dnes je 19.4.2024

Input:

č. 14/2003 Sb. NSS; Řízení před soudem: přezkoumatelnost rozhodnutí ve správním soudnictví

č. 14/2003 Sb. NSS
Řízení před soudem: přezkoumatelnost rozhodnutí ve správním soudnictví
k § 55b zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“), ve znění zákona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 255/1994 Sb. k § 65 soudního řádu správního
Přezkoumání daňových rozhodnutí podle § 55b zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je pouhým výkonem dozorčího práva správního orgánu a žádost o ně nezakládá právní nárok daňového subjektu na meritorní projednání. Výrok, jímž nebylo přezkoumání povoleno, není tedy rozhodnutím ve smyslu soudního řádu správního, neboť se jím nezasahuje do subjektivních práv daňového subjektu, a není proto přezkoumatelný ve správním soudnictví [§ 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s.].
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4.2003, čj. 6 A 153/2002-18)
Prejudikatura: Soudní judikatura ve věcech správních č. 215/1998 a č. 431/1999.
Věc: Č., a. s., v P. proti Ministerstvu financí, o povolení přezkoumání daňového rozhodnutí.

Rozhodnutím ze dne 1. 7. 2002 žalovaný podle § 55b daňového řádu zamítl žádost žalobce o povolení přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 29. 5. 2001, kterým bylo rozhodnuto o odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru ze dne 13. 9. 2000, vydanému Finančním úřadem pro Prahu 1, jímž byla žalobci dodatečně vyměřena daň z příjmů právnických osob za rok 1997.
Žalobce namítal, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem, neboť přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu mělo být nařízeno. K tomu uvedl konkrétní výhrady, přičemž poukazoval na skutkové a právní okolnosti případu.
Nejvyšší správní soud žalobu odmítl.
Z odůvodnění:
Rozhodnutí Ministerstva financí, jehož zrušení se žaloba domáhá, je vyloučeno z přezkoumání soudem.
Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti. S ohledem na použitou legislativní zkratku lze dovodit, že za rozhodnutí ve smyslu citovaného ustanovení lze považovat pouze takové úkony správního orgánu, jimiž se zakládá.)!, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti. Ustanovení § 70 písm. a) s. ř. s. stanoví, že ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, jež nejsou rozhodnutími; na tom nic nemění skutečnost, že z formálního hlediska rozhodnutími nepochybně jsou, pouze však nejsou takovými rozhodnutími, která zakládají žalobní legitimaci podle § 65 odst. 1 s. ř. s. Právě takovým úkonem je rozhodnutí žalovaného, jehož přezkumu se žalobce domáhá; žalobce napadeným rozhodnutím nemohl být zkrácen na svých právech, protože se jím o žádných jeho právech nerozhodovalo.
Procesním právním předpisem, který upravuje řízení ve věcech daní a poplatků, je zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Ten upravuje možnost podat proti rozhodnutí správce daně řádné opravné prostředky (část čtvrtá, § 48 a
Nahrávám...
Nahrávám...