dnes je 12.10.2024

Input:

č. 390/2004 Sb. NSS, Výsluhové náležitosti bývalých vojáků z povolání: zjišťování průměrného hrubého měsíčního platu

č. 390/2004 Sb. NSS
Výsluhové náležitosti bývalých vojáků z povolání: zjišťování průměrného hrubého měsíčního platu
k § 143 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání (v textu též „zákon o vojácích z povolání“)
k § 17 odst. 10 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku (v textu též „zákon o mzdě“)
Z § 17 odst. 10 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, vyplývá, že průměrný měsíční hrubý plat pro účely výsluhových náležitostí bývalých vojáků z povolání (§ 143 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání) se zjišťuje stejným způsobem jako průměrný výdělek pro pracovněprávní účely.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 5. 2004, čj. 6 A 95/2000-27)
Prejudikatura: srov. č. 152/2004 Sb. NSS a č. 304/2004 Sb. NSS.
Věc: Ing. Václav K. v B. proti Ministerstvu obrany o odchodné a výsluhový příspěvek.

Vojenský úřad sociálního zabezpečení přiznal žalobci rozhodnutím ze dne 18. 4. 2000 odchodné ve výši 194 418 Kč a rozhodnutím ze dne 19. 4. 2000 mu od 1. 4. 2000 přiznal výsluhový příspěvek ve výši 17 174 Kč.
Rozhodnutím ze dne 4. 7. 2000 nevyhovělo Ministerstvo obrany žalobcovu odvolání proti rozhodnutí Vojenského úřadu sociálního zabezpečení ze dne 18. 4. 2000 ve věci přiznání odchodného a toto rozhodnutí potvrdilo. Téhož dne žalovaný nevyhověl žalobcovu odvolání ve věci výsluhového příspěvku a napadené rozhodnutí potvrdil.
Žalobce brojil proti oběma rozhodnutím Ministerstva obrany správní žalobou. Nesouhlasil se stanovenou výší průměrného měsíčního hrubého platu na částku 32 403 Kč, z níž správní orgány vycházely při určování výše odchodného a výsluhového příspěvku. Při stanovení výše průměrného měsíčního hrubého platu byly použity Pokyny ke zjišťování průměrného měsíčního hrubého platu pro stanovení výsluhových náležitostí čj. 5197/5-2000-3071/1, vydané vrchním ředitelem Finanční sekce Ministerstva obrany dne 7. 3. 2000, dle kterých se odměny poskytnuté podle § 11 písm. a) nařízení vlády č. 79/1994 Sb., služebního platového řádu, započítávají do hrubých příjmů rozhodných pro stanovení výše průměrného měsíčního hrubého platu pro výsluhové náležitosti maximálně do výše poloviny platu stanoveného posledním platovým výměrem, je-li rozhodným kalendářním obdobím čtvrtletí. Toto ustanovení nemá dle žalobce žádnou oporu v právním předpise. Navíc tato složka je zdaňována, takže není důvod ji vylučovat ze zápočtu do průměrného hrubého měsíčního platu.
Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že podle § 143 odst. 3 zákona o vojácích z povolání je průměrným měsíčním hrubým platem průměrný měsíční plat stanoveny podle zvláštních předpisů (zde zákon odkazuje na § 17 zákona o mzdě). Odkaz na § 17 zákona o mzdě nemůže být dle žalovaného závazný vzhledem k tomu, že zatímco § 143 zákona o vojácích z povolání hovoří o průměrném měsíčním hrubém platu, ustanovení § 17 zákona o mzdě určuje průměrný výdělek. Průměrný měsíční hrubý plat není kategorie totožná s průměrným výdělkem, a proto zásady pro jeho zjišťování nemusí být totožné se zásadami pro zjišťování průměrného výdělku. Pokyny ke
Nahrávám...
Nahrávám...