Daňové doklady - EU

Daňové doklady – EU

Ing. Dagmar Fitříková

Za osobu neusazenou v tuzemsku se s účinností od 1. 1. 2013 považuje podle § 4 odst. 1 písm. n) ZDPH osoba povinná k dani, která splňuje níže uvedené podmínky:

• nemá sídlo v tuzemsku,

• uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku a

• v tuzemsku nemá provozovnu nebo v tuzemsku má provozovnu, která se tohoto plnění neúčastní.

Za osvobozenou osobu se s účinností od 1. 1. 2013 považuje podle § 4 odst. 1 písm. o) ZDPH osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v jiném členském státě, která je v tomto státě osobou s obdobným postavením jako v tuzemsku osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem.

S cílem sjednotit pravidla fakturace vymezená Směrnicí Rady 2010/45/EU v jednotlivých členských zemích jsou s účinností od 1. 1. 2013 provedeny změny v § 26 až 35a ZDPH. V rámci těchto změn byly do § 27 ZDPH zapracovány pravidla pro vystavování daňových dokladů. Z cit. ustanovení jednoznačně vyplývá, že při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo při poskytnutí služby podléhá vystavování daňových dokladů pravidlům členského státu, ve kterém je místo plnění (§ 27 odst. 1 ZDPH). Vystavování daňových dokladů podléhá pravidlům členského státu, ve kterém má poskytovatel plnění, sídlo nebo provozovnu (pokud je plnění uskutečněno prostřednictvím této provozovny) v těchto případech:

• místo plnění je určeno v jiném členském státě a osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje je osobou povinnou přiznat daň, nebo

• místo plnění je určeno ve třetí zemi.

Zákon o DPH s účinností od 1. 1. 2013 již nevymezuje speciálně náležitosti a obsah daňových dokladů, které jsou vystavovány českým plátcem v souvislosti s dodáním zboží s instalací nebo montáží a dále při poskytování služeb s místem plnění v jiné členské zemi, a nevymezuje náležitosti daňových dokladů ani v případě, pokud jsou tyto služby realizovány pro českého plátce osobou povinnou k dani usazenou v jiné členské zemi. Tuzemský plátce je buď v pozici vystavitele, nebo příjemce daňového dokladu a druhým účastníkem smluvního vztahu je zpravidla osoba povinná k dani se sídlem v jiné členské zemi. S účinností od 1. 1. 2013 již není důležité, zda se jedná o osobu povinnou k dani, která je registrována k DPH v jiné členské zemi nebo, zda se jedná o tzv. osvobozenou osobu povinnou k dani (§ 4 odst. 1 písm. n) ZDPH).

Tuzemský plátce je buď v pozici vystavitele, nebo příjemce daňového dokladu a druhým účastníkem smluvního vztahu je osoba povinná k dani se sídlem v jiném členském státě. Jde o tyto doklady:

• daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu (§ 29 ZDPH),

• daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu (vystavení daňového dokladu podléhá pravidlům platným v členské zemi dodavatele zboží – § 27 odst. 1 ZDPH),

• daňový doklad při poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku osobou usazenou v jiné členské zemi (vystavení daňového dokladu podléhá pravidlům platným v členské zemi poskytovatele služby – § 27 odst. 1 ZDPH),

• daňový doklad při dodání zboží s instalací nebo montáží s místem plnění v tuzemsku osobou usazenou v jiné členské zemi (vystavení daňového dokladu podléhá pravidlům platným v členské zemi dodavatele zboží – § 27 odst. 1 ZDPH),

• daňový doklad při poskytnutí služby tuzemským plátcem s místem plnění mimo tuzemsko osobě povinné k dani se sídlem v jiném členském státě (§ 29 ZDPH),

• daňový doklad při dodání zboží s instalací nebo montáží tuzemským plátcem s místem plnění v jiné členské zemi osobě se sídlem v zemi, kde se instalace nebo montáž provádí (§ 29 ZDPH).

Vystavování daňových dokladů při dodání zboží do jiného členského státu podléhá pravidlům vymezeným v českém zákoně o DPH, protože místo plnění je u takto dodaného zboží stanoveno v tuzemsku (§ 27 odst. 1 ZDPH). V souvislosti s dodáním zboží do jiného členského státu je tuzemský plátce povinen vystavit daňový doklad ve smyslu § 29 ZDPH. Zmíněný daňový doklad vystavuje plátce pro osobu registrovanou k dani v jiném členském v případě, že jde o dodání zboží, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně podle § 64 ZDPH. Lhůta pro vystavení daňového dokladu je stanovena do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat uskutečnění tohoto plnění (§ 28 odst. 3 ZDPH). Vznik povinnosti přiznat uskutečnění plnění v případě dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně je vymezeno v § 22 odst. 1 ZDPH.

Při dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, nemá plátce, který je v pozici dodavatele zboží, povinnost vystavit daňový doklad v souvislosti s přijetím úplaty (zálohy na dodávku zboží), která předchází dodání zboží. Toto pravidlo zůstává zachováno i po 1. 1. 2013 a od uvedeného data vyplývá z úpravy obsažené v § 28 odst. 1 ZDPH.