§ 286 ZP Působnost odborové organizace

2.12.286

§ 286 ZP Působnost odborové organizace

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

• Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů

  • Čl. 27 – právo koaliční

• Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat – č. 489/1990 Sb.

• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

  • § 118–302 – právnické osoby včetně korporací a spolků

  • § 3025 – zvláštní ustanovení o odborových organizacích a organizacích zaměstnavatelů

  • § 3046 – přechodné ustanovení

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 1 písm. b) – právní vztahy kolektivní povahy

  • § 22–29 – kolektivní smlouvy

  • § 24 odst. 2 – uzavírání kolektivních smluv při působení více odborových organizací u zaměstnavatele

  • § 38 odst. 3 – zprávy o nově vzniklých pracovních poměrech

  • § 39 odst. 4 – dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou z vážných provozních důvodů nebo důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce

  • § 46 – převedení zaměstnance na jinou práci

  • § 61 – působnost odborů při skončení pracovního poměru

  • § 62 – hromadné propouštění

  • § 86 odst. 1, 3 a 4 – konto pracovní doby

  • § 99 – opatření týkající se úpravy pracovní doby

  • § 108 – účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

  • § 146 písm. c) – srážky ze mzdy k úhradě členských příspěvků odborů

  • § 199 odst. 2 – jiné důležité osobní překážky v práci

  • § 203 odst. 2 písm. a) a b) – výkon odborové činnosti jako překážka v práci z důvodu obecného zájmu

  • § 209 odst. 2 – tzv. částečná nezaměstnanost

  • § 220 – hromadné čerpání dovolené

  • § 225 – fond kulturních a sociálních potřeb

  • § 263 odst. 1 – odpovědnost zaměstnance za škodu

  • § 269 – škoda nebo nemajetková újma vzniklá zaměstnanci pracovním úrazem nebo nemocí z povolání

  • § 276–280 – zástupci zaměstnanců, informování a projednávání

  • § 287 – informování a projednávání s odborovou organizací

  • § 288–299 – nadnárodní informace a projednání

  • § 300 odst. 3 – množství práce a pracovní tempo

  • § 316 odst. 4 – vyžadování údaje o členství v odborech

  • § 320–322 – další oprávnění odborových organizací v pracovněprávních vztazích a kontrola nad stavem BOZP

  • § 339 – přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů

  • § 348 odst. 3 – neomluvené zameškání práce

  • § 392 odst. 1 – odpovědnost za škodu vzniklou funkcionáři odborové organizace

• Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů

• Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 10 a 23 – přestupky na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance

 NahoruKdo za odborovou organizaci jedná

Dle § 286 odst. 2 ZP za odborovou organizaci jedná orgán určený jejími stanovami. Jde přitom o ten orgán, který stojí v čele odborové organizace (v praxi nazývaný nejčastěji jako "závodní výbor" či "výbor základní organizace", setkat se lze též s označením "výbor seskupení členů"), jen výjimečně může jít o více orgánů. Jak se vyjádřila v jednom ze svých stanovisek AKV – Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů, z pohledu probírané právní úpravy to musí být orgán odborové organizace, který se zaměstnavatelem jedná, a který tak naplňuje podmínku "působení u zaměstnavatele". Nemůže jít o žádné pomocné orgány typu revizní komise apod.

Rozhodnutí o tom, který orgán za odborovou organizaci jedná, je výlučně její vnitřní věcí (k tomu viz též Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 87, o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat, publikovaná pod č. 489/1990 Sb.). Na člena takového orgánu dopadá na něh zvýšená ochrana před rozvázáním pracovního poměru ve smyslu § 61 odst. 2 ZP. Jeho identifikaci musí logicky odborová organizace zaměstnavateli sdělit.

 NahoruPůsobení odborové organizace u zaměstnavatele

Aby měla odborová organizace práva, která jí vůči zaměstnavateli přiznávají pracovněprávní předpisy, a zaměstnavatel tomu odpovídající povinnosti (např. informovat, projednat, vyžádat si předchozí souhlas, kolektivně vyjednávat, strpět kontrolu v oblasti BOZP apod.), musí jít o odborovou organizaci, která u zaměstnavatele působí (nestačí tedy jenom její vznik a zápis do příslušného rejstříku).

Konkrétní podmínky v tomto ohledu upravuje § 286 odst. 3 ZP. Z něho vyplývá, že odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže:

1. je k tomu oprávněna podle stanov a
2. alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru.

