dnes je 1.10.2022

Input:

Nález 100/2002 SbNU, sv. 27, K možnosti vyhovět pouze částečně žalobě na uzavření dohody o vydání věci podle restitučních předpisů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 27, nález č. 100

IV. ÚS 364/2000

K možnosti vyhovět pouze částečně žalobě na uzavření dohody o vydání věci podle restitučních předpisů

Žalobě na uzavření dohody o vydání věci podle restitučních předpisů lze vyhovět i jen zčásti v tom smyslu, že soud uloží povinnost uzavřít dohodu o vydání věci pouze ohledně některé z nemovitostí uvedených v návrhu dohody (obdobně Rc 23/97).

V posuzované věci nelze bez výslovného projevu vůle stěžovatelů dovozovat, že jejich úmysl směřoval k uzavření dohody toliko na vydání všech věcí v ní uvedených.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 8. srpna 2002 sp. zn. IV. ÚS 364/2000 ve věci ústavní stížnosti K. V. a spol. proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 18. 4. 2000 sp. zn. 20 Co 765/98 a proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti z 23. 9. 1998 sp. zn. 4 C 57/92, kterými byl zamítnut návrh, jímž se stěžovatelé domáhali uzavření dohody o vydání nemovitostí.

I. Výrok

1. Ústavní stížnosti se částečně vyhovuje a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 18. 4. 2000 sp. zn. 20 Co 765/98 se zrušuje.

2. V části směřující proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 23. 9. 1998 č. j. 4 C 57/92-88 se ústavní stížnost zamítá.

II. Odůvodnění

1. Včas podanou ústavní stížností, splňující i ostatní formální předpoklady a podmínky stanovené zákonem, se stěžovatelé domáhali zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně z 18. 4. 2000 sp. zn. 20 Co 765/98 a rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti z 23. 9. 1998 sp. zn. 4 C 57/92, neboť se jimi cítí být dotčeni na svém ústavně zaručeném základním právu zakotveném v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož má každý právo vlastnit majetek a vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.

Předmětnými rozhodnutími byl zamítnut jejich návrh, na základě něhož požadovali podle příslušných ustanovení zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, v platném znění, (dále jen „zákon č. 87/1991 Sb.“) vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému, takto vedlejšímu účastníkovi v řízení před Ústavním soudem, uložena povinnost uzavřít se stěžovateli dohodu, na základě které by jim byly vydány blíže označený pozemek a na něm se nacházející stavby v k. ú. U. H. Pochybení obecných soudů spatřovali především v tom, že v rozporu s jejich návrhem neverifikovaly „skutečnosti“ ze znaleckých posudků plynoucí zjištěním na místě samém a o jejich majetkových právech (jak dále uvádějí) tak v podstatě rozhodly na základě fiktivních výpočtů procentuálního obsahu novosti prvků dlouhodobé životnosti vypočtených znalcem, když sám znalec v závěru svého posudku zdůraznil, že rozhodnutí, zda došlo k zásadní přestavbě u dotčených objektů, ponechává na úvaze a rozhodnutí soudu. Podle jejich názoru vedlejší účastník neprokázal, že by po protiprávním odebrání dotčeného majetku v roce 1950 provedl u těchto objektů takové stavební práce, v důsledku nichž by došlo ke ztrátě jejich stavebně technického charakteru, v návaznosti na což zmíněné konstatování soudů obou stupňů v odůvodnění napadených rozhodnutí uvedené nemá opory v

Nahrávám...
Nahrávám...