Insolvenční návrh podaný věřitelem podle § 103 IZ - kontrolní seznam (říjen 2007)

Insolvenční návrh podaný věřitelem podle § 103 IZ - kontrolní seznam (říjen 2007)

Dne 1. ledna 2008 nabude účinnosti nový zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jako „insolvenční zákon“), který nahradí stávající zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání.

Insolvenční zákon upravuje jednak řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů, a jednak tzv. oddlužení dlužníka.

Insolvenční zákon je velmi obsáhlý na rozdíl od stávajícího zákona o konkurzu a vyrovnání a obsahuje 433 paragrafů. Insolvenční zákon zavádí do právního řádu některé nové způsoby řešení úpadku dlužníka, jako je reorganizace, rozšiřuje podmínky pro insolvenční řízení, zavádí institut hrozící úpadek, posiluje postavení věřitelů a přináší řadu dalších změn ve způsobu řešení úpadku dlužníka.

Z působnosti zákona jsou vyjmuty osoby uvedené v § 6, jde např. o stát, územní samosprávný celek, Českou národní banku, Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky, veřejnou vysokou školu a další.

Úpadek

Tak jako v zákoně o konkurzu a vyrovnání, i podle insolvenčního zákona je těžištěm samotné vymezení pojmu „úpadek“.

Dlužník je v úpadku, jestliže má:

I. více věřitelů, a

II. peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a

III. tyto závazky není schopen plnit.

V takovém případě insolvenční zákon hovoří o platební neschopnosti dlužníka.

Podle insolvenčního zákona se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže:

IV. zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo

V. je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo

VI. není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo

VII. nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v ustanovení § 104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou mu uložil insolvenční soud.

Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je v úpadku také tehdy, je-li předlužen. O předlužení pak jde v případě, kdy dlužník má více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty majetku musí být přihlédnuto také k další správě tohoto majetku, případně k dalšímu provozování podniku dlužníka, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Insolvenční zákon nově zavádí pojem hrozící úpadek, o který jde tehdy, pokud lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Způsoby řešení úpadku

Způsoby řešení úpadku je možné rozdělit na základní:

VIII. konkurz,

IX. reorganizace a

X. oddlužení (tzv. osobní bankrot),

a zvláštní způsoby, které se vztahují na určité subjekty nebo pro určité druhy případů:

XI. nepatrný konkurz,

XII. předpřipravená reorganizace a

XIII. úpadek finančních institucí.

Insolvenční zákon preferuje jako způsoby řešení úpadku zejména reorganizaci a oddlužení.

Insolvenční návrh

Insolvenční řízení může být zahájeno pouze na návrh a zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu. Insolvenční návrh je oprávněn podat buď dlužník nebo jeho věřitel. V případě, že jde o hrozící úpadek, pak může insolvenční návrh podat jen dlužník. Insolvenční zákon stanoví v ustanovení § 98 případy, kdy ze zákona vzniká povinnost podat insolvenční návrh.

Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání stanovených v ustanovení § 42 občanského soudního řádu obsahovat:

1. označení insolvenčního navrhovatele, popřípadě označení jeho zástupce,

2. označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jeho zástupce,

3. rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek,

4. skutečnosti, že kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník,

5. označení důkazů, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává,

6. musí z něj být patrné, čeho se návrhem insolvenční navrhovatel dovolává.

V případě, že insolvenční návrh podává dlužník, musí k němu ještě připojit:

XIV. seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedeným svých dlužníků („seznam majetku“),

XV. seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů („seznam závazků“),

XVI. seznam svých zaměstnanců,

XVII. listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Insolvenční návrh je třeba předložit soudu s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u insolvenčního soudu a aby každý, komu se doručuje, dostal jeden stejnopis. K tomu lze uvést, že stejnopis insolvenčního návrhu věřitele se doručuje pouze dlužníku, a to do vlastních rukou. Podává-li tedy návrh věřitel, pak bude insolvenčnímu soudu předkládat insolvenční návrh ve dvojím vyhotovení. Insolvenční návrh dlužníka se nedoručuje, proto postačí předložit insolvenční návrh pouze v jednom vyhotovení.

Insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává, přičemž ale přílohy a listiny nejsou součástí insolvenčního návrhu. Podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku.

Přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři, přičemž náležitosti formuláře stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní Ministerstvo spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup a tuto službu zákon zakazuje jakkoliv zpoplatňovat.

Další insolvenční návrh podaný na téhož dlužníka dříve, než insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, se považuje za přistoupení k řízení. Od okamžiku, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu, u kterého probíhá řízení o původním insolvenčním návrhu, se osoba, která jej podala, považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele a platí pro ni stav řízení v době jejího přistoupení.

Byl-li další insolvenční návrh podán až v době, kdy soud již o úpadku rozhodnul, ale dosud rozhodnutí nedoručil účastníkům insolvenčního…