Daňové tvrzení

Daňové tvrzení

Mgr. Ing. Pavel Matějka

Daňové tvrzení je při správě daní velmi důležitým dokumentem. Obecně lze uvést, že jde o dokument, v němž jsou ze strany daňového subjektu tvrzeny daňově relevantní skutečnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný k dosažení cíle správy daní, jímž je podle § 1 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád" nebo "DŘ"), správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady.

 Nahoru1. Daňové tvrzení

Základem pro správné zjištění a stanovení daně je podle § 1 odst. 3 daňového řádu daňové tvrzení podané daňovým subjektem. Zmíněným daňovým subjektem je podle § 20 odst. 1 daňového řádu osoba, kterou za daňový subjekt označuje zákon, a dále také osoba, kterou zákon označuje za poplatníka nebo jako plátce daně. Kdo je v konkrétním případě poplatníkem nebo plátcem daně stanoví příslušné právní předpisy z oblasti daňového práva hmotného, tedy zákony upravující jednotlivé daně.

Daňové tvrzení je podáním ve smyslu § 70 odst. 1 daňového řádu, tj. úkonem osoby zúčastněné na správě daní, které směřuje vůči správci daně. Konkrétně jde o podání formulářové podle § 72 odst. 1 daňového řádu, které lze podat pouze některým ze způsobů uvedených v § 72 odst. 2 písm. a) až c) daňového řádu. Vyjma uvedení obecných náležitostí podání lze ve formulářovém podání požadovat dále údaje vyjmenované v § 72 odst. 3 písm. a) až f).

S ohledem na skutečnost, že daňové tvrzení patří mezi formulářová podání, je nutno jeho podání učinit na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí. Podrobnosti obecných náležitostí podání a požadovaných údajů, formát elektronických formulářových podání a vzory formulářových podání k jednotlivým daním, tedy nejen daňových přiznání, stanoví prováděcí právní předpisy, jimiž jsou konkrétně vyhlášky Ministerstva financí, které jsou vydávány na základě zákonného zmocnění obsaženého v § 72 odst. 5 daňového řádu.

Vyhlášky Ministerstva financí o formulářových podáních:

• Vyhláška č. 525/2020 Sb., o formulářových podáních pro daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

• Vyhláška č. 457/2020 Sb., o formulářových podáních pro daň z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

• Vyhláška č. 454/2020 Sb., o formulářových podáních pro daň silniční, ve znění pozdějších předpisů

• Vyhláška č. 456/2020 Sb., o formulářových podáních pro daň z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů

• Vyhláška č. 455/2020 Sb., o formulářových podáních pro daň z hazardních her, ve znění pozdějších předpisů

• Vyhláška č. 358/2023 Sb., o formulářovém podání pro odvod z elektřiny ze slunečního záření, ve znění vyhlášky č. 391/2024 Sb., kterou se mění některé vyhlášky o formulářových podáních při správě daní pro rok 2025

Jde-li o samotný způsob učinění formulářového podání, je třeba zmínit, že pokud má daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, která se zřizuje ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen formulářové podání učinit pouze elektronicky podle § 72 odst. 2 písm. b) DŘ, a to datovou zprávou odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu.

Nyní blíže k samotnému daňovému tvrzení, které definuje § 1 odst. 4 daňového řádu.

Primárně se tedy daňová tvrzení člení na řádná a dodatečná, tedy obecně podle toho, zda je konkrétní daň za dané zdaňovací období tvrzena poprvé, nebo zda je ze strany daňového subjektu měněna výše již tvrzené daně, příp. zda jsou měněny jiné údaje daňovým subjektem dříve tvrzené.

 Nahoru1.1 Daňové přiznání

Daňové přiznání je daňovým tvrzením podávaným v případech, kdy zákon stanoví tuto formu podání. Zmínit lze především přiznání k dani z příjmů (fyzických nebo právnických osob) a přiznání k dani z přidané hodnoty.

 Nahoru1.2 Hlášení

V některých případech zákon stanoví, že daňové tvrzení má formu hlášení. V této souvislosti lze zmínit hlášení o provedeném zajištění daně podle § 38e zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o daních z příjmů"), hlášení podle § 19a odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o DPH"), o dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu plátcem, nebo hlášení podle § 19c odst. 4 zákona o DPH, o pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu.

Hlášením je také kontrolní hlášení podle § 101c zákona o DPH, a dále souhrnné hlášení podle § 102 zákona o DPH.

