Oznámení zaměstnance podle § 69 odst. 1 ZP, že trvá na dalším zaměstnávání

3.4.23

Oznámení zaměstnance podle § 69 odst. 1 ZP, že trvá na dalším zaměstnávání

JUDr. Věra Bognárová

.....................................

jméno, adresa a podpis zaměstnance

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

• § 69 ZP

• § 72 ZP

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "NOZ")

• § 582 OZ

Komentář:

Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou, může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit podle § 72 ZP u okresního (obvodního) soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Místně příslušný je soud v místě sídla zaměstnavatele nebo žaluje-li zaměstnavatel, v místě bydliště zaměstnance.

Není-li žaloba v této lhůtě podána, nelze se již nikdy této neplatnosti domáhat a skončení pracovního poměru má důsledky platného skončení, a to i kdyby právní jednání vedoucí ke skončení pracovního poměru mělo zjevné právní nedostatky. Nesouhlasí-li zaměstnanec s důvody uvedenými např. ve výpovědi z pracovního poměru, protože je přesvědčen o tom, že se nedopustil vytýkaného porušení povinností, anebo že toto porušení nedosahuje požadované intenzity porušení pracovních povinností, anebo že zaměstnavatelem použitý výpovědní důvod nadbytečnosti v důsledku zrušení pracovního místa pouze zastírá jiný důvod (snahu ukončit pracovní poměr právě s tímto zaměstnancem), musí podat žalobu na určení neplatnosti tohoto právního jednání u soudu.

V § 69 ZP jsou uvedeny nároky zaměstnance, které mu vzniknou, určí-li soud právní úkon vedoucí ke skončení pracovního poměru za neplatný. Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu a dovolenou. Náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku a dovolená přísluší zaměstnanci ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

Podmínkou poskytnutí náhrady mzdy nebo platu je:

• pravomocné rozhodnutí soudu o tom, že výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru nebo zrušení ve zkušební době je neplatné,

• písemné oznámení zaměstnance, že trvá nadále na zaměstnávání.

Jsou-li tyto dvě podmínky splněny, přísluší zaměstnanci ode dne oznámení náhrada mzdy nebo platu a od 1. 6. 2025 také nově dovolená. Zaměstnanec musí oznámení učinit písemně, může jej učinit ihned po doručení výpovědi, anebo až v průběhu výpovědní doby anebo v den skončení pracovního poměru uplynutím výpovědní doby. Tím si v případě úspěchu v soudním sporu zajistí, že mu náhrada mzdy nebo platu a dovolená přísluší ihned po skončení pracovního poměru. Pro zaměstnance je proto výhodné, aby oznámení bylo podáno vždy před skončením pracovního poměru nebo nejpozději v den jeho skončení, pokud si myslí, že je právní jednání vedoucí ke skončení pracovního poměru neplatné. Pokud bude následně se svou žalobou úspěšný, bude mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku a dovolená příslušet ihned od prvého dne, kdy mu zaměstnavatel přestal po skončení pracovního poměru přidělovat práci. Podle úpravy § 69 ZP ve znění do 31. 5. 2025 měl zaměstnanec zaměstnavateli oznámit, že trvá na dalším zaměstnání zaměstnavateli písemně a bez zbytečného odkladu. Soudní judikatura ale konstantně dovozovala, že i když je oznámení učiněno později, na právu zaměstnance na náhradu se nic nemění. Písemné oznámení může zaměstnanec učinit nebo jej i měnit i v průběhu soudního sporu, nejpozději však před vyhlášením rozsudku. Časové vymezení "bez zbytečného odkladu" v textu § 69 ZP v důsledku judikatury ztratilo svůj význam a bylo proto vypuštěno. Zaměstnanec může podat oznámení i kdykoliv později anebo až v průběhu soudního sporu, náhrada mzdy nebo platu a dovolená mu však přísluší až ode dne oznámení. Je tedy na něm, kdy oznámení učiní, protože pozdějším oznámením se v případě úspěchu se žalobou na určení neplatnosti právního jednání připraví o náhrady a dovolenou.

Zaměstnanec může zaměstnavateli oznámit, že trvá na dalším zaměstnávání, může i uvést,…