č. 3751/2018 Sb. NSS, Mezinárodní ochrana: pronásledování; azyl z humanitárních důvodů
č. 3751/2018 Sb. NSS
Mezinárodní ochrana: pronásledování; azyl z humanitárních důvodů
k § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb.
V řízení o udělení mezinárodní ochrany se nelze prostřednictvím azylu z humanitárních důvodů (§ 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu) domáhat ochrany proti pronásledování či vážné újmě hrozící v jiném státě než státě původu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 5. 2018, čj. 2 Azs 114/2018-30)
Prejudikatura: č. 1659/2008 Sb. NSS; stanovisko pléna Ústavního soudu č. 262/2013 Sb., nález Ústavního soudu č. 99/14 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 1017/14).
Věc: Yevgeniy Aleksandrovič N. (Rusko) proti Ministerstvu vnitra o udělení mezinárodní ochrany, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobce přicestoval do České republiky na turistické vízum dne 4. 10. 2016 a dne 5. 10. 2016 byl zadržen Policií České republiky na základě mezinárodního zatykače vydaného Spojenými státy americkými (dále jen „Spojené státy“).
Dne 30. 5. 2017 rozhodl Městský soud v Praze usnesením čj. Nt 406/2017-524 o návrhu státního zástupce na vydání žalobce do zahraničí ke dvěma trestním stíháním podle § 95 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Dospěl přitom k závěru, že vydání k oběma trestním stíháním je přípustné, a žalobce tedy může být vydán buď do Spojených států, kde se měl dopustit neoprávněného vniknutí do zabezpečené počítačové sítě několika obchodních společností, a neoprávněně tak získat přístup k osobním údajům z účtů jejich klientů (v počtu desítek milionů), jakož i do Ruské federace, kde se měl dopustit odcizení majetku přes internet v rámci organizované skupiny. Stížnost proti citovanému usnesení zamítl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 24. 11. 2017, sp. zn. 14 To 99/2017.
Dne 6. 12. 2017 podal žalobce žádost o mezinárodní ochranu, kterou odůvodnil obavou z vydání k trestnímu stíhání do Spojených států. Žalovaný rozhodnutím ze dne 12. 7. 2018 žádost podle § 16 odst. 1 písm. h) zákona o azylu zamítl jako zjevně nedůvodnou.
Proti napadenému rozhodnutí brojil žalobce žalobou, kterou Městský soud v Praze zamítl rozsudkem ze dne 16. 3. 2018, čj. 2 Az 6/2018-44. Pro zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu dle § 16 odst. 1 písm. h) zákona o azylu musí být dle městského soudu dány čtyři podmínky, které je třeba splnit kumulativně: 1) žadatel neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 zákona o azylu nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a téhož zákona; 2) hrozí mu vydání k trestnímu stíhání do ciziny; 3) žádost o udělení mezinárodní ochrany podal pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vydání k trestnímu stíhání; a 4) žadatel mohl o udělení mezinárodní ochrany požádat dříve.
Žalobce sám sdělil, že svou vlast opustil pouze v rámci turistické cesty a v Ruské federaci neměl žádné problémy. Výslovně uvedl, že se návratu do Ruské federace nijak nebrání a ničeho se ze strany své země původu neobává. Neuvedl tak žádné skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být ve státě svého původu vystaven pronásledování dle § 12 zákona o azylu nebo že mu zde hrozí vážná újma podle § 14a téhož zákona. První…
