dnes je 27.1.2023

Input:

č. 140/2004 Sb. NSS; Daňové řízení: reklamace

č. 140/2004 Sb. NSS
Daňové řízení: reklamace
k § 53, § 62 a § 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.,o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 255/1994 Sb. (v textu též „daňový řád“)
I. Reklamace jako řádný opravný prostředek je přípustná proti postupu správce daně při placení a evidenci daně. Proti rozhodnutí správce daně o přeplatku na dani lze reklamaci uplatnit jen tehdy, jestliže rozhodnutí o přeplatku vydané podle § 64 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, souvisí přímo s evidencí daně (§ 62 téhož zákona).
II. Proti rozhodnutí správce daně o žádosti daňového dlužníka o vrácení přeplatku na dani a úroku z přeplatku na dani podle § 64 odst. 4 a odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, reklamace přípustná není, protože se nejedná o rozhodnutí související s evidencí daně, ale o rozhodnutí o hmotněprávním nároku daňového dlužníka. Uplatnění reklamace v těchto případech je výslovně vyloučeno v ustanovení § 64 odst. 8 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11.11.2003, čj. 30 Ca 125/2001-26)
Věc: Město M. proti Finančnímu úřadu v Moravských Budějovicích o zaplacení úroku z přeplatku na dani.

Žalobce dne 22. 11. 2000 požádal o vrácení přeplatku na dani z převodu nemovitostí a o zaplacení úroku z tohoto přeplatku. Přeplatek na dani byl žalobci vrácen; žádost o přiznání úroku z prodlení však žalovaný rozhodnutím ze dne 19. 1. 2001 zamítl a žalobce poučil o možnosti brojit proti tomuto rozhodnutí reklamací. Žalobce tohoto opravného prostředku využil; mimo jiné namítal nesprávné poučení o opravném prostředku, neboť reklamace jako řádného opravného prostředku lze užít pouze proti postupu správce daně při placení a evidenci daně. Správní orgán I. stupně však rozhodl o úroku z přeplatku na dani, tj. o právu žalobce.
Žalobcovu reklamaci proti rozhodnutí o nepřiznání úroku z přeplatku daně zamítl žalovaný dne 19.3.2001.
Včas podanou žalobou u Krajského soudu v Brně se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 3.2001, jakož i jemu předcházejícího rozhodnutí ze dne 19.1.2001, a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Žalobce jednak snášel argumenty vyvracející věcnou správnost rozhodnutí žalovaného, jednak namítal nesprávnost poučení o reklamaci jako o opravném prostředku.
Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. K námitce správnosti volby reklamace jako opravného prostředku uvedl žalovaný, že vycházel ze systemizace zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, s tím, že opravný prostředek ve vztahu k placení a evidenci daní je upraven v § 53 tohoto zákona; výjimku ve vztahu k obecné úpravě opravného prostředku při placení daní představuje § 64 odst. 8 zákona, který připouští odvolání pouze v případě rozhodnutí správce daně o žádosti o vrácení přeplatku.
Krajský soud v Brně žalobu shledal důvodnou a rozhodnutí žalovaného ze dne 19.3.2001 zrušil.
Z odůvodnění:
Ustanovení § 64 daňového řádu upravující přeplatky a úrok je systematicky zařazeno do části šesté tohoto zákona, označené „Placení daní“.Toto ustanovení definuje přeplatky a úrok, vymezuje pojem daňový přeplatek, stanoví, jak má být s daňovým
Nahrávám...
Nahrávám...