K tomu zákon dodává speciální dovětek, že kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy může za těchto podmínek jen odborová organizace nebo její pobočná organizace, jestliže ji k tomu opravňují stanovy odborové organizace.

Obecně platí, že oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele vznikají dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že výše popsané podmínky splňuje. Přestane-li odborová organizace tyto podmínky splňovat, je povinna to zaměstnavateli bez zbytečného odkladu sdělit, aby bylo jasné, že práva vyplývající z působení u zaměstnavatele ztrácí a zaměstnavatel se podle toho mohl chovat.

Problém není zpravidla s první z výše uvedených podmínek pro působení odborové organizace. K jejímu splnění postačuje, aby ze stanov vyplývala možnost působení odborové organizace u zaměstnavatele, a to obecně, nikoliv u konkrétního zaměstnavatele (viz rubrika Judikatura). Stanovy odborové organizace jsou přitom přístupné ve veřejném rejstříku.

Co naopak vždycky vyvolávalo problémy, je splnění druhé podmínky týkající se 3 zaměstnanců v pracovním poměru coby členů odborové organizace. Nejvyšší soud podle právní úpravy účinné do 31. 5. 2025 opakovaně judikoval, že za tímto účelem nestačí pouhé oznámení ze strany odborové organizace, ale aby bylo její působení u zaměstnavatele postaveno najisto, musí mu existenci 3 svých členů v pracovním poměru u zaměstnavatele též prokázat. Ať už tím, že se tito zaměstnanci ke svému členství vědomě přihlásí, nebo kvůli tomu požádá odborová organizace o součinnost třeba notáře. Jinak řečeno, podle této judikatury pokud by odborová organizace zůstala jen u tvrzení, aniž by je z toho, či onoho důvodu hodlala zaměstnavateli současně prokázat, u zaměstnavatele ještě nepůsobila a nemohla se na něm domáhat splnění zákonem stanovených povinností. Případné dodatečné doložení sdělovaných údajů ze strany odborové organizace na tomto závěru nic neměnilo.

S účinností od 1. 6. 2025 se právní úprava změnila. Povinnost prokázat splnění podmínky, že alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, má nově odborová organizace jen tehdy, pokud ji o to zaměstnavatel požádá (zpravidla proto, že má o splnění této podmínky pochybnosti). K tomu jí je zaměstnavatel povinen poskytnout nezbytnou součinnost. Záleží na odborové organizaci, jak k žádosti zaměstnavatele splnění podmínky prokáže, např. odtajněním alespoň 3 členů v pracovním poměru. V případě notářského osvědčení z popudu zaměstnavatele je odborová organizace povinna poskytnout notáři nezbytnou součinnost. Dá se předpokládat předložení seznamu zaměstnanců v pracovním poměru ze strany zaměstnavatele a seznamu členů odborové organizace, aby mohl notář tyto seznamy porovnat, dovodit, jestli je uvedená podmínka splněna, a vydat o tom osvědčení. Podle vyhlášky č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif), ve znění pozdějších předpisů, činí odměna notáře za vydání osvědčení 5 000 Kč bez DPH, s možností navýšit tuto odměnu až na dvojnásobek v případě složitých nebo časově náročných osvědčení. Náklady spojené s tímto osvědčením hradí zaměstnavatel.

Nová právní úprava tak "odbourala" dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu.

 NahoruPůsobení více odborových organizací

V praxi není nikterak výjimečné, že u zaměstnavatele nepůsobí jedna, ale více odborových organizací současně. Může pak vzniknout otázka, vůči které z nich má zaměstnavatel plnit povinnosti, které mu v této souvislosti ukládá právní úprava. Komentované ustanovení na tuto otázku odpovídá podle toho, zdali jde o záležitost, která se týká:

1. všech nebo většího počtu zaměstnanců (např. projednání hromadné úpravy pracovní doby nebo práce přesčas dle § 99 ZP či souhlas s vydáním pracovního řádu dle § 306 ZP), nebo
2. konkrétního zaměstnance (např. projednání výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru dle § 61 odst. 1 ZP nebo neomluvené absence dle § 348 odst. 3 ZP).

V prvním případě je zaměstnavatel povinen plnit tyto povinnosti vůči všem odborovým organizacím, nedohodne-li se s nimi na jiném způsobu informování, projednání nebo vyslovení souhlasu. Pro posléze uvedený případ stanoví zákon pravidlo, že zaměstnavatel oslovuje tu odborovou organizaci, jejíž je zaměstnanec členem (a za tímto účelem má právo vyžadovat…