č. 327/2004 Sb. NSS; Daňové řízenu stanovení daně podle pomůcek
č. 327/2004 Sb. NSS
Daňové řízenu stanovení daně podle pomůcek
k § 31 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“)
k § 76 odst. 1 písm. a) a § 103 odst. 1 písm. b) a d) soudního řádu správního
I. Nesplnění zákonné povinnosti daňového subjektu při dokazování jím uváděných skutečností ve smyslu § 31 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je třeba posuzovat z hlediska objektivního a okolnost, zda toto nesplnění daňový subjekt zavinil, je okolností nevýznamnou; ani skutečnost, že účetnictví bylo odcizeno či zničeno, nezbavuje daňový subjekt povinnosti k výzvě správce daně prokázat všechny skutečnosti, které je povinen v daňovém prohlášení uvést.
II. Jestliže se žalovaný v odůvodnění rozhodnutí, jímž přezkoumává dodržení zákonných podmínek pro stanovení daně podle pomůcek, omezí na konstatování, že správce daně použil ustanovení § 46 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a přihlédl ke zjištěným okolnostem, z nichž vyplývají výhody pro daňový subjekt, aniž by jakkoliv své závěry zdůvodnil, je dán důvod ke zrušení napadeného rozhodnutí pro jeho nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů. Jestliže i krajský soud v odůvodnění rozhodnutí pouze konstatuje, že z obsahu vyměřovacích spisů je zřejmé, že správce daně přihlédl také ke zjištěným okolnostem, z nichž vyplývají výhody pro daňový subjekt, i když je za řízení neuplatnil, trpí i jeho rozhodnutí vadou, která jej činí nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2004, čj. 1 Afs 3/2003-68)
Prejudikatura: ad I. Linde, Daňová judikatura, sv. I, č. 10/1999, Sbírka Orac - daňová č. 142/2002.
Věc: Martin C. v O. proti Finančnímu ředitelství v Ostravě o daň z příjmů fyzických osob, o kasační stížnosti žalobce.
Finanční úřad v Orlové dne 25.4. 2001 žalobci (dále též „stěžovatel“) dodatečně vyměřil daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 1997 ve výši 140 512 Kč a daňovou ztrátu ve výši 179 961 Kč. Daň byla žalobci dodatečně vyměřena za použití pomůcek podle § 31 odst. 5 daňového řádu. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které bylo rozhodnutím Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 6. 11. 2001 zamítnuto. Žalovaný vzal za prokázané, že žalobce mu přes výzvu nepředložil řádně vedené účetnictví za rok 1997, z něhož se vychází pro účely zjištění základu daně ve smyslu § 23 odst. 10 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (v textu též „zákon o daních z příjmů“).
Rozhodnutím ze dne 6. 11. 2001 žalovaný z obdobných důvodů zamítl odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu v Orlové ze dne 25. 4. 2001, kterým byla stěžovateli dodatečně vyměřena s použitím pomůcek daň z příjmů za zdaňovací období roku 1999.1 v tomto případě žalovaný dovodil, že správce daně správně stanovil daňovou povinnost za použití pomůcek v souladu s § 31 odst. 5 daňového řádu, protože žalobce nepřevedením peněžních zůstatků z roku 1998 do peněžního deníku, neprovedením inventarizace majetku a závazků a nevedením evidence skladovaného zboží a materiálu porušil ustanovení § 7 zákona o účetnictví,…
