dnes je 6.7.2025

Input:

č. 3175/2015 Sb. NSS, Daňové řízení: postup k odstranění pochybností; daňová kontrola

č. 3175/2015 Sb. NSS
Daňové řízení: postup k odstranění pochybností; daňová kontrola
k § 85 a násl., § 89 a násl. a § 135 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákonů č. 30/2011 Sb. a č. 458/2011 Sb. (v textu jen „daňový řád z roku 2009“)
I. Správce daně může přistoupit k prověření tvrzené daňové povinnosti prostřednictvím daňové kontroly dle § 85 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, i tehdy, nemá-li žádné konkrétní pochybnosti o její správnosti (prověří správnost tvrzení daňového subjektu - např. informací, jež jsou uvedeny v daňových tvrzeních - § 135 a násl. citovaného zákona). Může tak učinit v podstatě kdykoliv, buďto ještě před vyměřením daně (nadměrného odpočtu), anebo i poté, co již dříve daň vyměřil.
II. Postup k odstranění pochybností i daňová kontrola (k § 89 a násl. a § 85 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) jsou postupy, které slouží k prověření správnosti daňových povinností, a o jejich použití i volbě se dle procesní vhodnosti rozhodne správce daně.
III. Zvolil-li správce daně k prověření správnosti tvrzené daně (či nadměrného odpočtu) mechanismus daňové kontroly, aniž před tím aktivoval postup podle § 89 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, nevybočil ze zákonných mantinelů.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10.9. 2014, čj. 1 Afs 107/2014-31)
Prejudikatura: č. 2137/2010 Sb. NSS a č. 2729/2013 Sb. NSS.
Věc: Společnost s ručením omezeným VAMUS PARTNER proti Finančnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj o ochranu před nezákonným zásahem, o kasační stížnosti žalobce.

Žalobkyně podala dne 19. 12. 2012 přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období listopad 2012, v němž uplatnila nárok na nadměrný odpočet DPH ve výši 674 367 Kč, a dne 25. 1. 2013 daňové přiznání k DPH za zdaňovací období prosinec 2012, v němž vykázala nadměrný odpočet ve výši 172 746 Kč. Protože jí však správce daně nadměrný odpočet nevyměřil, a tedy nevrátil, domáhala se žalobkyně nápravy prostřednictvím stížnosti podle § 261 daňového řádu z roku 2009. Žalobkyně byla však neúspěšná, její stížnost byla nejprve vyhodnocena správcem daně jako nepřípustná, odvolacím orgánem pak byla vyhodnocena jako nedůvodná. Žalobkyně se domáhala nápravy též cestou návrhu na prověření nečinnosti (§ 38 daňového řádu z roku 2009), avšak rovněž neúspěšně. Z toho důvodu podala žalobkyně žalobu u Krajského soudu v Ostravě, prostřednictvím níž se domáhala ochrany proti nezákonnému zásahu, jenž měl spočívat především v tom, že správce daně počal prověřovat výši uplatněných nadměrných odpočtů prostřednictvím daňové kontroly, aniž by před tím zahájil u žalobkyně postup k odstranění pochybností. Žalobkyně se domnívala, že jí měl správce daně nejprve doručit výzvu, v níž by přesně a srozumitelně formuloval důvody svých pochybností. To se však nestalo, správce daně zahájil daňovou kontrolu, aniž by jí jakékoliv pochybnosti sdělil, a především, aniž by jí daň (či nadměrný odpočet) nejprve vyměřil; v tomto postupu spatřovala žalobkyně nezákonný zásah ze strany správních orgánů.
Krajský soud žalobu zamítl. Odmítl především jako nesprávný názor žalobkyně, že by správce daně musel vždy a za každých okolností vydávat
Nahrávám...
Nahrávám...