Závodní stravování - problematika daní z příjmů

Závodní stravování – problematika daní z příjmů

Ing. Zuzana Rylová, Ph.D.

Cenově zvýhodněnou možnost poskytování stravování využívá značná část zaměstnavatelů, a tak se poskytování závodního stravování stalo běžnou součástí pracovních podmínek zaměstnanců.

 NahoruPoskytování stravování

Podle zákoníku práce je povinností zaměstnavatele umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování, přičemž tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu (§ 236 ZP). Z uvedeného je zřejmé, že zaměstnavatel nemá povinnost svým zaměstnancům stravování zajišťovat či na něj přispívat, musí jen zaměstnancům umožnit se stravovat.

Mezi zaměstnanci je to však nejoblíbenější benefit, a proto řada zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců přispívá. Ze strany zaměstnavatele jde o fakultativní plnění, které vychází z jeho vlastního rozhodnutí. Zaměstnavatel rozhoduje jak o formě příspěvku na stravování, tak o způsobu jeho zajištění či podmínkách jeho poskytování. Pokud se zaměstnavatel rozhodne k poskytování stravování, pak je vhodné formu, způsob i podmínky poskytování stravování zakotvit např. v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu (§ 236 odst. 2 ZP – Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, poskytuje se zaměstnancům stravování; zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, nejsou-li tyto záležitosti upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem. Tím nejsou dotčeny daňové předpisy.).  

Vlastní daňový režim je ovlivněn mimo jiné výší příspěvku, formou plnění a způsobem zajištění stravování. Zákon o daních z příjmů definuje tři formy poskytování stravování zaměstnancům, a to:

• zajištění stravování ve vlastním stravovacím zařízení,

• zajištění stravování prostřednictvím jiných subjektů (včetně poskytování stravenek nebo elektronických stravenek v podobě "stravenkových" karet či peněženek),

• poskytování peněžitého příspěvku na stravování.

Pro všechny tyto formy stravování zavedl ZDP jednotný pojem příspěvek na stravování [§ 6 odst. 9 písm. b) ZDP].

 NahoruFormy příspěvku na stravování

1) Stravování ve vlastním stravovacím zařízení

Za stravování provozované ve vlastním stravovacím zařízení zaměstnavatele se považuje:

• závodní kuchyně s jídelnou, případně kantýna, kdy služby stravování zabezpečují zaměstnanci zaměstnavatele nebo

• příprava a výdej jídel ve vlastním stravovacím zařízení zaměstnavatele poskytovaná jménem a na účet zaměstnavatele, ale zabezpečovaná prostřednictvím jiného subjektu, který tyto služby dodává pro zaměstnavatele v tomto vlastním zařízení.

Daňovými náklady spojenými s provozem vlastního stravovacího zařízení [§ 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 4] jsou zejména hodnota potravin, spotřeba energie, mzdy a sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců zabezpečujících závodní stravování, úklid a údržba zařízení, daňové odpisy hmotného majetku, pořízení drobného hmotného majetku nebo úhrady dodavateli, který zajišťuje závodní stravování ve stravovacím zařízení pro zaměstnavatele, a to včetně nákladů na dopravu jídel.

Pokud je v zařízení poskytujícím služby veřejného stravování (např. restaurace, hotel) zabezpečováno stravování pro vlastní zaměstnance provozovatele tohoto zařízení a důchodce, kteří byli u poplatníka provozujícího toto zařízení v pracovně právním vztahu při odchodu do důchodu, lze uznat výdaje na jejich stravování obdobně, jako lze uznat výdaje na stravování ve vlastním stravovacím zařízení.

2) Stravování prostřednictvím jiných subjektů

Za stravování zajištěné zaměstnavatelem prostřednictvím jiných subjektů se považují následující případy:

• zabezpečení závodního stravování v provozovnách veřejného stravování nebo v restauračním zařízení na základě zaměstnavatelem nakoupených stravenek nebo elektronických karet,

• stravování smluvně zajištěné zaměstnavatelem v zařízení jiného provozovatele závodního stravování,

• zajištění závodního stravování dovozem stravy jiným provozovatelem a její výdej ve vlastní jídelně,

• závodní stravování ve vlastním zařízení pronajatém jinému subjektu na základě smlouvy o pronájmu.

Obvyklou formou stravování prostřednictvím jiných subjektů je poskytnutí poukázek se stanovenou nominální hodnotou (tzv. stravenky, např. Ticket Restaurant, Gastro Pass, Cheque Déjeuner, Naše stravenka). Stravenky mohou být v papírové nebo elektronické formě (např. stravenkové karty). Dříve využívané papírové stravenky stále častěji nahrazují elektronické stravenky, které jsou pro zaměstnavatele méně náročné na související administrativu. 

Za daňový výdaj lze považovat příspěvek na jedno jídlo za jednu směnu. Podle výkladu finanční správy při zajištění stravování prostřednictvím stravenek nebo elektronických karet se cenou jídla rozumí hodnota stravenky včetně poplatku za zprostředkování jejího nákupu. Cena jídla není stanovena hodnotou stravenky, ale je stanovena vnitřní směrnicí zaměstnavatele, což znamená, že na jedno jídlo může být poskytnuto zaměstnavatelem i více stravenek (př. hodnota jídla je 100 Kč, tzn. lze poskytnout 2 kusy stravenek v hodnotě 50 Kč). Správci daně akceptují i postup, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci stravenky zpětně podle skutečně odpracovaných směn v délce minimálně tří hodin (Pokyn D-59 K § 24 odst. 2 bod 18.).

3) Peněžitý příspěvek na stravování

Daňově zvýhodněn je také peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem na stravování zaměstnance, tzv. stravenkový paušál. Jeho výhodou je zejména to, že zaměstnanci je poskytnuta finanční částka, s níž nakládá podle svého uvážení (účel využití stravenkového paušálu nelze kontrolovat). Pro zaměstnavatele to znamená snížení administrativy spojené se stravováním zaměstnanců (např. nákup stravenek a jejich evidence).

 NahoruOsvobození příspěvků na stravování od daně z příjmů

Výše příspěvku zaměstnavatele je omezena pouze jeho rozhodnutím, nejedná se o zákonný nárok zaměstnance, ale o dobrovolné plnění zaměstnavatele. Všechny formy plnění stravování mají stejný limit pro osvobozený příjem, a sice od daně z příjmů je příspěvek na stravování u zaměstnance osvobozen do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (pro rok 2025 se jedná o 70 % z částky 177 Kč, tedy o 123,90 Kč). Výrazem zaměstnanec odměňovaný platem se rozumí státní zaměstnanci, čili osoby, jejímiž zaměstnavateli jsou stát, územní samosprávný celek a další zaměstnavatelé uvedení v § 109 odst. 3 ZP.

S tím, jak se každý rok mění výše stravného, tak se v závislosti na tom mění i výše osvobozeného příjmu zaměstnance. Osvobození příspěvku je kromě částky vázáno ještě na výkon práce alespoň 3 hodiny za směnu a skutečnost, že zaměstnanci nevznikl během směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle zákoníku práce.

I v případě, že je příspěvek na stravování od daně z příjmů osvobozen, musí zaměstnavatel toto plnění uvádět na mzdovém listu zaměstnance. Údaje, které musí obsahovat mzdový list, jsou uvedeny v § 38j odst. 2 ZDP a z písm. f) bodu 2 vyplývá, že mzdový list musí obsahovat i částky osvobozené od daně.