Nález 92/2009 SbNU, sv.53, K dokazování v daňovém řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 53, nález č. 92

II. ÚS 703/06

K dokazování v daňovém řízení

Daňové řízení a jednotlivá dílčí oprávnění svěřená správci daně se v průběhu daňového řízení ocitají mezi veřejným zájmem na stanovení a výběru daní na straně jedné a ochranou autonomní sféry jednotlivce na straně druhé. Tento ústavněprávní rozměr má ostatně svůj odraz přímo v normách jednoduchého práva, a to v § 2 odst. 1 daňového řádu, podle něhož jednají správci daně v řízení o daních tak, že chrání zájmy státu, avšak dbají přitom na zachování práv a právem chráněných zájmů daňových subjektů a ostatních osob zúčastněných na daňovém řízení. Je přesto povinností správce daně při uplatňování jednotlivých procesních institutů postupovat v souladu s principem proporcionality a minimalizovat zásahy tak, aby se konkrétní procesní postup nestal vůči jednotlivci nepřiměřeným a v důsledku porušujícím právo na informační autonomii jednotlivce. Pokud správce daně tyto ústavněprávní a vlastně též zákonné mantinely nerespektuje, je ústavní povinností správních soudů, aby jednotlivci poskytly ochranu jeho základnímu právu (čl. 4 Ústavy České republiky).

Pokud správce daně přikročí k použití tohoto intenzivního zásahu do sféry daňového subjektu, lze od něj požadovat, aby vynaložil veškeré své úsilí k získání všech dokladů a zjištění všech skutečností nezbytných k ověření daňové povinnosti jednotlivce.

Postupem správce daně, kterým došlo k omezení autonomní sféry stěžovatele za týmž účelem opakovaně, a navíc byl stěžovatel pod hrozbou opakovaného použití již jednou odvolacím orgánem odmítnutých pomůcek nucen předávat další doklady týkající se jeho ekonomické činnosti, byla narušena shora vymezená proporcionalita mezi zájmem státu na výběru daní na straně jedné a právem na informační sebeurčení na straně druhé. Takovým postupem se správce daně - materiálně vzato - ocitl mimo meze stanovené čl. 2 odst. 2 Listiny, resp. čl. 4 odst. 1 Listiny.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma - ze dne 21.dubna 2009 sp. zn. II. ÚS 703/06 ve věci ústavní stížnosti J. S. proti rozhodnutí Finančního úřadu v Blansku ze dne 4. července 2001 č. j. 49448/01/283912/3222 (dodatečný platební výměr č. 1010000132), kterým byla stěžovateli dodatečně stanovena daň z příjmů fyzických osob ve výši 98 768 Kč, rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 10.ledna 2003 č. j. FŘ-110/163c/02-0107, kterým bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. června 2005 č. j. 30 Ca 90/2003-83, kterým byla zamítnuta stěžovatelova žaloba proti rozhodnutí finančního ředitelství, a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. července 2006 č. j. 8 Afs 124/2005-160, jímž byla zamítnuta jako nedůvodná stěžovatelova kasační stížnost, za účasti Finančního ředitelství v Brně, Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu jako účastníků řízení.