Kdy je nutné podat dodatečné přiznání k DPH

2025.1600.2

Kdy je nutné podat dodatečné přiznání k DPH

Ing. Jana Ledvinková

V praxi se běžně stává, že poskytovatel plnění pochybí v uplatnění správné sazby daně, například omylem uvede daň na plnění osvobozené od daně, nebo naopak na zdanitelné plnění uvede plnění osvobozené od daně, nebo na plnění, která nejsou vůbec předmětem daně, uvede daň. Tak se může stát, že místo sazby daně 21 % uvede sníženou sazbu 12 %, nebo naopak, nebo na osvobozený nájem bytových prostor uvede daň. Někdy plátce při vyúčtování škody způsobené obchodním partnerem uvede daň, ačkoliv vyúčtování škody předmětem daně není vůbec. Všechny tyto omyly je nutné napravit.

Plátce se musí často rozhodnout, kdy je povinen opravit chyby v DPH prostřednictvím opravného daňového přiznání, kdy dodatečného daňového přiznání a kdy může provést opravu v řádném daňovém přiznání.

 NahoruI. Opravy přiznání k DPH

Pravidla postupu opravy daňového přiznání nalezne plátce nejen v ZDPH (zákon č. 235/2004 Sb. v platném znění), ale také musí přihlédnout v některých případech k DŘ (zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád) a někdy může využít i Směrnici Rady 2006/112/ES případně i judikaturu soudního dvora EU.

Opravu výše daně podle ustanovení § 43 ZDPH provádí plátce výhradně v dodatečném daňovém přiznání.

Souběžně podá i následné kontrolní hlášení.

ZDPH v § 43 definuje, jak postupovat v případě, že daňový subjekt odhalí chybu, kterou zvýšil daň na výstupu, a dává plátci možnost takovou chybu opravit.

Naopak pravidla týkající se oprav ve prospěch státu ZDPH vůbec neřeší, neboť příslušná úprava je uvedena v § 141 DŘ.

Ovšem § 45 odst. 5 ZDPH uvádí, že opravný daňový doklad lze vystavit i v případě, že je opravou zvyšována výše daně, pokud plátce přiznal daň jinak, než stanoví tento zákon, a tím snížil daň na výstupu. Pro odběratele je tak umožněno zvýšit nárok na odpočet daně.

 NahoruII. Oprava výše daně v případě zvýšení daně na výstupu

Pokud plátce nebo identifikovaná osoba zjistí, že nesprávně stanovenou daní zvýšila daň na výstupu, opravu provést může, ale nemusí. Příjemce takového daňového dokladu je zkrácen na možnosti uplatnit si vyšší nárok na odpočet podle § 72 odst. 2 ZDPH.

Ustanovení § 43 odst. 1 ZDPH uvádí, že v případě, kdy plátce nebo identifikovaná osoba přiznala daň jinak, než stanoví tento zákon, a tím zvýšila daň na výstupu, je oprávněna provést opravu v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla nesprávně uplatněna daň. Opravu lze provést nejdříve ke dni, ve kterém plátce nebo identifikovaná osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, obdržela opravný daňový doklad, nebo ve kterém byla provedena oprava v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty. V takovém případě musí poskytovatel plnění vystavit opravný daňový doklad nebo provést opravu výše daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty.

Provedení opravy na snížení daně na výstupu u poskytovatele plnění je podmíněno vystavením opravného daňového dokladu a jeho doručením odběrateli, případně provedením opravy výše daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty. Dodatečné přiznání může plátce podat nejdříve za zdaňovací období, kdy odběratel opravný daňový doklad prokazatelně obdržel, případně v němž dodavatel provedl opravu výše daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty.

 NahoruIII. Oprava výše daně v případě snížení daně na výstupu

Pokud by bylo zjištěno, že daňová povinnost byla na výstupu snížena, je plátce nebo identifikovaná osoba povinna provést opravu ve smyslu § 141 odst. 1 DŘ. "Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit. Tato povinnost trvá, pokud běží lhůta pro stanovení daně. Poslední známá daň je výsledná daň, jak byla správcem daně dosud pravomocně stanovena v dosavadním průběhu daňového řízení o této dani."

Rovněž podle § 141 odst. 2 DŘ je daňový subjekt oprávněn podat dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže daň byla pravomocně stanovena v nesprávné výši. To znamená, že po podání chybného daňového přiznání v době, kdy již je daň vyměřena správcem daně, lze podat dodatečné daňové přiznání.

Rovněž může plátce podle DŘ podat dodatečné daňové přiznání, kterým se nemění poslední známá daň, ale pouze údaje daňovým subjektem dříve tvrzené. Může se jednat o opomenutí uvedení plnění na ř. 47 – hodnota pořízeného majetku, u kterého plátce sleduje způsob rozsahu a účely použití pro ekonomickou činnost podle § 78 ZDPH.

U kontrolního hlášení může plátce opravit chybu v uvedení nesprávného daňového identifikačního čísla odběratele v následném či opravném kontrolním hlášení, ale tato oprava se neuvede do dodatečného daňového přiznání.

