Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
Mgr. Pavla Krejčí
K odst. 1
Zadržovací právo je specifické tím, že nevzniká smlouvou (dohodou s dlužníkem), nýbrž jednostranným právním jednáním věřitele, kterým věřitel vyjádří svou vůli věc zadržet. Toto jednostranné právní jednání věřitele nemusí být písemné. Postačí faktický projev vůle věřitele k tomu, že odmítá věc ze svého držení vydat.
Věřitel tak může učinit:
a) buď v okamžiku, kdy je o vydání věci dlužníkem požádán nebo
b) i před tímto okamžikem, tedy v době, kdy jej ještě k vydání věci dlužník nevyzval.
Informační povinnost
Zákon nestanoví podmínku, aby se o zadržení věci musel dlužník dozvědět. Zadržovací právo tedy vzniká v okamžiku faktického zadržení movité věci, a nikoliv až okamžikem, kdy se o zadržení dozví dlužník. Věřiteli je však uložena informační povinnost – je povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět dlužníka o zadržení věci a jeho důvodech. Pokud tak neučiní, odpovídá za škodu tím způsobenou. Pokud je smlouva, na jejímž základě se věc dostala do moci věřitele, písemná, je třeba vyrozumět dlužníka o zadržení věci taktéž písemně.
K odst. 2
Věřitel je povinen starat se o zadržovanou věc s péčí řádného hospodáře. Zejména je povinen věc opatrovat a chránit před poškozením, ztrátou a zničením. Věřitel má proti dlužníkovi…