dnes je 19.5.2024

Input:

č. 446/2005 Sb. NSS; Daňové řízení: obnova řízení

č. 446/2005 Sb. NSS
Daňové řízení: obnova řízení
k § 54 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“)
Znalecký posudek, který byl vypracován po právní moci rozhodnutí odvolacího orgánu potvrzujícího platnost dodatečného platebního výměru a který posoudil identifikaci zboží podle účetního dokladu existujícího v době daňového řízení jako nedostatečnou, není novým důkazem, jímž by byla prokazována nová skutečnost, která nemohla být bez zavinění daňového subjektu uplatněna již dříve v řízení [§ 54 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků]. Znaleckým posudkem, jehož úkolem bylo odborně posoudit již existující soupis zboží z hlediska jeho řádné identifikace, nelze prokazovat, zda takové zboží existovalo či nikoliv.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2004, čj. 7 A 88/2001-55)
Věc: Veřejná obchodní společnost P. v A. proti Ministerstvu financí o obnovu řízení.

Rozhodnutím Finančního ředitelství v Plzni ze dne 30. 6. 2000 byla zamítnuta žalobcova žádost o obnovu řízení ukončeného pravomocným rozhodnutím Finančního ředitelství v Plzni ze dne 8. 2. 1999 ve věci dodatečného vyměření daně z přidané hodnoty za zdaňovací období květen 1995, neboť podmínky pro povolení obnovy řízení nebyly naplněny.
Žalobcovo odvolání proti tomuto rozhodnutí zamítl žalovaný dne 28. 5. 2001.
V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že Finanční úřad v Aši doměřil žalobci dodatečným platebním výměrem ze dne 15. 7. 1998 daň z přidané hodnoty a Finanční ředitelství v Plzni zamítlo dne 8. 2. 1999 žalobcovo odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru.
V žádosti o obnovu tohoto řízení podle ustanovení § 54 daňového řádu uvedl žalobce jako důvod a nový důkaz znalecký posudek znalce z oboru strojírenství ze dne 31. 1. 2000; Finanční ředitelství v Plzni však žádosti nevyhovělo. Žalovaný mj. zdůraznil, že v řízení o povolení obnovy řízení je třeba nejprve zkoumat, zda předložený důkaz splňuje podmínky ustanovení § 54 d. ř., a pokud tomu tak není, je v řízení o žádosti o obnovu řízení irelevantní, zda by měl takový důkaz podstatný vliv na výrok rozhodnutí. V souladu s ustanovením § 54 odst. 1 písm. a) d. ř. se musí jednat o skutečnosti nebo důkazy, které existovaly již v době původního řízení a nemohly být uplatněny, například listiny, které byly vyhotoveny až po vydání původního rozhodnutí. Žalobcem předložený znalecký posudek tedy nebylo možno považovat za nový důkaz, který by mohl být hodnocen ve smyslu ustanovení § 2 d. ř., neboť podle ustanovení § 56a d. ř. se v řízení o mimořádných opravných prostředcích vychází z právního i skutkového stavu existujícího v době vydání rozhodnutí, které je předmětem mimořádného opravného prostředku. Žalovaný dále uvedl, že žalobce nepředložil kromě znaleckého posudku žádný další důkaz prokazující, že správce daně rozhodoval na základě podvrženého nebo zfalšovaného dokladu nebo jiného trestného činu [§ 54 odst. 1 písm. b) d. ř.]. V původním daňovém řízení finanční orgány rozhodly o dodatečném doměření daně z přidané hodnoty na vstupu ve výši 4 065 973,80 Kč na základě dokladů, kde jako plátce uskutečňující zdanitelné plnění byl uveden Roman
Nahrávám...
Nahrávám...