 Nahoru1.3 Vyúčtování

Zákon rovněž stanoví případy, kdy má daňové tvrzení formu vyúčtování. K tomu je předně nutno zmínit vyúčtování podle § 234 DŘ, které se týká daně vybírané srážkou. Podle uvedeného ustanovení je plátce daně povinen podat vyúčtování, jestliže zanikne jeho povinnost vybírat daň srážkou před uplynutím kalendářního roku. Toto vyúčtování je plátce daně povinen podat za uplynulou část kalendářního roku do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž byl naposledy povinen odvést daň vybíranou srážkou. Popřípadě je plátce daně povinen podat také hlášení, stanoví-li tuto povinnost zákon.

 Nahoru2. Řádné daňové tvrzení

Povinnost podat řádné daňové tvrzení v obecné rovině stanoví § 135 odst. 1 daňového řádu.

Speciálně je povinnost podat řádné daňové tvrzení upravena v jednotlivých právních předpisech daňového práva hmotného, tedy v zákonech upravujících jednotlivé daně.

Daňový subjekt je podle § 135 odst. 2 daňového řádu povinen v řádném daňovém tvrzení daň sám vyčíslit, uvést v něm předepsané údaje, a v neposlední řadě také další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. V poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení je daň podle § 135 odst. 3 daňového řádu také splatná.

Pokud daňovému subjektu nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani, ke které je registrován, tuto skutečnost podle § 136 odst. 5 daňového řádu sdělí správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání nebo vyúčtování.

Vyjma již zmíněné obecné povinnosti podat řádné daňové tvrzení daňový řád dále stanoví také povinnost podat řádné daňové tvrzení ve speciálních případech.

Speciální případy povinnosti podat řádné daňové tvrzení

• Plnění daňové povinnosti osobou spravující pozůstalost (§ 239b DŘ)

• Plnění daňové povinnosti likvidačním správcem (§ 239c DŘ)

• Plnění daňové povinnosti při jejím přechodu při zrušení právnické osoby bez likvidace (§ 240a DŘ)

• Plnění daňové povinnosti při jejím přechodu při zrušení právnické osoby s likvidací (§ 240c DŘ)

• Plnění daňové povinnosti při převodu privatizovaného majetku (§ 240d DŘ)

• Plnění daňové povinnosti při insolvenčním řízení (§ 244 DŘ)

• Sjednocení lhůt (§ 245 DŘ)

Podle § 239b odst. 4 daňového řádu je osoba spravující pozůstalost povinna podat řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele. Toto řádné daňové tvrzení je nutno podat za tu část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem smrti zůstavitele. Zde je nutno upozornit, že zmíněnou lhůtu nelze prodloužit. Do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti je osoba spravující pozůstalost podle § 239b odst. 5 daňového řádu povinna podat rovněž řádné daňové tvrzení. Řádné daňové tvrzení se v tomto případě podává za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.

Příklad

Pro úplnost je nutno dodat, že pokud soud nařídí likvidaci pozůstalosti, potom je likvidační správce povinen do 15 dnů ode dne, kdy soudu předloží řádné zprávy o zpeněžování majetku likvidační podstaty, příp. části tohoto majetku, podat řádné daňové tvrzení. Zmíněné řádné daňové tvrzení se podává za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem předložení zprávy o zpeněžování majetku likvidační podstaty. Přiznanou daň je likvidační správce povinen zahrnout do uvedené zprávy.

Pokud dojde ke zrušení právnické osoby bez likvidace, je právní nástupce takto zrušené právnické osoby povinen podle § 240a daňového řádu podat řádné daňové tvrzení, které se týká daňové povinnosti této zrušené právnické osoby, a to do 30 dnů ode dne jejího zániku. Toto řádné daňové tvrzení se podává za tu část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jejího zániku.

Při přechodu daňové povinnosti při zrušení právnické osoby s likvidací je právnická osoba vstupující do likvidace podle § 240c odst. 2 daňového řádu povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne jejího vstupu do likvidace. Řádné daňové tvrzení se v tomto případě podává za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem vstupu právnické osoby do likvidace. Dále je právnická osoba v likvidaci podle § 240c odst. 3 daňového řádu povinna podat řádné daňové tvrzení do 15 dnů ode dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku. Toto řádné daňové tvrzení se podává za tu část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem zpracování zmíněného návrhu na použití likvidačního zůstatku. Zde je nutno upozornit, že tuto lhůtu nelze prodloužit.

