Zvyky jsou zvláštní. Některé se nás drží, i když je nechceme. Jiné bychom rádi přijali, ale nedaří se nám to.
Když si Doug, rodák z Perthu, pořídil nový bumerang, těšil se, jak si ho půjde hodit na pláž. Lehký, aerodynamický, s lesklým povrchem a moderním designem – přesně to, co potřeboval. Ale byl tu háček. Kdykoli sáhl po novém, starý bumerang ho vyčítavě pozoroval z police. Oprýskaný, trochu pokřivený. Doug se ho pokusil zahodit. Třikrát, desetkrát. A pokaždé se vrátil.
Doug si povzdechl. Věděl, že starý bumerang už nepoletí tak, jak má. A přesto... nešlo mu se ho zbavit. Pořád se vracel. Nakonec ho uložil do krabice od bot s nápisem "možná ještě někdy". Ne proto, že by ho ještě potřeboval – ale protože bylo obtížné se ho zbavit.
SE ZVYKY JE TO PODOBNÉ
-
Některé nám škodí, chceme se jich zbavit – a nejde to. Vrací se k nám jako starý bumerang. Takové zvyky se snadno promění v noční můru. Dobře to zná každý kuřák, který už stokrát slíbil, že skončí.
-
Pak jsou tu zvyky opačného druhu: ty, které si chceme osvojit. Užitečné návyky, které nám zlepší život, totiž stojí příliš mnoho práce a často vyžadují opuštění komfortní zóny. Chceme se naučit jazyk, pravidelně sportovat, nebo si udržet vnitřní klid i v nejvypjatějších dnech – a přesto…