č. 4495/2023 Sb. NSS; Pobyt cizinců: poučení o možnosti podat žalobu proti sdělení o (ne)splnění podmínek pro změnu zaměstnavatele; Řízení před soudem: prodloužení lhůty pro podání žaloby v důsledku chybějícího poučení
č. 4495/2023 Sb. NSS
Pobyt cizinců: poučení o možnosti podat žalobu proti sdělení o (ne)splnění podmínek pro změnu zaměstnavatele
Řízení před soudem: prodloužení lhůty pro podání žaloby v důsledku chybějícího poučení
k § 42g odst. 9 a § 172 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (v textu jen „zákon o pobytu cizinců“)
k čl. 8 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě (v textu jen „směrnice“)
I. Správní žaloba proti sdělení podle § 42g odst. 9 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je opravným prostředkem podle čl. 8 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU. Povinností vnitrostátního orgánu je proto ve sdělení uvést poučení o možnosti podat opravný prostředek (správní žalobu) a lhůtu pro jeho podání.
II. Důsledkem chybějícího poučení o opravném prostředku proti sdělení podle § 42g odst. 9 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je prodloužení běžné (třicetidenní) lhůty pro podání žaloby (podle § 172 odst. 1 téhož zákona) na lhůtu tříměsíční.
(Podle usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2023, čj. 43 A 108/2022-47)
Prejudikatura: nálezy Ústavního soudu č. 12/2017 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 2741/16) a č. 14/2017 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 3592/16); rozsudky Soudního dvora ze dne 4. 12. 1974, van Duyn (41/74), a ze dne 5. 4. 1979, Ratti (148/78).
Věc: A. A. proti Ministerstvu vnitra o změnu zaměstnavatele.
Žalovaný sděleními ze dne 20. 10. 2022 a ze dne 30. 11. 2022 oznámil žalobci, že nejsou splněny podmínky podle § 42g odst. 7 a 8 zákona o pobytu cizinců pro jeho zaměstnávání na požadovaném pracovním místě. Žalobou podle § 65 a násl. s. ř. s. podanou dne 30. 12. 2022 se žalobce domáhal zrušení těchto sdělení u Krajského soudu v Praze.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobní námitky proti sdělení ze dne 20. 10. 2022 shledal zčásti důvodnými, a proto usnesením ze dne 5. 2. 2023 toto sdělení zrušil. Téhož dne pak vydal sdělení o splnění podmínek pro změnu zaměstnavatele. Tím také odpadl důvod, proč žalobce napadl žalobou sdělení ze dne 30. 11. 2022 (které bylo vydáno na základě totožného oznámení žalobce jako sdělení ze dne 20. 10. 2022). Podle žalovaného byl žalobce jeho postupem uspokojen, a navrhl proto postup podle § 62 s. ř. s.
Protože podmínky pro tento postup nebyly naplněny (žalovaný úmysl uspokojit žalobce neavizoval), vyzval krajský soud žalobce, aby sdělil, zda na podané žalobě trvá. Žalobce nejprve soudu sdělil, že ano. Následně však vzal žalobu v celém rozsahu zpět. Uvedl, že tak činí pro pozdější chování žalovaného, a to z důvodu vydání usnesení ze dne 5. 2. 2023.
Krajský soud v Praze řízení zastavil.
Z odůvodnění:
[5] Podle § 37 odst. 4 s. ř. s. navrhovatel může vzít svůj…