Povinnost podat řádné daňové tvrzení vzniká také tehdy, pokud dojde k převodu poslední části privatizovaného majetku státního podniku na orgán, kterému přísluší s tímto majetkem hospodařit. Státní podnik je v daném případě podle § 240d daňového řádu povinen podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne, kdy ke zmíněnému převodu došlo. Řádné daňové tvrzení se podává za část zdaňovacího období, jež uplynula přede dnem převodu. K tomu je nutno dodat, že tuto lhůtu nelze prodloužit.

V neposlední řadě je daňový subjekt povinen podat řádné daňové tvrzení také tehdy, je-li v insolvenčním řízení. Řádné daňové tvrzení se v tomto případě podle § 244 odst. 1 daňového řádu podává nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti zmíněného rozhodnutí o úpadku a za kterou dosud nebylo řádné daňové tvrzení podáno. Významnou skutečností je, že ani tuto lhůtu nelze prodloužit. Pokud insolvenční správce, který má na základě prohlášení konkursu oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, zjistí, že podklady nezbytné ke splnění zmíněné povinnosti podat řádné daňové tvrzení nejsou dostatečné, a proto její splnění nelze zajistit, potom výše uvedená povinnost podat řádné daňové tvrzení zaniká, přičemž zanikají také povinnosti stanovené v § 245 odst. 1 daňového řádu. Insolvenční správce má však v takovém případě povinnost sdělit správci daně skutečnost, že splnění povinnosti podle § 244 odst. 1 daňového řádu nelze zajistit, a to rovněž nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku. Insolvenční správce má za této situace povinnost poskytnout správci daně součinnost, která je nezbytná ke stanovení daně podle pomůcek.

Lhůty, ve kterých je daňový subjekt povinen podat daňové tvrzení v průběhu insolvenčního řízení, zůstávají podle § 244 odst. 2 daňového řádu zachovány. Daňová tvrzení v průběhu insolvenčního řízení se tak podávají v běžných zákonem stanovených lhůtách. Blíže lze uvést, že první z řádných daňových tvrzení je nutno podat za část zdaňovacího období ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku do konce tohoto zdaňovacího období. Řádná daňová tvrzení se v průběhu insolvenčního řízení podávají již za celá zdaňovací období.

K insolvenčnímu řízení se dále váže také povinnost daňového subjektu zpracovat řádné daňové tvrzení ke dni předložení tzv. konečné zprávy¹. Toto řádné daňové tvrzení je podle § 244 odst. 3 DŘ daňový subjekt povinen zpracovat za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou řádné daňové tvrzení nebylo dosud podáno. Tvrzenou daň je daňový subjekt současně povinen zahrnout do zmíněné konečné zprávy. Uvedené řádné daňové tvrzení se podává ve lhůtě stanovené v § 244 odst. 4 daňového řádu, tj. do 15 dnů ode dne, k němuž mělo dojít k jeho zpracování.

Povinnost podat řádné daňové tvrzení upravuje, tentokrát s ohledem na sjednocení lhůt, také § 245 daňového řádu. Podle tohoto ustanovení vzniká ve stejných lhůtách, které stanoví § 239b odst. 4 a 5, § 239c, § 240a, § 240c odst. 2 a 3, § 240d a § 244 odst. 1 a 4 daňového řádu, povinnost podat daňové tvrzení, které nebylo dosud podáno za předcházející zdaňovací období, pokud původní lhůta pro podání tohoto daňového tvrzení dosud neuplynula. Obdobně se postupuje, jde-li o daňové tvrzení u daní vyměřovaných na zdaňovací období, jakož i u daní jednorázových, pokud toto daňové tvrzení nebylo dosud podáno. Daní vyměřovanou na zdaňovací období je například daň z nemovitých věcí.

 Nahoru2.1 Lhůty pro podání daňového přiznání

Lhůty pro podání daňového přiznání stanoví daňový řád v § 136 DŘ. Tyto lhůty jsou obecné. Jako obecné lze tyto lhůty nazvat proto, že právní předpisy daňového práva hmotného, tj. právní předpisy upravující jednotlivé daně, mohou stanovit speciální lhůty pro podání daňového přiznání.

Lhůta pro podání daňového přiznání stanovená v § 136 odst. 1 daňového řádu se v zákonem stanovených případech prodlužuje, a to na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, nebo na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tyto případy upravuje § 136 odst. 2 daňového řádu.

Povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem stanoví účetním jednotkám zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o účetnictví"). Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenu auditorem účetní jednotky uvedené v § 20 odst. 1 písm. a) až d) zákona o účetnictví.

Poradcem…