 NahoruIV. Náležitosti opravného daňového dokladu uvádí ustanovení § 45 ZDPH

V tomto ustanovení jsou uvedeny jak náležitosti opravného daňového dokladu při opravě základu daně podle § 42 ZDPH, tak i náležitosti opravného daňového dokladu při opravě výše daně podle § 43 ZDPH. Odlišení spočívá v uvedení "důvodu opravy".

Opravný daňový doklad musí obsahovat tyto údaje:

a) označení osoby, která uskutečňuje plnění,

b) daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění,

c) označení osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění,

d) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,

e) evidenční číslo původního daňového dokladu,

f) evidenční číslo opravného daňového dokladu,

g) důvod opravy,

h) rozdíl mezi opraveným a původním základem daně,

i) rozdíl mezi opravenou a původní daní,

j) rozdíl mezi opravenou a původní částkou, kterou osoba, která plnění uskutečňuje, získala nebo má získat za uskutečňované plnění celkem,

k) den uvedený v § 42 odst. 3.

Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění a původní daňový doklad byl vystaven jako zjednodušený daňový doklad a osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, není plátci dostatečně známa, plnění uvedl s chybnou sazbou daně, nemusí opravný daňový doklad obsahovat náležitosti podle odstavce 1 písm. c), d), h) a i). A nemusí opravný daňový doklad doručovat. Tento opravný daňový doklad obsahuje mimo jiné pouze rozdíl mezi původní celkovou částkou, kterou poskytovatel získal, a opravenou částkou.

V případě, kdy se oprava výše daně týká více zdanitelných plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady, mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy, uvedeny na opravném daňovém dokladu pouze jednou. V případě, že na opravném daňovém dokladu nejsou uvedena evidenční čísla původních daňových dokladů, musí být na opravném daňovém dokladu ve vazbě na původní uskutečněná zdanitelná plnění uvedeno takové vymezení těchto plnění, aby souvislost mezi původním a opraveným zdanitelným plněním byla jednoznačně určitelná.

Lze využít z účetnictví sestavu vystavených daňových dokladů například i podle splatnosti nebo podle odběratelů.

Neobsahuje-li doklad pro prokázání nároku na odpočet daně všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, lze nárok prokázat jiným způsobem podle § 73 odst. 5 ZDPH.

Plátce–příjemce daňového dokladu je nucen ověřovat správnost výpočtu výše daně, a to jak použití správné sazby daně, tak i správné vyčíslení hodnoty základu daně a daně, stejně tak uvedení správného data zdanitelného plnění.

Převyšuje-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu výši daně, která má být uplatněna podle tohoto zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani, která má být uplatněna podle tohoto zákona. Je-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu nižší, než která má být uplatněna podle tohoto zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani uvedené na daňovém dokladu.

 NahoruV. Upozornění na lhůty

Opravu výše daně podle § 43 ZDPH nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění.

Ačkoli § 141 DŘ umožňuje provést opravu chyby ve prospěch státu do konce následujícího měsíce po měsíci, ve kterém byla daň nesprávně uvedena, u kontrolního hlášení jsou lhůty jiné. V případě zjištění chyby po termínu je zapotřebí podat následné kontrolní hlášení, a to do 5 pracovních dní od zjištění nesrovnalostí. Následné kontrolní hlášení nebude podáváno jako rozdíl proti dříve podanému kontrolnímu hlášení, ale znovu, tedy jako úplné se všemi údaji za předmětné období s promítnutím oprav výše daně.

 NahoruVI. Další chyby, které v praxi u plátců daně mohou nastat a vyvolají podání dodatečného daňového přiznání

1. Plátce na plnění, které podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, uvede sníženou nebo základní sazbu daně. Tím uvede do problému příjemce daňového dokladu, protože v tomto režimu nemá příjemce plnění podle § 92a a násl. ZDPH nárok na odpočet.

U plnění v režimu přenesení daňové povinnosti se neuvádí daň v případě přijaté zálohy.

Podle § 92a ZDPH v režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.

Sazbu daně si stanoví příjemce plnění, poskytovatel zdanitelného plnění není povinen v tomto režimu uvádět v daňovém dokladu sazbu daně.

Uvede pouze sdělení: "daň odvede zákazník" [podle § 29 odst. 1 písm. c) ZDPH].Pokud se plátce u přijatého zdanitelného plnění v režimu přenesení daně s plným nárokem na odpočet opozdí s uvedením v daňovém přiznání a uvede je do pozdějšího zdaňovacího období, nebude mít toto jeho pochybení žádné negativní důsledky. Plátce však musí pamatovat na to, že v řádném kontrolním hlášení musí uvést v oddílu B1 ve čtvrtém odstavci správné datum uskutečnění zdanitelného plnění.

2. Vystavení daňového dokladu po zrušení registrace plátce k DPH

Plátce omylem ve zdaňovacím období, kdy již není registrován k DPH, ještě vystaví daňový doklad s DPH, odešle jej příjemci plnění a podá daňové přiznání. V takovém případě postupuje podle § 43 odst. 5 ZDPH a vystaví odběrateli opravný daňový doklad a podá dodatečné…