dnes je 26.1.2023

Input:

č. 398/2004 Sb. NSS; Daňové řízení: náležitosti rozhodnutí; Řízení před soudem: princip předvídatelnosti rozhodnutí a princip právní jistoty

č. 398/2004 Sb. NSS
Daňové řízení: náležitosti rozhodnutí
Řízení před soudem: princip předvídatelnosti rozhodnutí a princip právní jistoty
k § 32 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“)
k čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 a 4, čl. 4, čl. 90 a čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky k čl. 2 a hlavě páté Listiny základních práv a svobod
I. Ustanovení § 32 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nepředepisuje, na kterém místě rozhodnutí musí být uvedeno datum; pokud proto v rozhodnutí není výslovně specifikováno, že obsažené datum je datem jeho podpisu, nelze v této skutečnosti spatřovat nezákonnost, a tím méně nicotnost tohoto rozhodnutí.
II. Pokud stejný senát krajského soudu posuzuje procesně zcela srovnatelné případy procesně odlišně, a to bez jakéhokoliv odůvodnění, dopouští se tím jurisdikční libovůle odporující základnímu principu materiálního právního státu, kterým je předvídatelnost rozhodování státních orgánů a s ním související princip právní jistoty, mající v konečném důsledku dopady i na princip rovnosti účastníků soudního řízení. Změna přístupu při hodnocení procesních pravidel bez výslovného zásahu provedeného legislativní formou nebo bez využití mechanismů sjednocování judikatury prostřednictvím soudů vyšší instance a současně bez racionálně podloženého a přesvědčivého odůvodnění je proto ústavně nežádoucí.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 8. 2004, čj. 2 Afs 47/2004-83)
Věc: Společnost s ručením omezeným D. proti Finančnímu ředitelství v Brně o nicotnost rozhodnutí, o kasační stížnosti žalovaného.

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 11. 2. 2004 vyslovil nicotnost platebního výměru Finančního úřadu v Třebíči ze dne 1. 8. 2001 a nicotnost rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 30. 1. 2002. V odůvodnění uvedl, že „není-li v rozhodnutí specifikováno, že datum, které rozhodnutí obsahuje, je datem podpisu rozhodnutí, nelze dospět k jednoznačnému závěru, že se o takové datum jedná“. Protože základní náležitostí rozhodnutí podle § 32 odst. 2 písm. b) d. ř. je datum podpisu rozhodnutí, musí být tato skutečnost z rozhodnutí jednoznačně seznatelná, což znamená, že datum uvedené v rozhodnutí musí být specifikováno jako datum podpisu rozhodnutí.
Finanční ředitelství v Brně (v textu též „stěžovatel“) proti tomuto rozsudku podalo kasační stížnost, přičemž uplatnilo důvody obsažené v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Stěžovatel nesouhlasil s názorem krajského soudu, dle kterého citovaný platební výměr neobsahuje datum rozhodnutí. Podle daňového řádu musí být v rozhodnutí uvedeno jediné datum, a to datum podpisu rozhodnutí, a není tedy možno za neplatné považovat rozhodnutí, které nemá datum uvedeno rovněž vedle podpisu pracovníka. Protože zákon neukládá, ve které části rozhodnutí musí být datum uvedeno, platí, že pokud je datum uvedeno na první straně v pravém horním rohu, jedná se o datum podpisu i o datum vydání rozhodnutí.
Žalobce ve svém vyjádření ke kasační stížnosti především namítl, že zákonodárce považuje datum
Nahrávám...
Nahrávám...