Novelizace Interpretace I-8 Sociální fond a obdobné fondy tvořené ze zisku

2023.17.3

Novelizace Interpretace I–8 Sociální fond a obdobné fondy tvořené ze zisku

Ing. Ivana Pilařová

VYŠLO V ČÍSLE 17/2023

Ačkoliv tvorba fondů ze zisku není podle zákona o obchodních korporacích povinnou záležitostí (až na výjimky tvorby fondu k vlastním akciím a podílům), některé společnosti na základě kolektivní smlouvy či vlastních vnitřních účetních předpisů tyto fondy tvoří, a následně podle vlastních pravidel také čerpají. Častým případem je tvorba "sociálního" fondu či fondu, který je obdobou Fondu kulturních a sociálních potřeb. Důvod existence tohoto fondu je zřejmý – slouží k financování vybraných zaměstnaneckých benefitů. Z logických daňových důvodů se to týká těch plnění vůči zaměstnancům, které jsou z pohledu zaměstnavatele daňově neúčinné.

Ačkoliv se v účetních jednotkách pravděpodobně liší názvy jednotlivých fondů zřízených pro tyto účely, účtování těchto fondů se vzájemně podobá, což si ukážeme na příkladu.

Příklad 1.

Historické účtování sociálního fondu

Společnost "Stavoservis, s.r.o." vytváří pro své zaměstnance Sociální fond, a to vždy ve výši 5 % z disponibilního zisku (v aktuálním roce ve výši 1 000 000 Kč). Fond slouží k pokrytí příspěvků zaměstnancům na dovolenou, na dětské tábory, na vstupné do sportovních a kulturních zařízení. Polovina každoročního přídělu do tohoto fondu je trvale určena pro poskytování bezúročných zápůjček zaměstnancům, zejména pak na bytové účely.

Účtování:

Č.	Text	Částka (v Kč)	MD	D
1.	Tvorba fondu	1 000 000	431	424 – Sociální fond
2.	Faktury za příspěvky na tábory	250 000	424	379
3.	Úhrada faktur	250 000	379	221
4.	Poskytnutí zápůjčky zaměstnanci	300 000	424	221
5.	Faktury za sportovní vyžití	200 000	424	379
6.	Úhrada faktur	200 000	379	221
7.	Splátka zápůjčky zaměstnancem	15 000	221	424

Pokud ty samé operace zrealizuje společnost "Design s.r.o.", která Sociální či jiný fond netvoří, bude účtovat následovně:

Účtování v případě, kdy fond není tvořen:

Č.	Text	Částka (v Kč)	MD	D
1.	Faktury za příspěvky na tábory	250 000	528	379
2.	Úhrada faktur	250 000	379	221
3.	Poskytnutí zápůjčky zaměstnanci	300 000	335	221
4.	Faktury za sportovní vyžití	200 000	528	379
5.	Úhrada faktur	200 000	379	221
Příklad6.	Splátka zápůjčky zaměstnancem	15 000	221	335

Rozdíly jsou na první pohled patrné nejen v souvztažnostech, ale i ve výsledku hospodaření a výši aktiv obou srovnávaných společností:

• Stavoservis, s.r.o., z titulu tvorby a čerpání fondu nevykazuje žádný náklad, ani pohledávku vůči zaměstnanci, která prokazatelně existuje.

• Design, s.r.o., poskytuje zcela jiný obrázek – výsledek hospodaření je nižší o 450 000 Kč, zároveň vykazuje pohledávku ve výši 185 000 Kč, která se bude následně snižovat buď úhradami, nebo v případě budoucího snížení hodnoty opravnou položkou, což způsobí další snížení účetního výsledku hospodaření.

Z pohledu zákona o daních z příjmů není základ daně obou společností uvedenými operacemi nijak ovlivněn. Odlišné účtování tedy nemá dopad do základu daně a na výši daňové povinnosti obou společností.

Výše uvedené rozdíly způsobů účtování totožných účetních případů vedly k novelizaci obsahu Interpretace NÚR I–8 Sociální fond (schválena 16. 1. 2023), jejímž cílem je stanovit sjednocující řešení pro tyto otázky:

1. jak účetně zachytit vznik nároku na zaměstnanecký benefit ve společnosti, která na pokrytí těchto benefitů tvoří sociální fond,
2. jak v účetnictví zachytit zápůjčky zaměstnancům, pokud pro tento účel byl určen sociální fond,
3. související vykázání a prezentaci v účetní závěrce.

Vznik nároku zaměstnance na zaměstnanecký benefit je nákladem, a to bez ohledu na to, zda ke krytí daného benefitu má být použit sociální fond. Pokud ke krytí…