č. 938/2006 Sb. NSS, Daňové řízení: k postupu správce daně před vydáním dodatečného platebního výměru

Dodatečným platebním výměrem ze dne 17. 9. 1999 doměřil Finanční úřad pro Prahu 6 (dále též „správce daně“) žalobci daň z příjmů právnických osob za rok 1994 ve výši 462 000 Kč. Odvolání žalobce zamítl žalovaný rozhodnutím ze dne 30. 11. 2001.

Žalobu, jíž žalobce napadl rozhodnutí žalovaného, zamítl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 4. 10. 2004. Na základě skutkového stavu, z něhož daňové orgány vycházely a který byl podle jeho názoru doložen důkazy provedenými v řízení před těmito orgány, se ztotožnil se žalovaným v tom, že daňový subjekt neprokázal, že částka vynaložená na zaplacení směnky byla účelně vynaloženým nákladem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Důkazy, které žalobce nabízel, prokazovaly pouze skutečnost, že směnka existovala a bylo o ní účtováno, bylo mu však v průběhu celého dokazování známo, že má prokázat, že částku 3 000 000 Kč skutečně přijal od sdružení H., poněvadž až po prokázání skutečného přijetí této částky mohla být posouzena oprávněnost zahrnutí částky 1 100 000 Kč do základu daně. Žalobce požadované důkazní prostředky nepředložil, nebyl schopen správci daně sdělit přesné sídlo a právní formu společnosti H., ani informace o věřiteli a pohybu směnky; soud proto neshledal důvodnou námitku, že správce daně nečinil kroky ke zjištění skutečností týkajících se směnky z účetnictví společnosti H. Ten přitom prováděl vlastní šetření a zjistil, že na uvedené adrese sídlilo více firem, které měly v názvu označení „H.“; tento subjekt, ač je občanským sdružením, měl poskytovat na základě směnek různým společnostem finanční částky, a správce daně tak měl oprávněné pochybnosti o tom, že byl schopen fakticky tyto finanční částky poskytovat. V daňovém řízení nebyla napadena formální stránka účetnictví, správní orgán zkoumal věcný obsah formálně správných účetních operací a podle soudu postupoval v souladu s § 2 odst. 7 daňového řádu.

V kasační stížnosti proti tomuto rozsudku žalobce (stěžovatel) zejména namítal vady řízení před žalovaným [§ 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.] a dokládal, že poskytl žalovanému požadované informace, ačkoli to žalovaný popírá. Vzhledem k tomu, že městský soud se ztotožnil s hodnocením žalovaného, jsou i jeho závěry v rozporu s obsahem správních spisů a jeho rozhodnutí je…