dnes je 29.3.2024

Input:

č. 4274/2022 Sb. NSS; Advokacie: kontrolní hlášení; povinnost mlčenlivosti

č. 4274/2022 Sb. NSS
Advokacie: kontrolní hlášení; povinnost mlčenlivosti
k § 101c zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (v textu jen „zákon o DPH“)
k § 21 odst. 1 a 5 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii
Povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 30. 6. 2017, není v rozporu s povinností advokáta zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb (§ 21 odst. 1 a 5 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2021, čj. 1 Afs 423/2020-35)
Prejudikatura: nález Ústavního soudu č. 40/2017 Sb.; rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 1. 12. 2015, Brito Ferrinho Bexiga Villa Nova proti Portugalsku (stížnost č. 69436/10).
Věc: PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o pokutu za nepodání kontrolního hlášení, o kasační stížnosti žalobkyně.

Žalobkyně se žalobou podanou u Krajského soudu v Brně, následně postoupenou Městskému soudu v Praze, domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného Odvolacího finančního ředitelství ze dne 7. 9. 2017. Tím žalovaný zamítl odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 6. 4. 2017, jímž byla žalobci podle § 101h odst. 1 písm. d) ve spojení s § 101h odst. 4 zákona o DPH, ve znění do 31. 12. 2017, uložena pokuta ve výši 50 000 Kč za nepodání kontrolního hlášení za období leden 2016. Toto rozhodnutí žalovaný potvrdil.
Žalobkyně namítla, že žalovaný se nedostatečně vypořádal s námitkou aplikace 255 odst. 2 daňového řádu. Podle jejího názoru se správce daně může s obsahem kontrolního hlášení seznámit teprve poté, co zástupce České advokátní komory udělí správci daně souhlas. Dále uvedla, že předkládání kontrolního hlášení je v rozporu s advokátní mlčenlivostí podle § 21 zákona o advokacii. Identifikační údaje klientů a hodnota poskytnutého plnění jsou informace spadající pod rozsah advokátní mlčenlivosti. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 32/15, není povinnost podat kontrolní hlášení povinností stanovenou právními předpisy, a proto se neuplatní výjimka uvedená v § 21 odst. 5 zákona o advokacii. Zmiňovaný nález současně neřešil otázku ukládání sankcí. S ohledem na to, že samotná povinnost podat kontrolní hlášení nebyla ani po zrušujícím nálezu upravena právními předpisy, je uložení pokuty v rozporu se zásadou nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege. Jestliže žalovaný tvrdil, že žalobkyně mohla podat „nulové kontrolní hlášení“, nelze s takovým tvrzením souhlasit. Žalobkyně by se tak vystavila riziku sankce podle § 101h odst. 2 zákona o DPH. Současně namítla, že tvrzení, že uložená sankce je sankcí ze zákona a rozhodnutí správce daně mělo pouze deklaratorní charakter, je v rozporu se zásadami právního státu. Žalobkyně navrhla, aby městský soud, pokud neshledá důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí, upustil od uložené pokuty podle § 78 odst. 2 s. ř. s.
Městský soud úvodem napadeného rozsudku konstatoval, že odlišný pohled žalobkyně na výklad § 255 odst. 2 daňového řádu automaticky
Nahrávám...
Nahrávám...