č. 1303/2007 Sb. NSS; Daňové řízení: daňová kontrola; dodatečné daňové přiznání
č. 1303/2007 Sb. NSS
Daňové řízení: daňová kontrola; dodatečné daňové přiznání
k § 16 zákona ČNR ě. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákonů č. 323/1996 Sb. a č. 29/2000 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“)*)
Podání dodatečného daňového přiznání nevytváří procesní překážku pro zahájení daňové kontroly za stejné zdaňovací období dle § 16 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, neboť zákon žádné takové omezení pro správce daně nestanoví.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 4. 2007, čj. 22 Ca 312/2005-22)
Věc: Akciová společnost C. proti Finančnímu ředitelství v Ostravě o daň z příjmů právnických osob.
Dne 5. 11. 2004 podal žalobce dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2002. Dne 19. 11. 2004 zahájil Finanční úřad v Přerově u žalobce daňovou kontrolu týkající se daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2001 a 2002. Dne 24. 1. 2005 podal žalobce druhé dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2002. Rozhodnutím ze dne 29. 3. 2005 správce daně zastavil řízení ve věci druhého dodatečného daňového přiznání ze dne 24. 1. 2005, neboť dle § 41 odst. 2 d. ř. po zahájení daňové kontroly již není podání dodatečného daňového přiznání možné.
Proti tomuto rozhodnutí správce daně ze dne 29. 3. 2005 podal žalobce odvolání, které žalovaný dne 9. 8. 2005 zamítl.
Proti rozhodnutí žalovaného brojil posléze žalobce správní žalobu u Krajského soudu v Ostravě. V žalobě zejména uvedl, že žalovaný opominul první dodatečné daňové přiznání ze dne 5. 11. 2004, v němž žalobce vykázal nižší daňovou ztrátu, než byla daňová ztráta původně vyměřená. Přesto správce daně dne 19. 11. 2004 zahájil daňovou kontrolu. Podle názoru žalobce ve smyslu ústavní zásady zakotvené v článku 2 odst. 3 Ústavy platí, že státní moc lze vykonávat pouze v případech, v mezích a způsobem, které stanoví zákon.
Správce daně postupoval v řízení vyměřovacím jiným způsobem, než daňový řád stanoví. Podle § 43 d. ř. pochybnosti ohledně údajů uvedených v daňovém přiznání správce daně odstraňuje v řízení vytýkacím. Po obdržení dodatečného daňového přiznání správce daně neprovedl vytýkací řízení, ale zahájil daňovou kontrolu, a tak porušil nejen zásadu zákonnosti zakotvenou v § 2 odst. 1 d. ř. Správce daně nebyl oprávněn daňovou kontrolu zahájit, neboť měl zahájit vytýkací řízení výzvou podle § 43 odst. 1 d. ř. Žalobce dále uvedl, že řízení vyměřovací bylo ukončeno konkludentním vyměřením daně z příjmů. Ke zjištění důvodů pro podání dodatečného daňového přiznání došlo dne 28. 10. 2004, a proto bylo povinností žalobce podat dodatečné daňové přiznání ve lhůtě do 30. 11. 2004. K tomuto datu nastávají ve smyslu § 41 odst. 1 d. ř. účinky podaného dodatečného přiznání a k tomuto datu správce daně postupem podle § 46 odst. 5 d. ř. stanovil novou poslední známou daňovou povinnost. I v případě názoru, že by správce daně mohl daňovou kontrolu dne 19. 11. 2004 zahájit, nejpozději k tomuto datu musela být daňová kontrola ukončena, když jejím předmětem bylo prověření daňového základu právě za toto zdaňovací období a když správce daně v průběhu…
