č. 3275/2015 Sb. NSS, Daň z přidané hodnoty: účast plátce na podvodu na DPH
č. 3275/2015 Sb. NSS
Daň z přidané hodnoty: účast plátce na podvodu na DPH
k zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 31. 12. 2009
Závěr o tom, že plátce DPH věděl či měl a mohl vědět, že se účastní plnění, které je součástí podvodu na DPH, zpravidla vyžaduje komplexní analýzu konkrétních podezřelých skutečností a posouzení jejich vzájemných souvislostí. Jen pokud z takové analýzy plyne, že podezřelé skutečnosti nejsou nahodilé, navzájem izolované a dobře vysvětlitelné i jinak než účastí plátce daně na podvodu na DPH, nýbrž naopak propojené a svými souvislostmi a charakterem vzájemného propojení výrazně zesilující podezření a minimalizující pravděpodobnost toho, že plátce daně jednal poctivě, lze uvedený závěr učinit k zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2015, čj. 6 Afs 130/2014-60)
Prejudikatura: č. 1542/2008 Sb. NSS a č. 2172/2011 Sb. NSS; rozsudky Soudního dvora ze dne 12. 1. 2006, Optigen Ltd a Fulcrum Electronics Ltd (v likvidaci) a Bond House Systems Ltd proti Commissioners of Customs & Excese (C-354/03, C-355/03 a C-484/03, Sb. rozh.,s. I-00483), ze dne 11. 5. 2006, Federation of Technological Industries a další (C-384/04, Sb. rozh.,s. I-04191), ze dne 6. 7. 2006, Axel Kittel proti Belgickému státu a Belgický stát proti Recolta Recycling SPRL (C-439/04 a C-440/04, Sb. rozh.,s. I-06161), ze dne 21.2.2008, Netto Supermarkt (C-271/06, Sb. rozh.,s. I-00771), a ze dne 21.6.2012, Mahagében kft a Péter Dávid (080/11 a C-142/11).
Věc: Akciová společnost ALADIN plus proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o daň z přidané hodnoty, o kasační stížnosti žalobkyně.
Rozsudkem ze dne 22. 5. 2014, čj. 62 Af 1/2013-154, zamítl Krajský soud v Brně žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně (jehož příslušnost přešla v průběhu řízení před krajským soudem na žalovaného; pro zjednodušení dále v obou případech jen „žalovaný“) ze dne 5. 11. 2012. Tímto rozhodnutím byla dle § 116 odst. 1 písm. c) daňového řádu z roku 2009 zamítnuta odvolání žalobkyně a potvrzena rozhodnutí Finančního úřadu Brno I ze dne 21. 12. 2010.
Skutkový základ posuzované věci spočívá v tom, že žalobkyně dodávala různé zboží společnostem v Kamerunu a z provedených transakcí uplatnila nárok na nadměrný odpočet DPH za zdaňovací období 3. čtvrtletí a 4. čtvrtletí roku 2009. Správce daně dospěl k závěru, že postupovala s úmyslem získat výhodu vyplývající ze zákona o dani z přidané hodnoty, kterou je uplatnění a následné vyplacení nadměrného odpočtu, a konstatoval, že se v daném případě jednalo o zneužití objektivního daňového práva. Dle správce daně činnost žalobkyně nesplňovala definici ekonomické činnosti dle § 5 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty, a nebyly tak splněny podmínky pro uplatnění odpočtu ve smyslu § 72 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty. Žalovaný dospěl k částečně odlišnému právnímu závěru, jemuž předcházelo doplnění podkladů pro rozhodnutí o odvolání. Podle žalovaného žalobkyně vykazovala ekonomickou činnost na základě deklarovaných plnění a formálně vytvořila a splnila podmínky vyplývající ze zákona o…
