Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
Mgr. Eva Hrubá
Souvislost se zákonem č. 40/2009 Sb.
Ustanovení § 169 odst. 1 TZ konstatuje: "Kdo za odměnu svěří dítě do moci jiného za účelem adopce nebo pro jiný obdobný účel, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti." Uvedené ustanovení se vztahuje na případy, kdy neprobíhá "legální" adopce podle zákona, ale za účelem obejití právních předpisů upravujících osvojení je dítě za úplatu svěřeno do péče jiné osoby než té, která se o něj má či může starat podle zákona nebo úředního rozhodnutí.
NOZ pak výslovně zakotvuje pravidlo doplňující veřejnoprávní regulaci, které zakazuje komukoliv profitovat z jakýchkoliv činností souvisejících s "legálním" zprostředkováním osvojení. Úmyslem zákonodárce bylo zdůraznit i v civilním právu protiprávnost obchodování s dětmi.
Mezinárodní inspirace
Podle čl. 21 písm. d) Úmluvy o právech dítěte1 musí stát učinit všechna opatření potřebná k zajištění toho, aby osvojení v cizí zemi nevedlo k neoprávněnému finančnímu zisku zúčastněných osob.
Podle čl. 8 Úmluvy o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení2 učiní ústřední orgány (v ČR má tuto pozici Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí) přímo nebo prostřednictvím státních orgánů všechna potřebná opatření, aby předešly nepatřičným finančním nebo jiným ziskům v souvislosti s osvojením a bránily všem praktikám, které jsou v rozporu s cíli Úmluvy. Podle čl. 32 pak nesmí nikdo mít nepatřičný finanční…