-125/24 Palmstråle, který se zabývá osvobozením zpětného dovozu, a rozsudku ve věci C-615/23 Dyrektor Krajowej Informacji Skarbowej (Services de transport public) bylo vydáno také stanovisko generálního advokáta. Tento rozsudek se zabýval posouzením, zda dotace k ceně v podobě paušální náhrady, kterou územní samosprávný celek vyplácí podniku poskytujícímu služby veřejné hromadné dopravy a která je určena k pokrytí ztrát vzniklých v rámci poskytování těchto služeb, se zahrnuje do základu daně tohoto podniku.
Přehled rozsudků
Rozsudek ve věci C-405/24 ve věci L. s. c. se zabývá otázkou, zda se osvobození od DPH u dovozu zboží v drobných zásilkách mezi soukromými osobami vztahuje pouze na zásilky určené soukromým osobám s bydlištěm v členském státě dovozu, nebo zda se vztahuje na zásilky určené soukromým osobám, které se nacházejí v kterémkoli členském státě, včetně jiného členského státu, než je stát dovozu. Rozsudek se zaměřuje na výklad č. 143 odst. 1. písm. b) směrnice o DPH a článek 1 směrnice 2006/79, jež zavádějí pravidlo, že drobné zásilky neobchodní povahy do 45 EUR mezi soukromými osobami má být osvobozeno od cla, DPH a spotřebních daní. Soud se nejprve zabývá jazykovým výkladem ustanovení a dochází k závěru, že právní znění směrnice, a to v různých jazykových verzích, neupřesňuje, že příjemce musí být v členském státě dovozu. Tento fakt také podporuje z výsledků přípravných prací původní verze směrnice 2006/79, které hovoří obecně o dovozu zboží ze třetí země na území Unie. Proto soud rozhodl, že polská vnitrostátní úprava, která omezuje dané osvobození pouze na drobné zásilky příjemcům, kteří mají bydliště ve stejném členském státě, jako je členský stát dovozu, není v souladu s právem EU. Takové osvobození od daně u drobných zásilek mezi soukromými osobami musí být vykládáno tak, že příjemce může mít bydliště v jakémkoliv členském státě EU odlišném od členského státu dovozu.
V rozsudku ve věci C-213/24 E.T. se zabývá soud posouzením, zda za osobu povinnou k dani vykonávající samostatně ekonomickou činnost může být považována osoba, která převádí pozemek, který byl původně součástí jejího osobního majetku, přičemž pověří přípravou prodeje profesionálního podnikatele. Profesionální podnikatel vystupuje jako příkazník této osoby a provede celou řadu úkonů za účelem tohoto prodeje. V dané věci se stali manželé vlastníky několika zemědělských pozemků v rámci dohody o bezplatném převodu zemědělského podniku od rodičů jednoho z manželů. Tyto pozemky se staly součástí jmění zákonného společenství manželů.
V roce 2011 se manželé rozhodli tyto pozemky prodat a uzavřeli za tímto účelem příkazní smlouvu se společností B. A. Z. (dále jen "příkazník"). Příkazník byl zejména pověřen zorganizovat rozdělení pozemku na menší parcely a učinit kroky nezbytné k následné změně zápisů do pozemkové knihy a katastru nemovitostí, zajistit změnu označení pozemků v místním územním plánu (ze zemědělských pozemků na stavební pozemky), zavést na pozemky inženýrské sítě, provádět reklamu na pozemky mezi potenciálními kupci a připravit nezbytné dokumenty k uzavření notářských smluv o prodeji nabyvatelům pozemků. Manželé udělili příkazníkovi plnou moc k jednání u jednotlivých příslušných polských orgánů. Odměna příkazníka odpovídala rozdílu mezi prodejními cenami stanovenými v příkazní smlouvě a skutečnými prodejními cenami. Pozemky byly následné prodány v letech 2017 až 2021.
Soudní dvůr mimo základní definice ekonomické činnosti ve smyslu směrnice o DPH dodává také další kritéria již stanovená dosavadní judikaturou v oblasti prodeje stavebních pozemků (např. ve věci C-180/10 Slaby a další). Tímto kritériem důležitým pro posouzení, zda se jedná o ekonomickou činnosti či nikoliv, je provedení aktivních kroků k prodeji nemovitosti tím, že osoba využije prostředky podobné prostředkům používaným výrobcem, obchodníkem a osobou poskytující služby, jako je zavedení inženýrských sítí na pozemky, jakož i použití osvědčených marketingových nástrojů. Tyto nástroje nejsou však obvyklé při správě osobního majetku.
V dané věci soudní dvůr uvádí, že byly provedeny následující úkony, např. rozdělení pozemku na menší parcely a podniknutí kroků nezbytných ke změně zápisů do pozemkové knihy a katastru nemovitostí, změna označení pozemků v místním územním plánu (ze zemědělských pozemků na stavební pozemky), zakoupení dalšího pozemku za účelem vytvoření vnitřních a přístupových cest k jednotlivým vytvořeným parcelám, zavedení inženýrských sítí na pozemky, odstranění prvků, které nejsou slučitelné se zamýšleným využitím pozemků, a další.
Současně se soud zabývá vztahem příkazníka a příkazců, kdy příkazník má provést výše uvedené úkony jménem a na účet příkazců, tj. manželů. To znamená, že manželé ponesou hospodářské riziko z neúspěchu prodeje, což rovněž svědčí pro to, že se jedná o ekonomickou činnost. Soudní dvůr rozhodl, že…
